Hybridní Omoda 5 proti té elektrické. Jedna z nich mě vyloženě zklamala. Srovnávací test
Na týdenní test jsem si záměrně vybral rovnou dvě Omody 5 naráz. Chtěl jsem totiž vyzkoušet a porovnat dvě nepříliš běžně se vyskytující verze, a to plně elektrickou Omodu 5 EV a full-hybridní Omodu 5 SHS-H.
Většina prodaných Omod 5 v Česku jsou čistě spalovací verze se čtyřválcovým benzínovým motorem Acteco TGDI s přímým vstřikováním o objemu 1598 cm³, s výkonem 108 kW a 7stupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou. Taková verze startuje v základní verzi Basic za 659 000 Kč, což není mnoho, a jsou tak občas na tuzemských silnicích vidět. Jak si ale vedla elektrická a full-hybridní verze, kterých je podstatně méně?
Omoda 5 SHS-H
Na začátek bych rád začal s full-hybridní SHS-H, protože zcela upřímně se jedná o tu kvalitnější verzi. Pod kapotou se nachází obdobný čtyřválcový zážehový motor Acteco TGDI, ovšem se sníženým objemem na 1499 cm³, a namísto dvouspojky je zde 1stupňová 1DHT převodovka, která funguje dost podobně jako již standardní CVT. Jelikož je to full-hybrid, nachází se zde malá baterie o kapacitě 1,83 kWh, která se nabíjí buď rekuperací, nebo zážehovým motorem. S rozměry 4447 × 1824 × 1588 mm délka × šířka × výška a rozvorem 2610 mm je zcela stejná jako čistě spalovací verze, je ovšem o 90 kg těžší, tedy 1620 kg, což odpovídá hmotnosti malé baterie a elektromotoru.
Jak se řídí?
Váhou a dalšími rozměry nemohu říct, že by se jednalo o zvlášť velké a těžké auto. Zajímavé je, že i přestože je Omoda 5 jasná střední třída s pohonem předních kol, zadní náprava byla víceprvková. Přesto bylo řízení na můj vkus velmi měkké s nulovou odezvou a upřímně jsem ve vyšších rychlostech neměl z chování vozu moc dobrý pocit. Auto bylo osazeno pneumatikami o rozměru 215/55 R18, což je při světlé výšce skoro 20 cm poměrně úzký rozměr. Auto bylo poměrně plavavé, nicméně do 130 km/h se s tím dá jezdit tak nějak důstojně. Výrobce udává celkový výkon 165 kW, tedy 224 koňských sil, a abych byl upřímný, Omoda nijak extra svižná nebyla, spíše vůbec. Ano, při rozjezdech z nuly čistě na elektro poměrně hbitě vystřelila, ale nic, co by trhalo asfalt. Ono ve své podstatě to není špatně. Nejedná se o ostré auto, ale o crossover střední třídy. Jen mi je velice podivná tato oficiální hodnota.
V rámci spotřeby jsem se držel stále v rozmezí 5 až 6 litrů na 100 km, což mi přijde slušné. Výrobce udává oficiální dojezd až 1000 km. Upřímně, nedokázal jsem to posoudit, jelikož za týden ani takovou nálož na jednom voze nenajedu, nicméně můj hrubý odhad v porovnání s mými najetými kilometry, zbývajícím dojezdem a spotřebou je tak něco okolo 800 km, což mi ale stále přijde solidní.
Vlastně celý SHS-H systém mi velice připomínal chování full-hybridních Toyot s CVT převodovkou. Na tento systém nemohu říct půl špatného slova, takže tohle má u mě plusové body.
