Lepení na nárazník Čechům vadí nejvíc. Vlastní chování ale za špatného počasí často nemění

Foto: Shutterstock. Zdroj: MOL

Podzimní a zimní cestování prověřuje nejen řidičské schopnosti, ale také trpělivost. Největší obavy mají čeští motoristé z námrazy a náledí, které znervózňují šest z deseti z nich. Ještě většímu podílu řidičů ovšem vadí, když se na ně někdo příliš lepí. Průzkum společnosti MOL, který uskutečnila agentura NMS Market Research, přitom ukazuje zajímavý rozpor. Kritizovat nebezpečné návyky druhých ještě neznamená, že člověk za zhoršených podmínek odpovídajícím způsobem upraví vlastní jízdu.

S příchodem chladnější části roku se mění i situace, které řidiči za volantem považují za nepříjemné. Kratší dny přinášejí více cest za tmy, rána mohou doprovázet mlhy a na vozovce se objevuje námraza. Jednotlivé podmínky ale nepůsobí na všechny stejně. Zatímco někoho nejvíce znervózňuje sněžení, jinému dělá větší starosti právě tma. Rozdíly jsou patrné mezi muži a ženami i mezi různými věkovými skupinami.

Výsledky zároveň naznačují, že samotné povědomí o nepříjemných nebo rizikových situacích nemusí vždy vést ke změně chování. Řidiči sice poměrně jasně pojmenovávají, co jim na ostatních vadí, jejich vlastní reakce na nepříznivé počasí tomu však pokaždé neodpovídá.

Na ostatních vadí hlavně malý odstup. Vlastní návyky se mění hůře

Mezi prohřešky, které motoristům na podzimních a zimních silnicích vadí nejvíce, má první místo nedodržování bezpečné vzdálenosti. Označilo ho 67 procent dotázaných. Následuje nepřiměřeně rychlá jízda na sněhu nebo náledí, kterou kritizuje 60 procent řidičů.

Více než polovině respondentů vadí také auta, z nichž jejich řidiči před cestou neodstranili sníh či led. Tento problém zmínilo 53 procent účastníků průzkumu. Těsně za ním skončilo zbytečné předjíždění s 52 procenty. Necelá polovina řidičů pak upozornila na pozdní zapínání směrovek nebo nepozornost ostatních účastníků provozu.

Zajímavější obraz ovšem vzniká ve chvíli, kdy se tato kritika porovná s tím, jak dotázaní popisují vlastní chování. Mezi řidiči, kterým vadí nedostatečný odstup ostatních, si více než třetina za horšího počasí sama větší vzdálenost od auta před sebou nenechává. Podobný nesoulad se objevuje také u předjíždění. Z těch, kteří považují zbytečné předjíždění za obtěžující zlozvyk, ho více než polovina při nepříznivých podmínkách sama neomezuje.

To samo o sobě neříká, že každý z těchto respondentů jezdí nebezpečně. Ukazuje to však rozdíl mezi požadavky na chování druhých a ochotou měnit vlastní návyky podle počasí. Právě větší odstup a omezení předjíždění totiž nepatří mezi opatření, která by automaticky přijímali všichni dotázaní.

Náledí vzbuzuje podstatně větší obavy než mlha nebo sníh

Pokud jde přímo o počasí a stav vozovky, největší respekt mají čeští řidiči z námrazy a náledí. Jako zdroj nervozity je uvedlo 60 procent respondentů. Oproti ostatním podmínkám jde o výrazný náskok. Mlhu i sněžení zmiňuje přibližně třetina dotázaných.

Další nepříjemností je oslňující slunce, které znervózňuje čtvrtinu řidičů. Více než pětině vadí jízda za tmy. S větším odstupem následuje mokré listí na silnici, které uvedlo 11 procent respondentů. Silný déšť zmínilo 10 procent a prudké změny počasí 9 procent.

Pohled mužů a žen se přitom v některých odpovědích citelně liší. Námrazu a náledí označilo za zdroj obav 72 procent řidiček, zatímco mezi muži to bylo 52 procent. Ženy častěji uváděly také sníh či sněžení. Znervózňují 40 procent z nich, u mužů jde o 30 procent.

