Nouzové brzdění má nebezpečnou slabinu. Nevidí reflexní oblečení

Foto: ADAC. Zdroj: ADAC

Řidiči pomáhá chodce včas zahlédnout, elektronika s ním ale může mít nečekané potíže. Reflexní oblečení se při nočních zkouškách německého autoklubu ADAC ukázalo jako slabé místo systémů automatického nouzového brzdění. Problémy nastávaly zejména u dětských figurín s vestou a školní taškou nebo u dospělých v reflexních pracovních oděvech. Ani moderní bezpečnostní technika tak v těchto situacích nemusí zasáhnout včas.

Od asistentů v dnešních automobilech očekáváme, že pomohou ve chvíli, kdy řidič přehlédne nebezpečí nebo zareaguje příliš pozdě. Automatické nouzové brzdění má v takovém okamžiku zabránit střetu, případně alespoň snížit jeho následky. Aby však mohlo fungovat, musí nejprve správně vyhodnotit, co se před vozidlem nachází.

Právě v tomto kroku odhalil ADAC při nočních zkouškách výrazný nedostatek. Testování detekce chodců podle standardů konsorcia Euro NCAP sice přineslo celkově dobré výsledky, některé situace ale elektroniku zaskočily. Překvapivě šlo o případy, kdy měly figuríny na sobě oblečení určené ke zvýšení viditelnosti.

Stejná vesta, jiná postava a odlišná reakce

Zkoušky ukázaly zdánlivě nelogický rozdíl. S chodcem v tmavém oblečení si kamery a radary dokázaly poradit a systém stihl reagovat. Jakmile však figurína dostala výrazné reflexní oblečení, v některých scénářích ji vůz rozpoznal pozdě, nebo na ni nezareagoval vůbec.

Neznamená to přitom, že by potíže způsoboval jakýkoli reflexní doplněk. Před figurínou dospělého člověka v běžné reflexní vestě vozidla brzdila správně. Samotná přítomnost materiálu odrážejícího světlo tedy nebyla automaticky důvodem k selhání.

Mnohem problematičtější se ukázala kombinace menší dětské postavy, reflexní vesty a školní tašky na zádech. S takto vybavenými figurínami si testované systémy často nedokázaly poradit. Další slabinu představoval dospělý v pracovním oděvu s výraznými reflexními prvky. Takové oblečení přitom běžně používají silničáři nebo pracovníci záchranných složek, pro které je dobrá viditelnost při práci zásadní.

Šest automobilů zastupovalo různé technologie

ADAC do zkoušek zařadil šest vozů, jejichž prostřednictvím chtěl prověřit různá technická řešení nouzového brzdění. Autoklub proto upozorňuje, že výsledky nemají sloužit jako přímé srovnání jednotlivých modelů. Automobily zde zastupovaly různé přístupy k fungování asistenčních systémů.

Mercedes-Benz CLA a BYD Seal využívají ke sledování prostoru před vozem kombinaci kamer a radarů. Naproti tomu Dacia Duster a Tesla Model Y spoléhají pouze na kamery. Zbývající dvojici tvořily Hyundai Tucson a Opel Astra Sports Tourer. Důvodem jejich zařazení byly rozdíly mezi výsledky, kterých dosáhly při denních a nočních zkouškách Euro NCAP.

Nejlépe se s připravenými situacemi vypořádal Mercedes-Benz CLA. Vedle dospělé figuríny v reflexní vestě dokázal rozpoznat také dětskou figurínu. Ani jeho systém ale nezvládl všechny scénáře: dospělého v reflexním pracovním oblečení nezaregistroval.

Reflexní prvky mají dál smysl

Z výsledků rozhodně nevyplývá, že by lidé měli reflexní vesty nebo jiné výrazné bezpečnostní oblečení odkládat. ADAC naopak zdůrazňuje jejich význam. Ve tmě, v mlze, za deště i při sněžení pomáhají řidičům zaznamenat chodce podstatně dříve, než kdyby na sobě žádné reflexní prvky neměl. Právě čas získaný včasným rozpoznáním člověka u silnice může být pro odvrácení nehody rozhodující.

Zjištěné nedostatky jsou proto především úkolem pro automobilky. Jejich systémy by měly spolehlivě rozpoznávat nejen dospělou postavu v běžné vestě, ale také další podoby reflexního oblečení. Stejně důležité je, aby správně reagovaly na malé dětské postavy, a to i tehdy, když mají na zádech školní tašku.

Úlohou nouzového brzdění je pomoci právě v okamžiku, kdy člověk za volantem udělá chybu. Pokud však elektronika chodce správně nerozpozná, tato bezpečnostní pojistka nemusí fungovat tak, jak od ní řidič očekává.

Zlepšení může přinést aktualizace softwaru

Náprava podle ADAC nemusí nutně vyžadovat výměnu technického vybavení ani čekání na další generaci automobilů. Slabina zřejmě nespočívá především v samotných kamerách, radarech či dalších senzorech, ale ve způsobu, jakým systém získaná data vyhodnocuje a jednotlivé účastníky provozu rozpoznává.

Prostor ke zlepšení tak existuje i u vozidel, která již jezdí po silnicích. Aktualizace softwaru by mohla pomoci elektronice správně určit, že se před autem nachází člověk, přestože jeho postavu doplňuje školní taška nebo ji pokrývá výrazný reflexní pracovní oděv. Právě na tyto situace by se podle autoklubu měli výrobci při dalším vývoji zaměřit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *