Místo současných 120 kilometrů za hodinu by na švýcarských dálnicích mohla platit osmdesátka. Země se potýká s komplikacemi při dodávkách pohonných hmot a už musela sáhnout do strategických zásob. Úřady proto připravují nouzové opatření, které by mělo snížit spotřebu paliva. Případné zpomalení by se dotklo také českých motoristů, kteří do Švýcarska míří nebo přes něj projíždějí.
Na švýcarských dálnicích se zatím jezdí podle dosavadních pravidel, v úřadech už se ale připravuje scénář pro případ, že se zásobování palivy dál zhorší. Jedním z možných kroků je snížení nejvyšší povolené rychlosti ze 120 na 80 km/h. Tak výrazný zásah by změnil cestování napříč zemí a řidičům prodloužil dobu strávenou za volantem.
O zavedení nižšího limitu dosud rozhodnuto nebylo. Nejde ani o plánovanou trvalou změnu dopravních předpisů. Osmdesátka má sloužit jako dočasný nástroj, po kterém by vláda mohla sáhnout při vážném nedostatku pohonných hmot. Samotné přípravy už nicméně potvrdil švýcarský Spolkový úřad pro hospodářské zásobování.
Mohlo by vás zajímat
Podle švýcarských médií byl příslušný návrh předán do mezirezortního připomínkového řízení. Státní instituce nyní zkoumají, za jakých okolností by bylo možné omezení spustit a jak velké množství paliva by pomalejší provoz skutečně ušetřil. Konkrétní datum případného zavedení zatím stanoveno není.
Dodávky zkomplikovalo počasí i porucha rafinerie
Za současnými potížemi nestojí jediná událost. Ve druhé polovině října se sešlo několik problémů, které zasáhly různé cesty, jimiž se ropa a paliva do Švýcarska dostávají. Na jihu Francie narušily přepravu ropy a hotových ropných produktů silné deště. Současně se zhoršily podmínky pro dovoz po Rýně. Nízká hladina řeky omezuje lodní dopravu, a tím komplikuje také zásobování švýcarského trhu. Země tak musí řešit výpadky na více místech dodavatelského řetězce současně.
Situaci navíc předcházely problémy domácí rafinerie v Cressier. Kvůli technické poruše byla během září přibližně dva týdny mimo provoz. Švýcarsko se tak v poměrně krátké době muselo vyrovnat jak s omezením vlastního zpracování ropy, tak s komplikacemi při dovozu ze zahraničí.
Úřady už proto povolily čerpání strategických zásob nafty. V období od 23. října do 22. listopadu 2026 může být uvolněno 45 milionů litrů. Tento objem odpovídá téměř čtyřem procentům rezerv, které má země k dispozici.
Nouzové zásoby pomáhají také u leteckého petroleje. I jeho dodávky bylo nutné podpořit čerpáním rezerv, přičemž příslušné povolení platí do 1. listopadu. U benzinu a topného oleje je podle úřadů zásobování nadále zajištěno. Problémy tedy nezasahují všechny druhy paliv stejným způsobem.
Pomalejší jízda může spotřebu výrazně snížit
Smyslem připravované osmdesátky je omezit množství paliva, které automobily při dálniční jízdě spotřebují. Rozdíl mezi rychlostmi 120 a 80 km/h přitom může být u konkrétního vozu značný.
Christian Bach ze švýcarského výzkumného ústavu Empa to pro portál Nau.ch vysvětlil na příkladu moderního automobilu s naftovým motorem. Při plynulé jízdě rychlostí 120 km/h může takový vůz spotřebovávat přibližně 6,2 litru nafty na 100 kilometrů. Po zpomalení na 80 km/h by se spotřeba mohla dostat na 3,6 litru.
Na každých sto kilometrech by tedy rozdíl činil 2,6 litru nafty. V procentním vyjádření jde o snížení přibližně o 42 procent. Právě podobná úspora vysvětluje, proč úřady při přípravě krizového scénáře zvažují tak výrazné omezení rychlosti.
