Auta se za jízdy sama vypínala. Zemřelo 124 lidí, automobilka o problému věděla roky

Foto: Shutterstock. Zdroj: Automotive News, General Motors

Na první pohled šlo o součástku, které většina řidičů nevěnuje prakticky žádnou pozornost. Vadná spínací skříňka však v některých automobilech koncernu General Motors dokázala během jízdy změnit polohu klíčku, vypnout motor a zároveň ovlivnit systémy důležité pro bezpečnost posádky. Z technického problému se postupně stala jedna z největších kauz v historii amerického automobilového průmyslu.

Největší pozornost přitom nevzbudila samotná existence výrobní vady. Automobilky svolávají kvůli různým závadám miliony vozidel poměrně pravidelně. V případě General Motors bylo zásadní především to, že první informace o problému měla společnost už řadu let předtím, než se rozhodla přistoupit k rozsáhlé svolávací akci.

Nakonec se oprava týkala přibližně 2,6 milionu automobilů po celém světě. S vadnou součástkou bylo později spojeno 124 úmrtí.

Problém mohl začít obyčejným pohybem klíčku

Podstatou závady byla spínací skříňka zapalování s nedostatečným odporem. V určitých situacích se proto mohl klíček během jízdy samovolně posunout z běžné provozní polohy. V tu chvíli mohl motor zhasnout.

Pro řidiče to znamenalo náhlou a velmi nepříjemnou změnu chování automobilu. Po vypnutí motoru mohlo dojít k omezení účinku posilovače řízení a brzd, takže zvládnutí vozu vyžadovalo podstatně větší sílu.

Tím však nebezpečí nekončilo. Změna polohy spínače mohla zasáhnout také napájení některých bezpečnostních prvků. Pokud následovala nehoda, existovalo riziko, že se airbagy neaktivují tak, jak měly.

Týkalo se to několika značek General Motors

Vadná součástka nebyla spojena pouze s jediným automobilem. Objevovala se v několika menších modelech, které General Motors prodával pod různými značkami.

Mezi nejznámější patřily Chevrolet Cobalt a Chevrolet HHR. Problém se týkal také vozů Pontiac G5, Pontiac Solstice, Saturn Ion a Saturn Sky.

General Motors byl v té době výrazně přítomný také v Evropě. Vedle Chevroletu vlastnil například Opel. Chevrolet se později z většiny evropského trhu stáhl a v roce 2017 GM prodal také značku Opel.

První varování se objevila už v roce 2005

Právě časová osa celého případu se později stala jedním z hlavních témat vyšetřování. Informace o problémech se spínací skříňkou se uvnitř General Motors objevily už v roce 2005. V dalších letech se řešily jednotlivé případy i možné technické úpravy, které by závadu odstranily.

K rozsáhlému svolávání automobilů však koncern přistoupil až v únoru 2014.

To znamenalo, že mezi prvními známými problémy a velkou svolávací akcí uplynulo přibližně devět let. Po zveřejnění celé kauzy proto následovala vyšetřování a slyšení před americkým Kongresem. Jednou z klíčových otázek bylo, jak mohl závažný bezpečnostní problém uvnitř tak velké společnosti zůstávat tak dlouho bez odpovídajícího řešení.

General Motors následně provedl také vlastní interní vyšetřování. Výsledkem bylo propuštění 15 zaměstnanců. Dalších pět lidí firma disciplinárně potrestala.

Jedna navrhovaná změna měla stát kolem 12 korun na auto

Silnou pozornost během vyšetřování získaly také interní dokumenty pojednávající o možných úpravách vadného řešení.

U jedné z navrhovaných změn se objevila částka odpovídající přibližně 12 korunám na jeden automobil.

Právě toto číslo se postupně stalo jedním ze symbolů celé kauzy. Bylo by však zavádějící tvrdit, že General Motors vědomě odmítl odstranit smrtelně nebezpečnou závadu pouze proto, aby na každém vyrobeném voze ušetřil několik korun.

Situace byla složitější. Dokumentace ukázala, že se uvnitř společnosti probíraly různé technické možnosti řešení a při jedné z nich se skutečně diskutovaly také náklady. Po zveřejnění počtu nehod a obětí ovšem částka kolem 12 korun působila mimořádně kontroverzně.

Nakonec muselo do servisu 2,6 milionu automobilů

General Motors začal první vozy svolávat v únoru 2014. Původní rozsah akce se postupně zvětšoval, až se celkový počet dotčených vozidel dostal přibližně na 2,6 milionu.

Automobily dostaly upravené díly, které měly zabránit nežádoucímu pohybu spínače zapalování.

V té době už ovšem nešlo pouze o samotnou technickou opravu. Začala se řešit mnohem citlivější otázka, tedy kolik dopravních nehod a úmrtí mohlo být s touto vadou spojeno.

General Motors zpočátku hovořil o 13 úmrtích. Pozdější prověřování však ukázalo, že skutečný rozsah následků byl výrazně větší.

Konečný počet uznaných obětí vzrostl na 124

Automobilka vytvořila zvláštní kompenzační program, jehož úkolem bylo posuzovat případy lidí, kteří mohli být závadou postiženi.

Po detailním přezkoumání jednotlivých nehod bylo nakonec uznáno 124 úmrtí souvisejících s vadnou spínací skříňkou. Vedle nich program uznal také případy vážných zranění.

Výrazný rozdíl mezi původními 13 a pozdějšími 124 úmrtími zároveň ukázal, jak složité bylo podobné nehody zpětně vyhodnocovat.

U některých havárií totiž nemusel být problém se zapalováním při prvotním vyšetřování vůbec zřejmý. Nehoda mohla být původně posouzena jako ztráta kontroly nad automobilem bez jasné technické příčiny. Až s odstupem času se jednotlivé případy začaly znovu analyzovat s vědomím, že několik různých nehod mohlo spojovat stejné technické selhání.

General Motors případ stál téměř 19 miliard korun

Kauza měla pro automobilku také významné finanční a právní následky. V roce 2015 uzavřel General Motors dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti. Její součástí byla částka odpovídající přibližně 18,9 miliardy korun ve prospěch státu.

Americké ministerstvo spravedlnosti případ spojovalo mimo jiné s tím, že automobilka bezpečnostní problém včas neoznámila příslušným regulačním úřadům a po určitou dobu neposkytovala zákazníkům odpovídající informace o skutečné závažnosti situace.

Problém nebyl jen v součástce, ale také v reakci automobilky

Celá aféra General Motors je dodnes připomínána především jako příklad toho, že samotná výrobní vada nemusí být jediným problémem.

Automobilový průmysl pracuje s mimořádně složitými výrobky a technické závady se mohou objevit prakticky u každého výrobce. Zásadní je především způsob, jakým automobilka na známé riziko reaguje a jak rychle dokáže přijmout opatření.

V tomto případě byl rozdíl mezi prvními známými problémy a rozsáhlou svolávací akcí mimořádně dlouhý.

Zároveň se ukázalo, že k vytvoření obrovského bezpečnostního problému není nutné selhání komplikovaného motoru, elektroniky nebo celého brzdového systému. Stačila relativně nenápadná součást zapalování. Její závada se nakonec dotkla milionů automobilů, byla spojena se 124 úmrtími a vyústila v jednu z nejvážnějších bezpečnostních krizí v historii General Motors.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *