Číňané se snaží zbavit spalovacích aut. Doma je totiž nedokážou prodat
Čínské elektromobily dosáhly v posledních letech na domácím trhu téměř 50 % podílu a výrazně narušily prodeje spalovacích, především benzinových modelů, na kterých dlouhé roky stál byznys velkých čínských automobilek. V důsledku dotací a regulačních zvýhodnění pro elektromobily zkolabovaly nejen prodeje zahraničních značek v Číně, ale i mnoha tradičních čínských výrobců spalovacích aut. Ti reagují tak, že spalovací auta ve velkém vyvážejí všude tam, kde to dává alespoň minimální ekonomický smysl.
EU se bojí čínských elektromobilů, přichází ale vlna benzinů
Politici v EU varují zejména před levnými čínskými elektromobily, v praxi však začínají automobilky z Evropy a USA čelit poměrně tvrdé konkurenci v podobě čínských benzinových aut – v EU hlavně v zemích jako Polsko, Itálie, Španělsko nebo Řecko, dále v Jižní Americe a v Africe. Jen pro zajímavost – od roku 2020 tvoří vozy se spalovacím motorem přibližně 76 procent čínského autoexportu a podle údajů Automobility se roční objem exportu zvýšil z asi 1 milionu aut v roce 2020 na odhadovaných více než 6,5 milionu v roce 2025. Detailně toto téma rozebral server Autonews.com.
Státní giganti přepínají z joint-ventures na vlastní značky
Největšími exportéry jsou dnes státní značky SAIC, BAIC, Dongfeng a Changan, které dříve vydělávaly hlavně na společných podnicích se západními automobilkami. S nástupem nových výrobců elektromobilů v čele s BYD však tyto joint-ventures ztratily dech. SAIC-GM například mezi lety 2020 a 2024 klesl z více než 1,4 milionu prodaných aut ročně v Číně na 435 000.
Export jako záchranné lano
Výrobci proto přesunuli pozornost k exportu. SAIC zvýšil vývoz vlastních značek z téměř 400 000 vozidel v roce 2020 na více než milion loni. Dongfeng navýšil export na téměř 250 000 aut, což je čtyřnásobek oproti roku 2020. A to i přesto, že celkové globální prodeje firmy klesly od roku 2020 o milion aut na méně než 2 miliony vozidel.
Rozvojové trhy stále chtějí benzin
Na trzích, jako je východní Evropa, Latinská Amerika nebo Afrika, se benzinová auta stále prodávají lépe než elektromobily. Nabíjecí infrastruktura tam zaostává a zákazníci jsou velmi citliví na cenu. Peking sice míří k dominanci v oblasti elektromobilů a plug-in hybridů, ale než se tak stane, mnoho čínských automobilek staví svůj růst na tom, že jednoduše nabízí to, co trh aktuálně chce – klasické spalovací motory, případně hybridy.
Chery – nový král čínského exportu
Největším čínským exportérem aut je automobilka Chery. Její globální prodeje vzrostly z 730 000 vozidel v roce 2020 na 2,6 milionu v roce 2024. Za stejné období zvýšila export asi o milion aut, přičemž benzinové modely tvoří přibližně čtyři pětiny jejích prodejů. V první desítce čínských autoexportérů je kromě Chery pět dalších státních výrobců a dva velcí soukromí hráči – Geely a Great Wall Motor – a i ti zatím prodají více vozidel se spalovacím motorem než elektromobilů.
Tesla a BYD mění mix, spalováky ale stále vedou
Jen dvě automobilky z té první desítky jsou čistě „elektromobilky“ – Tesla a BYD. I díky agresivnímu nástupu BYD se exportní mix postupně posouvá, ale vývoz čistě spalovacích vozidel z Číny má i letos přesáhnout 4,3 milionu kusů a tvořit tak téměř dvě třetiny celkového autoexportu.
Přeplněný domácí trh a hrozba krachů
Domácí trh je přitom extrémně přeplněný. Giles Taylor z koncernu FAW upozorňuje, že některé velké automobilky jsou na hraně krachu a na čínském trhu panuje mezi některými silnými hráči velká animozita. I proto se většina značek soustředí na benzinový export, který se v mnoha regionech prodává nejlépe.
Obří přebytečné kapacity tlačí auta do světa
Rychlý růst elektromobilů způsobil, že v Číně zůstaly nevyužité obrovské kapacity na výrobu spalovacích aut. Podle Billa Russa z Automobility jde až o 20 milionů benzinových vozidel ročně. Nadbytečné linky zvyšují náklady a tlačí automobilky k tomu, aby výrobu přeorientovaly na export – tuto přebytečnou kapacitu Čína cílí na zbytek světa, především na Rusko.
Do roku 2030 až třetina globálního trhu?
Konzultační společnost AlixPartners předpovídá, že prodej čínských značek mimo domácí trh vzroste do roku 2030 o další 4 miliony vozidel ročně. V Jižní Americe, na Blízkém východě, v Africe a jihovýchodní Asii by měly získat významné podíly a spolu s růstem v Číně mohou do pěti let kontrolovat asi 30 procent globálního automobilového trhu.
Polsko jako výkladní skříň čínské expanze v EU
Polsko patří k nejvýraznějším příkladům čínské expanze v Evropě. Od roku 2023 na místní trh vstoupilo nebo vstup plánuje 33 čínských značek, z nichž mnoho prodává téměř výhradně benzinová SUV. Místní manažeři mluví o „šíleném“ počtu nových hráčů a zdůrazňují, že přežití závisí na dobré znalosti trhu.
Bitva o rozvojové trhy
Skutečná bitva mezi čínskými výrobci a tradičními značkami se ale podle analytika JATO Dynamics Felipa Munoze odehrává hlavně v rozvojových zemích. V nich globální automobilky dlouhodobě nabízely levnější modely se starší technikou, čehož dnes využívají čínské značky s modernější výbavou a softwarem.
Mexiko zvyšuje cla pod tlakem USA
V Mexiku, největším exportním trhu Číny, by měly čínské značky letos překročit 200 000 prodaných aut a dosáhnout zhruba 14% podílu, zatímco prodeje Chevroletu mají klesnout o více než 24 procent. Mexiko reagovalo zvýšením cla na čínská auta z 20 na 50 procent, a to i pod tlakem Spojených států, které se obávají obcházení vlastních celních bariér.
Jižní Afrika a Chile: čísla mluví jasně
V Jihoafrické republice se podíl čínských značek v první polovině roku zvýšil z 10 na téměř 16 procent. Prodaly tam téměř 30 000 benzinových aut. V Chile mají čínské značky téměř třetinu trhu – za půl roku tam prodaly méně než 1 000 elektromobilů, ale přes 25 000 aut se spalovacím motorem, zatímco Chevrolet, Nissan či VW zaznamenaly propad prodejů řádově o desítky procent.
.« Ford se možná vrátí se sedanem, který by mohl vycházet z Mustangu Návrat vyvrhele: GM plánuje revoluci dvoutaktních motorů »