Uvedená čísla ovšem nelze automaticky vztáhnout na všechna auta ani na veškerý dálniční provoz. Záleží na konkrétním modelu, jeho motoru a také na podmínkách na silnici. Plynulá jízda ustálenou rychlostí je jiná situace než provoz, ve kterém řidič opakovaně brzdí a znovu zrychluje. Při častých změnách tempa by výsledná úspora byla menší.
Sto kilometrů by zabralo o 25 minut více
Nižší spotřeba má z pohledu řidičů jasnou protiváhu. Cestování by trvalo déle, což by bylo znát především na delších dálničních trasách.
Při konstantní rychlosti 120 km/h ujede automobil sto kilometrů za 50 minut. Pokud by po celou dobu udržoval rychlost 80 km/h, stejná vzdálenost by zabrala 75 minut. Rozdíl tedy představuje 25 minut na každých sto kilometrech, a to bez započítání zastávek nebo dalších zdržení.
Případná změna by se promítla také do plánů českých řidičů. Ti, kteří přes Švýcarsko cestují nebo do něj míří za prací či na dovolenou, by při plánování příjezdu museli počítat s nižším dálničním tempem.
Nevyřešená zatím zůstává otázka elektromobilů. Jejich provoz benzin ani naftu nevyžaduje, švýcarské úřady však dosud neupřesnily, zda by se omezení vztahovalo i na ně. Není tedy jasné, zda by případná osmdesátka platila jednotně pro všechny osobní vozy, nebo by pravidla rozlišovala podle druhu pohonu.
Vláda může nejprve vyzvat k omezení zbytečných cest
Snížení dálniční rychlosti nemusí být prvním krokem, který by vláda při dalším zhoršení situace zvolila. Ještě před jeho zavedením by mohla obyvatele požádat, aby omezili jízdy, které nejsou nezbytné, častěji využívali veřejnou dopravu a při cestování autem více sdíleli jeden vůz.
Samotný návrh už ale rozdělil názory na to, jak rychle a jak důrazně má stát reagovat. Švýcarští Zelení prosazují co nejčasnější snížení rychlostního limitu. Automobilový klub Švýcarska, známý pod zkratkou ACS, naopak upozorňuje, že současná situace podle něj takový zásah ještě neodůvodňuje.
Ani automobilový klub však případné omezení zcela neodmítá. Jeho prezident Simone Gianini uvedl, že při skutečně vážném nedostatku paliva by sdružení dočasnému snížení rychlosti nebránilo. Spor se tak vede především o to, zda už nastaly okolnosti, které by podobný krok ospravedlnily.
Evropa ostatně s omezováním silniční dopravy kvůli nedostatku ropy zkušenosti má. Během ropné krize v roce 1973 zavedlo tehdejší západní Německo dočasné rychlostní limity na dálnicích. Součástí mimořádných opatření byly také nedělní zákazy jízdy pro většinu motoristů.
Dál platí 120 km/h, drahé tankování už je skutečností
Pro řidiče je nyní podstatné, že na švýcarských dálnicích zůstává obecný rychlostní limit 120 km/h. Osmdesátka je připravovanou možností pro krizový vývoj, nikoli již platným pravidlem. Její případné zavedení bude záviset na dalším zásobování země a na rozhodnutí vlády.
Napětí na trhu s pohonnými hmotami se však už projevuje u čerpacích stanic. Podle zveřejněného srovnání z 27. října vycházel litr nafty ve Švýcarsku v přepočtu přibližně na 65 korun. Přepočet odpovídá kurzu Evropské centrální banky pro daný den.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco o pomalejší jízdě po dálnicích se tedy stále jedná, vysoké výdaje za tankování už motoristé pociťují. Další vývoj ukáže, zda k překlenutí problémů postačí uvolněné rezervy, nebo vláda přistoupí také k opatřením, která omezí spotřebu paliv přímo v silničním provozu.