Obdobný rozdíl se objevil u mlhy, kterou zmínilo 39 procent žen a 31 procent mužů. Oslňující slunce naopak o něco častěji vadí mužům. Výsledky tak ukazují, že ani při stejném počasí nemusí všichni za volantem prožívat stejnou míru nejistoty.

Tma trápí hlavně starší řidiče, sníh častěji mladší

Zvlášť výrazné rozdíly přinesly odpovědi týkající se jízdy za tmy. Nervozitu při ní pociťuje přibližně třetina žen, ale jen 16 procent mužů. Ještě zřetelněji se v tomto případě projevuje věk.

Mezi řidiči staršími 65 let označilo tmu za problém 36 procent dotázaných. Ve skupině do 34 let to bylo pouze 13 procent. Pro starší motoristy tak může být právě čas, kdy se na cestu vydávají, podstatně důležitější než pro mladší řidiče.

U sněhu je poměr opačný. Častěji znervózňuje řidiče do 44 let, mezi nimiž ho zmínilo 42 procent respondentů. U jejich starších kolegů činil tento podíl 29 procent. Nelze tedy jednoduše říci, že by jedna věková skupina vnímala všechny podzimní a zimní podmínky jako náročnější. Záleží na konkrétní situaci.

Mikuláš Duda, manažer korporátní komunikace MOL Česká republika, v souvislosti s výsledky upozorňuje, že právě rozdílné vnímání obtížných podmínek by měli řidiči zohledňovat při plánování cest. Vedle obecného respektu k náledí má smysl počítat také s tím, co znervózňuje konkrétně nás. Tomu je vhodné přizpůsobit tempo jízdy, ponechat si dostatečnou časovou rezervu a reagovat na aktuální situaci na silnici.

Zpomalit je běžné, větší odstup už méně

Nejčastější změnou, kterou řidiči při nepříznivém počasí uvádějí, je snížení rychlosti. K pomalejší jízdě se podle průzkumu uchyluje téměř 70 procent dotázaných. Opatrnější průjezd zatáčkami zmiňuje 60 procent respondentů.

Větší vzdálenost od vozidla před sebou si nechává 56 procent řidičů. Přestože právě nedostatečný odstup patří k nejčastěji kritizovaným návykům ostatních, jeho zvětšení za zhoršených podmínek tedy uvádí menší část dotázaných než samotné zpomalení.

Přibližně polovina respondentů si na cestu vyhradí více času. Třetina se více vyhýbá předjíždění a 23 procent řidičů sleduje předpověď počasí. Příprava před odjezdem a změna jednotlivých návyků za volantem tak nejsou zdaleka stejně rozšířené jako rozhodnutí ubrat rychlost.

Také zde se objevují rozdíly mezi muži a ženami. Zpomalení uvádí 74 procent žen oproti 67 procentům mužů. Muži naopak častěji odpovídají, že zvětšují odstup od předchozího vozidla. Dělá to 60 procent z nich, zatímco u žen jde o polovinu.

Každodenní řidiči cestu odkládají málokdy

Nepříznivé počasí někdy vede i k rozhodnutí vůbec nevyjet. Cestu kvůli němu raději odloží téměř 12 procent řidičů. Ochota změnit plán ovšem výrazně souvisí s tím, jak často člověk automobil používá.

Mezi svátečními řidiči, kteří usedají za volant méně často než několikrát měsíčně, odkládá cestu přibližně třetina. U těch, kteří jezdí denně nebo téměř denně, je to necelých 5 procent. Odložení jízdy je tak u příležitostných motoristů podstatně běžnější reakcí než u lidí, pro které je automobil každodenní součástí života.

Četnost řízení se promítá i do tolerance vůči pomalejším účastníkům provozu. Pomalu jedoucí auta, která podle respondentů zdržují ostatní, vadí 34 procentům každodenních či téměř každodenních řidičů. Mezi svátečními motoristy stejnou výhradu vyslovilo necelých 7 procent.

Na jedné silnici se tak potkávají lidé s velmi odlišnými obavami, návyky i očekáváními. Někdo kvůli tmě nebo sněhu výrazně zvolní, jiný vnímá především zdržení. Právě v takových chvílích záleží nejen na přizpůsobení vlastní jízdy počasí, ale také na dostatku prostoru pro ostatní. Kritika malého odstupu totiž získává smysl teprve tehdy, když se promítne i do chování za vlastním volantem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *