EU chystá nekompromisní bič. Při překročení rychlosti vám auto samo uškrtí výkon motoru
Éra, kdy měl řidič za volantem absolutní svobodu a poslední slovo, se v Evropské unii neúprosně chýlí ke konci. Evropská komise aktuálně zkoumá revoluční a děsivý systém, který nahradí dosavadní otravné pípání asistentů. Jakmile vůz rozpozná překročení limitu, elektronika vám bez ohledu na sešlápnutý pedál omezí přísun paliva nebo sníží točivý moment. Experti však varují, že vteřinová chyba kamer vás může fatálně ohrozit při předjíždění v protisměru. Podívejte se na detaily.
Řidič sešlápne plyn, vůz ale odmítne zrychlovat. Jakmile automobil rozpozná, že překročil povolenou rychlost, elektronika omezí výkon motoru a postupně jej vrátí na předepsanou hodnotu. Právě tak by mohl v budoucnu fungovat systém, jehož možnosti podle dostupných informací zkoumá Evropská komise.
Zatím jde pouze o návrh v průzkumné fázi, přesto už vyvolává značné emoce. Zastánci v něm vidí cestu k bezpečnějším silnicím a nižšímu počtu tragických nehod. Odpůrci naopak varují před technickými chybami, ztrátou kontroly nad automobilem i dalším omezením svobody řidičů.
Upozornění už by nestačilo
Moderní automobily dnes řidiče na překročení rychlosti běžně upozorňují. Ozve se zvukový signál, na přístrojovém panelu se rozsvítí varování nebo začne plynový pedál vytvářet jemný protitlak.
Takový systém ale stále ponechává konečné rozhodnutí na člověku za volantem. Řidič může upozornění ignorovat nebo příslušného asistenta před jízdou vypnout. Po dalším nastartování se sice znovu aktivuje, do samotného řízení však většinou přímo nezasahuje.
Uvažované řešení by bylo podstatně přísnější. Vůz by při překročení povolené rychlosti nejen varoval, ale zároveň by omezil schopnost dále zrychlovat. Řidič by tak mohl držet plynový pedál sešlápnutý až k podlaze, automobil by mu však další výkon neposkytl.
O rychlost by se starala elektronika
Systém by pravděpodobně využíval několik zdrojů informací současně. Poloha automobilu by se porovnávala s digitální mapou rychlostních limitů a palubní kamera by zároveň sledovala dopravní značky podél silnice.
Řídicí jednotka by tak průběžně vyhodnocovala, jaká nejvyšší rychlost na daném místě platí. Pokud by zjistila, že se vůz pohybuje rychleji, než dovolují předpisy, zasáhla by do činnosti pohonné jednotky.
Nešlo by přitom o prudké automatické zabrzdění. Taková reakce by mohla překvapit řidiče i posádky vozidel jedoucích za ním. Elektronika by místo toho postupně snížila výkon motoru.
U spalovacího vozu by mohla omezit přísun paliva, zatímco u elektromobilu by software snížil dostupný točivý moment. Automobil by přestal zrychlovat a postupně by zpomalil na povolenou hodnotu.
Povinné asistenty už v automobilech jsou
Základ podobného řešení už evropská legislativa zná. Od července 2024 musí být všechna nově registrovaná vozidla v Evropské unii vybavena inteligentním asistentem rychlosti ISA.
Jeho současná podoba je však navržena především jako varovný systém. Řidiče upozorní, že jede příliš rychle, ale většinou mu nepřevezme kontrolu nad výkonem automobilu.
Podle zastánců přísnějšího řešení představuje dnešní systém pouze mezikrok, který má motoristy naučit s podobnou technologií pracovat. Další vývoj by mohl vést k tomu, že kolem roku 2030 už automobil nebude překročení rychlosti pouze oznamovat, ale skutečně mu zabrání.
Taková změna by zároveň znamenala, že by řidič nemohl systém běžným způsobem deaktivovat.
Brusel argumentuje bezpečností
Hlavním důvodem pro zavedení automatického omezování rychlosti je snaha snížit počet vážných nehod a jejich obětí. Evropská unie dlouhodobě usiluje o to, aby se počet smrtelných dopravních nehod do roku 2050 co nejvíce přiblížil nule.
