Vyplatí se na dálnici jet stovkou, stotřicítkou, nebo ještě rychleji? Subaru na příkladu elektromobilu Solterra spočítalo, kolik energie stojí vyšší tempo a kolik času skutečně ušetří. Podobné zákonitosti přitom platí i pro benzinová a naftová auta.
Na dálnici se počítá každá minuta. Jenže s rostoucí rychlostí výrazně stoupá také spotřeba, a to bez ohledu na druh pohonu. Důvodem je především odpor vzduchu, který roste přibližně s druhou mocninou rychlosti. Výkon potřebný k jeho překonání dokonce s třetí mocninou. Zrychlení ze 100 na 130 km/h tak podle výpočtů Subaru zvýší samotný aerodynamický odpor přibližně o 69 procent.
Mohlo by vás zajímat
Automobilka na příkladu elektrické Solterry ukázala, jaký vliv má rychlost na dlouhou dálniční cestu. Vycházela přitom z modelových hodnot spotřeby stanovených na základě vlastních zkušeností. A výsledek? Při ustálené rychlosti 100 km/h počítá Subaru se spotřebou 18 kWh na 100 kilometrů. Při 130 km/h už je to 22 kWh a při 150 km/h dokonce 27 kWh. Zatímco první zvýšení rychlosti ušetří na stokilometrovém úseku téměř 14 minut, další zrychlení přinese už jen šest minut k dobru.
Rychleji neznamená vždy výrazně dříve
Ještě zajímavější je srovnání na trase dlouhé 1000 kilometrů. Subaru do výpočtu zahrnulo nejen spotřebovanou energii, ale také počet nabíjecích zastávek a čas potřebný k dobíjení.
Při rychlosti 100 km/h vychází celková doba cesty na 11 hodin a 45 minut. Při 130 km/h se zkrátí na 10 hodin a dvě minuty. Jenže další zvýšení rychlosti na 150 km/h už znamená příjezd pouze o 19 minut dříve, přestože automobil spotřebuje o dalších 50 kWh více. „Dodatečná energie na každou ušetřenou minutu tak vychází přibližně 6,7krát vyšší,“ upozorňuje Subaru ve svém srovnání.
Automobilka zároveň připomíná, že jde o idealizovaný model. V běžném provozu výsledek ovlivní počasí, hustota dopravy, rychlostní omezení i dostupnost nabíjecích stanic. Podle Subaru se rozumné dálniční tempo Solterry pohybuje přibližně mezi 110 a 130 km/h.
Benzinová a naftová auta na tom nejsou jinak
Stejné fyzikální zákony platí také pro automobily se spalovacími motory. I u nich vyšší rychlost znamená větší odpor vzduchu, a tedy vyšší nároky na výkon motoru. Rozdíl mezi jízdou rychlostí 110 a 130 km/h může u některých vozů představovat i více než litr paliva na sto kilometrů. Záleží ale na konkrétním motoru, převodovce, aerodynamice a dalších podmínkách.
Pokud například automobil při vyšším tempu spotřebuje o litr benzinu na sto kilometrů více, na trase dlouhé 500 kilometrů spálí o pět litrů navíc. Při modelové ceně 40 korun za litr jde o 200 korun. Teoretická úspora času při zvýšení rychlosti ze 110 na 130 km/h přitom činí necelých 42 minut, pokud by bylo možné obě rychlosti udržovat po celou trasu.
U spalovacích motorů však nelze určit jednu univerzálně nejúspornější rychlost. Svou roli hrají také otáčky, převodové poměry a účinnost motoru při daném zatížení.
Jak na dálnici ušetřit bez zbytečného zdržování?
Nejjednodušší cestou je plynulá jízda. Prudké zrychlování a následné brzdění zbytečně zvyšují spotřebu. Pomůže také správný tlak v pneumatikách, odstranění nepotřebného nákladu a demontáž střešního boxu, pokud ho právě nepoužíváte.
Právě ten může při vyšších rychlostech citelně zhoršovat aerodynamiku. Důležité je také předvídat provoz a zvolit rozumné tempo odpovídající podmínkám. Kvůli několika minutám totiž často nemá smysl výrazně zvyšovat spotřebu.
Mohlo by vás zajímat
Výpočty Subaru tak připomínají jednoduchou skutečnost. Čím rychleji jedeme, tím více energie potřebujeme. Jenže čas, který díky tomu získáme, se s dalším zvyšováním rychlosti zkracuje stále méně. A to platí pro elektromobily stejně jako pro benzinová a naftová auta.
| Rychlost | Spotřeba na 100 km | Energie na 1000 km | Další energie navíc | Nabíjecí zastávky | Čas jízdy vč. nabíjení | Další úspora času |
| 100 km/h | 18 kWh | 180 kWh | – | 3 | 11 h 45 min | – |
| 130 km/h | 22 kWh | 220 kWh | 40 kWh | 4 | 10 h 02 min | 1 h 43 min |
| 150 km/h | 27 kWh | 270 kWh | 50 kWh | 5 | 9 h 43 min | 19 min |
