Velká obrazovka uprostřed palubní desky se stala symbolem moderního auta. Jenže když přes ni musí řidič řešit i úkony, které dříve zvládl jediným pohybem ruky, technický pokrok začíná ztrácet smysl. Čína proto připravuje pravidla, která mají u důležitých funkcí zajistit fyzické ovládání. Změny mohou nepřímo ovlivnit také podobu automobilů prodávaných v Česku.
Zaplatíte za nové auto přibližně 973 tisíc korun, usednete do efektního interiéru a při první jízdě zjistíte, že i kvůli obyčejnému nastavení teploty musíte hledat správné místo na displeji. Podobnou zkušenost má řada motoristů. Tam, kde kdysi stačilo pootočit kolečkem nebo nahmatat tlačítko, dnes čeká dotyková nabídka a někdy i několik kroků navíc. Uvedená částka odpovídá orientačnímu přepočtu podle referenčního kurzu ECB z 23. října 2026.
Výrobci takové změny dlouho představovali jako přirozený vývoj. Méně tlačítek mělo znamenat čistší design, modernější prostředí a větší možnosti přizpůsobení. Z pohledu člověka za volantem však výsledek nemusel být vždy lepší. Přehledná palubní deska na fotografii ještě nezaručuje pohodlné ovládání za deště, ve tmě nebo na nerovné silnici.
Mohlo by vás zajímat
Právě tady se stále častěji ukazuje hodnota tradičních ovladačů. Řidič si zapamatuje jejich polohu, rozezná je hmatem a dostane jasnou odezvu, že požadovaný úkon skutečně provedl. Výhrady k dotykovému ovládání proto nelze odbýt jako neochotu zvyknout si na něco nového. V mnoha případech jde o praktickou otázku, kolik pozornosti musí člověk věnovat autu místo dění před sebou.
Důležité funkce mají zůstat na dosah ruky
Do debaty nyní výrazně vstupuje Čína. Tamní ministerstvo průmyslu a informačních technologií společně s dalšími třemi úřady připravilo návrh, který zpřísňuje požadavky na nové konstrukční prvky a jejich ověřování. Dokument byl zveřejněn 10. října 2026 a připomínkové řízení má probíhat do 10. listopadu. V tuto chvíli tedy jde o připravovaná pravidla, nikoli o již účinný plošný zákaz.
Jedním z hlavních témat je zachování fyzického ovládání důležitých funkcí vozidla. Pozornost se soustředí na stěrače, osvětlení, odmrazování a odmlžování skel. Smyslem je, aby řidič nebyl při jejich použití odkázán výhradně na hledání příslušné položky v dotykovém menu.
Rozdíl je dobře patrný v běžném provozu. Když začne prudce pršet, potřebujete upravit rychlost stěračů okamžitě. Stejně tak při náhlém zamlžení čelního skla není vhodná chvíle pro procházení několika úrovní nabídky. Ovládání má být srozumitelné a rychle dostupné právě tehdy, kdy se podmínky za volantem zhorší.
Neznamená to, že by obrazovky měly z automobilů zmizet. Pro navigaci, zobrazení kamer nebo podrobnější nastavení mají své opodstatnění. Připravovaná změna míří na situace, kdy se z displeje stala jediná cesta i k základním úkonům. Přítomnost dotykové nabídky sama o sobě není problém. Podstatné je, zda k důležité funkci existuje také snadno použitelný fyzický ovladač.
Volkswagen už zjistil, že méně tlačítek nemusí být výhra
Vývoj posledních let dobře ilustruje Volkswagen. Osmá generace Golfu přišla s výrazně digitalizovaným interiérem a podobným směrem se vydaly také elektromobily řady ID. Klasické ovládací prvky ustupovaly dotykovým plochám, což sice změnilo vzhled kabiny, ale zároveň vyvolalo kritiku části zákazníků.
Výhrady směřovaly zejména k dotykovým prvkům na volantu a k nastavení klimatizace. U prvních provedení Golfu VIII situaci komplikovaly také nepodsvícené dotykové lišty pod centrální obrazovkou, kterými se nastavovala teplota a hlasitost. Ovládání, jež vyžadovalo zvyk už za dne, bylo v noci ještě méně příjemné.
Při modernizaci proto automobilka některá rozhodnutí přehodnotila. Na volant Golfu se vrátila klasická tlačítka, změnami prošel infotainment a zmíněné lišty dostaly podsvícení. Nešlo tedy o úplné opuštění dotykového řešení, ale o snahu odstranit jeho nejčastěji kritizované slabiny.
Potřebu jednoduššího ovládání otevřeně připustil také šéf značky Thomas Schäfer. Volkswagen tak začal napravovat prvky, které dříve prezentoval jako součást modernizace. Zákaznická zkušenost ukázala, že působivý interiér musí obstát nejen při předvádění v showroomu, ale především během každodenního používání.
Pro české motoristy nejde o vzdálenou debatu. Golf je na zdejších silnicích dobře známý a přesun funkcí na displej se v různé míře objevil také u dalších koncernových modelů včetně vozů Škoda.
Škoda ukazuje, že displej a otočný ovladač mohou fungovat společně
Zajímavou odpověď na hledání rovnováhy nabídly Superb čtvrté generace a druhá generace Kodiaqu. Škoda u nich použila ovladače Smart Dials, které spojují klasický otočný prvek s malým vestavěným displejem.
Řidič tak má k dispozici fyzický ovladač, zatímco jeho obrazovka ukazuje aktuální nastavení. Podle konkrétního prvku a zvoleného režimu lze měnit teplotu nebo další funkce. Digitální část poskytuje potřebné informace a umožňuje více způsobů využití, samotné ovládání však zůstává hmatatelné.
V praxi to znamená, že kvůli běžné změně teploty není nutné otevírat nabídku na centrálním displeji. Velká obrazovka přitom v interiéru zůstává a dál plní svou úlohu. Takové řešení ukazuje, že moderní kabina nemusí být podmíněna odstraněním téměř všech tlačítek a koleček.
Právě existence podobných kompromisů vyvolává otázku, proč někteří výrobci přesunuli na dotykovou plochu tolik funkcí najednou. Technicky působivé řešení totiž nemusí být automaticky tím nejpříjemnějším pro každodenní život.
Přísnější dohled se má týkat také sedadel a obrazovek
Čínský návrh se neomezuje pouze na způsob ovládání. Úřady chtějí důkladněji prověřovat také novinky, kterými se automobilky snaží odlišit od konkurence. Patří mezi ně například komfortní sedadla označovaná jako „zero-gravity“, která umožňují výrazné sklopení do odpočinkové polohy.
Takové nastavení může být příjemné při stání, návrh však počítá s omezením jeho používání během jízdy. Stejný princip se vztahuje na otočná sedadla a na uspořádání, při němž se sedadla sklopením promění v lůžko. Připravovaná pravidla mají rovněž zakázat skládací a flexibilní displeje.
Samostatnou pozornost mají dostat velké obrazovky a pokročilé head-up displeje. U těchto prvků se počítá s důkladnějším posouzením bezpečnosti. Samotná schopnost zobrazit více informací nebo nabídnout nezvyklé uspořádání kabiny totiž ještě neříká nic o tom, jak se dané řešení osvědčí v provozu.
Úřady zároveň upozorňují na případy, kdy výrobci ve snaze rychle uvést novinku na trh nevěnují dostatečný prostor jejímu ověření. Připravované požadavky proto zahrnují také zkoušky spolehlivosti v rozsahu nejméně 30 tisíc kilometrů a testování odolnosti vůči různým podmínkám včetně extrémních teplot. Důraz má být kladen i na funkčnost softwaru a celkovou životnost konstrukce.
Leden a červenec 2027 mají odlišný význam
Navrhovaný harmonogram pracuje se dvěma důležitými termíny. Od 1. ledna 2027 se mají zpřísnit podmínky pro nově přihlašované modely s inovativními konstrukčními prvky. Výrobci by museli předkládat podrobnější technické údaje a doklady o jejich prověření.
Pro již schválené modely návrh stanovuje termín 1. července 2027 pro doplnění příslušných podkladů. Pokud by po jeho uplynutí zůstaly nesplněné povinnosti a současně existovala bezpečnostní rizika, mohlo by následovat zastavení výroby a svolání vozidel. Nejde tedy o automatické odebrání možnosti prodávat každé auto, jehož interiér se do tohoto dne nezmění.
Pro pochopení celé změny je tento rozdíl důležitý. Připravuje se přísnější dohled nad konstrukcí, ovládáním a testováním automobilů. Konkrétní povinnosti i jejich konečná podoba však závisejí na výsledku schvalovacího procesu.
Změny se mohou promítnout i do aut pro české zákazníky
Přestože jde o čínská pravidla, jejich dopad nemusí zůstat omezený na tamní trh. Čína má v automobilovém průmyslu mimořádnou váhu a působí na ní také evropské značky včetně Volkswagenu, BMW nebo Mercedesu-Benz. Současně do Evropy a Česka rozšiřují nabídku čínští výrobci, například BYD, MG či Chery.
Pokud automobilka upraví ovládání modelu prodávaného ve více částech světa, může se změna objevit také v jeho evropském provedení. Sdílení konstrukčních dílů a podobného uspořádání interiéru totiž může být výhodnější než vývoj několika zásadně odlišných řešení.
Není to ovšem automatické pravidlo. Některé vozy vznikají přímo pro konkrétní region a jejich kabiny se mohou lišit. Návrat fyzických ovladačů do českých showroomů je proto možným důsledkem čínského tlaku, nikoli přímou povinností vyplývající z tamního návrhu.
Stejným směrem ale působí i evropské hodnocení bezpečnosti. Euro NCAP od roku 2026 posuzuje také přehlednost, umístění a snadnost používání důležitých ovládacích prvků. Dostupnost fyzických tlačítek tak vstupuje do hodnocení toho, nakolik automobil pomáhá řidiči soustředit se na jízdu. Jde o pravidla nezávislého bezpečnostního hodnocení, nikoli o evropský zákonný zákaz dotykového ovládání.
Mohlo by vás zajímat
Automobilky tak dostávají podobný vzkaz z několika stran. Zákazníci chtějí pohodlnější obsluhu, bezpečnostní organizace sledují rozptylování za volantem a čínské úřady připravují konkrétní požadavky. Po období, kdy se modernost interiéru často měřila počtem odstraněných tlačítek, se znovu prosazuje mnohem praktičtější otázka: jak rychle a snadno dokáže řidič udělat to, co právě potřebuje.