Bezpečnostní odborníci podporující tento návrh tvrdí, že důsledná kontrola rychlosti by mohla počet obětí na evropských silnicích snížit až o pětinu.
Právě rychlost totiž zásadně ovlivňuje nejen pravděpodobnost vzniku nehody, ale také závažnost jejích následků. Z pohledu úřadů by proto systém, který řidiči fyzicky znemožní jet příliš rychle, mohl být účinnější než pokuty, radary nebo pouhá zvuková upozornění.
Technika stále často chybuje
Největší problém spočívá v tom, že dnešní systémy rozpoznávání dopravních značek nejsou zcela spolehlivé. Řidiči moderních automobilů se běžně setkávají s tím, že vůz zobrazí nesprávný rychlostní limit.
Kamera může omylem zachytit značku umístěnou na vedlejší silnici, dálničním sjezdu nebo odpočívadle. Problém představují také dočasná omezení v místech oprav, špatně zakryté značky nebo starší údaje v navigačních mapách.
Dokud systém pouze upozorňuje, nepřesnost znamená hlavně nepříjemné pípání. Pokud by však elektronika podle chybné informace začala omezovat výkon, mohlo by jít o skutečné bezpečnostní riziko.
Chybný zásah může řidiče ohrozit
Představme si automobil jedoucí v levém dálničním pruhu rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Kamera omylem přečte značku s omezením na 90 kilometrů za hodinu, která ve skutečnosti platí pouze pro jiný pruh nebo nákladní vozidla.
Pokud by vůz okamžitě přestal reagovat na plyn a začal zpomalovat, mohl by překvapit řidiče i ostatní účastníky provozu. V husté dopravě by takový zásah mohl vést k nebezpečným situacím.
Ještě vážnější problém by mohl nastat při předjíždění na běžné silnici. Řidič někdy potřebuje krátce zrychlit, aby manévr bezpečně dokončil. Pokud by mu elektronika v rozhodujícím okamžiku výkon omezila kvůli chybně rozpoznanému limitu, mohl by se dostat do přímého ohrožení.
Právě podobné situace patří mezi hlavní argumenty kritiků. Podle nich nelze řidiči odebrat možnost rozhodovat o výkonu automobilu, dokud technologie nedokáže fungovat prakticky bez chyb.
Obavy vyvolává také ochrana soukromí
Kontroverze se netýká pouze samotného řízení. Systém závislý na průběžném vyhodnocování polohy a rychlosti vozidla otevírá také otázky ochrany osobních údajů.
Kritici se obávají, kdo by měl k informacím o pohybu automobilu přístup, kde by se data ukládala a zda by je bylo možné využít i k jiným účelům. Řidič by se tak mohl dostat pod nepřetržitou digitální kontrolu, aniž by měl možnost sledování odmítnout.
Dalším tématem je kybernetická bezpečnost. Čím větší kontrolu elektronický systém nad automobilem získá, tím závažnější mohou být následky případného napadení.
Pokud by se útočníkům podařilo proniknout do infrastruktury propojené s řízením rychlosti, teoreticky by mohli ovlivňovat chování velkého počtu vozidel současně. I proto budou muset případné zabezpečení a způsob práce s daty projít velmi důkladným posouzením.
Proti návrhu se mohou postavit řidiči i automobilky
Případné schválení podobného systému rozhodně nebude jednoduché. Odpor lze očekávat nejen od motoristických organizací, ale také od výrobců automobilů a části politické reprezentace.
Automobilky by musely vyřešit technickou spolehlivost, odpovědnost za chybné zásahy i náklady spojené s vývojem a provozem systému. Politici se zase budou muset vypořádat s otázkou, zda bezpečnostní přínos převáží nad omezením řidičských pravomocí.
Zatím tedy není jisté, zda se návrh někdy dostane do skutečné legislativy. Už nyní je však zřejmé, že debata o podobě bezpečnostních asistentů bude stále ostřejší.
Moderní automobil už dnes v řadě situací rozhoduje společně s řidičem. Pokud by však získal právo trvale omezovat rychlost bez možnosti zásah vypnout, šlo by o jednu z nejzásadnějších změn vztahu mezi člověkem a jeho vozem.
.« Levné zvýšené kombi s pohonem 4×4 a hybridem na LPG bude v Česku hit Bubnové brzdy se masivně vracejí, automobilky k tomu mají geniální důvod »
