Situace na Blízkém východě i v dalších částech světa zůstává mimořádně napjatá, a proto se v nejbližší době nedá příliš očekávat výraznější pokles cen pohonných hmot. Spíše naopak. Vláda se zatím rozhodla, že do jejich cen zasahovat nebude. Je to ale správný přístup? Na tom se neshodnou ani analytici.
Z údajů společnosti CCS zveřejněných ve čtvrtek vyplývá, že pohonné hmoty v Česku během uplynulého týdne výrazně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr. Nafta zdražila o 1,90 koruny a ve středu stála v průměru 47,79 koruny za litr. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022, zatímco nafta je nejdražší od letošního dubna.
Mohlo by vás zajímat
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO v neděli v televizi Prima uvedl, že pokud by ceny dál prudce rostly, vláda přijme příslušná opatření. O jejich případném zavedení však chce kabinet rozhodovat také podle vývoje v okolních zemích.
Jednoznačně správné řešení zřejmě neexistuje
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka vysoká cena pohonných hmot automaticky neznamená, že nastal čas na tvrdou regulaci. Představa, že by stát měl při každém prudším růstu cen okamžitě určovat, kolik má určité zboží stát, je podle něj chybná. Regulace by měla přijít na řadu až jako nouzové řešení ve skutečně mimořádné situaci.
Pokud by vláda přece jen chtěla zasáhnout, snížení spotřební daně by podle Tylečka představovalo nejrychlejší a nejtransparentnější formu pomoci. Takový krok by však podle něj měl být spojen s důsledným sledováním marží, aby se část daňové úlevy pouze nepřelila do vyšších zisků prodejců.
Ještě větším problémem jsou podle Tylečka současné rafinérské marže. Nedostatek globálních rafinérských kapacit totiž umožňuje výrobcům pohonných hmot dosahovat mimořádně vysokých marží. Právě v případě rafinérií by však podle něj dával větší smysl koordinovaný postup na evropské úrovni.
Nafta za 50 korun podle analytika není nereálná
Analytik Purple Trading Petr Lajsek má na situaci odlišný pohled. Podle něj už se ceny pohonných hmot dostaly do bodu, kdy by vláda měla alespoň začít uvažovat o dočasném zásahu.
Pokud by současný trend pokračoval, Lajsek nevylučuje cenu nafty kolem 50 korun a benzinu nad 45 korun za litr. Pro domácnosti by podle něj šlo o citelný zásah do rozpočtů a pro firmy o další náklad, který by se postupně mohl promítnout také do cen zboží a služeb.
Hlavním problémem je podle Lajska prudký růst rafinérských marží, kvůli nimž rostou velkoobchodní ceny nafty až dvakrát rychleji než cena samotné ropy.
Snížení spotřební daně jako nejčistší cesta
Vláda má podle Lajska několik možností, jak na současnou situaci reagovat. Za nejčistší řešení rovněž považuje dočasné snížení spotřební daně, především u nafty.
Výhodou takového opatření je podle něj skutečnost, že se může poměrně rychle promítnout do konečných cen a zároveň nemusí zásadně narušit fungování trhu. Stát by sice přišel o část příjmů ze spotřební daně, při vysokých cenách pohonných hmot však současně vybírá více peněz na DPH.
Cenové stropy by podle něj mohly situaci zhoršit
Naopak za chybu by Lajsek považoval zavedení regulace ve stejném režimu jako v dubnu, kdy stát kromě snížení daně určoval také cenové stropy na pohonné hmoty. Takový krok by podle něj mohl v současné situaci ceny paradoxně ještě zvýšit, protože by se do cen na čerpacích stanicích okamžitě promítaly aktuální velkoobchodní ceny.
Za dobrý nápad nepovažuje ani administrativní zastropování marží rafinérií. Marže přesahující 100 dolarů za barel nafty sice na první pohled působí mimořádně vysokým dojmem a mohou vybízet k zásahu, zároveň jsou však signálem, že je daného produktu na trhu nedostatek.
Mohlo by vás zajímat
Pokud by vláda marže násilně snížila, mohla by podle Lajska omezit motivaci rafinérií vyrábět více paliva nebo jej ve větším množství dovážet. Smysluplnější cestou je proto podle něj sledování vývoje maloobchodních marží a případný zásah pouze v případě, že by se na trhu objevily skutečně mimořádné excesy.