Interiér a zpracování
Interiér mi lehce designově připomínal vlajkovou Omodu 9 SHS, kterou jsem měl na test v prosinci, nicméně zdaleka jsem z toho necítil takový přepych, na který to vypadalo. Ano, panoramatická střecha byla příjemná, sedadla, byť v kožence, byla vkusná, topilo to, což se u EV verze říct nedalo, a jak jsem již psal, interiér byl poměrně pestrý, ale plný lesklých ploch dekoru a hlavně multifunkce na volantu, a to už mi přijde, že jde zcela pochopitelně z módy. Infotainment v podání 12,3palcové obrazovky byl poměrně intuitivní, kde se ovládalo vše od jízdních režimů a asistentů přes dvouzónovou ventilaci a další. Jen tedy občas se zvláštním překladem některých funkcí do češtiny. Samozřejmě nechyběla hudba od Sony s 8 reproduktory, která nehrála úplně nejhůře, a ambientní osvětlení palubní desky a dveřních tapecírunků. Až na pár detailů mohu říct, že interiér opravdu není špatný, a zároveň se posádka cítí komfortně a vzdušně. Zároveň zavazadlový prostor nabízí 442 l, což na pár tašek stačí. Z mého pohledu je velikou zajímavostí výhřev i zadních sedadel. To občas nenajdete ani v prémiovém segmentu.
Omoda 5 EV, tady legrace končí
Nelenil jsem a souběžně s SHS-H verzí jsem cestoval i s čistě elektrickou EV verzí, nicméně jsem s ní najel o hodně méně kilometrů z důvodu brzkého vrácení vozu dealerovi, ale i kvůli dalším záležitostem…
Řízení, nic extra…
Podvozkově je elektrika zcela totožná s tou full-hybridní, tedy přední pohon a víceprvková náprava vzadu, včetně rozměru pneumatik 215/55 R18, ale už je třeba o 20 cm kratší a o 160 kg těžší, což už je malinko znát, a tak mi přišla elektrická Omoda oproti SHS-H trochu těžkopádnější, ale nijak razantně zase.
Přestože je zde 61kWh baterie od CATL s dojezdem dle výrobce 402 km, auto jsem si přebíral s dojezdem zhruba 290 km, najel jsem cca 170 km a auto jsem vracel s dojezdem pod 90 km, což není nejhorší výsledek, ale nic oslňujícího, spotřeba byla okolo 17 kWh/100 km. O to víc mizel dojezd, když jsem na to trochu šlápl na dálnici, kde mi spotřeba vyrostla i na 20 kWh, výkon elektromotoru je 150 kW, ale to je taková klasika. Nabíjecí výkon umí maximálně 80 kW, což v dnešní době není úplně závratná hodnota.
Interiér: stejné, ale…
Interiér v plně elektrické 5 EV je zcela totožný s tou full-hybridní. Zajímavostí je absence startovacího tlačítka. Namísto toho startujete vůz sešlápnutím brzdového pedálu jako například u Škody Enyaq nebo MG S5 EV. Zavazadlový prostor bohužel výrobce neuvádí, nicméně dle zahraničních zdrojů se zde zmenšil o 20 litrů, ale to nepovažuji za takový problém. Ovšem přihodilo se mi něco horšího. Pravděpodobně se jednalo o softwarovou chybu, ale auto vůbec netopilo, což při 5 °C venku bylo docela nežádoucí. Samozřejmě, jak jsem zmínil výše, topení a veškerou regulaci vzduchu spolu s výhřevy nastavujete v infotainmentu. Při nastavení až na 30 °C akorát šel z výdechu prudký studený vzduch. To jsem bohužel vnímal jako zásadní nedostatek, škoda.
Na závěr vyhrává…
Na Omodě 5 se mi obecně líbí, že designově působí poměrně neotřele, a přestože mi pár záležitostí vadilo, interiér působil poměrně přepychově a s prvky, které bych zde moc nečekal. Obě testované verze byly konfigurované v nejvyšších výbavách Premium, která v případě full-hybridní SHS-H startuje od 819 000 Kč, přičemž základní cena v rámci stupně Basic začíná na 749 000 Kč. V případě EV verze startuje nejvyšší výbava Premium od 999 000 Kč a základ v rámci stupně Comfort začíná na částce 929 000 Kč.
Bohužel, ač to píšu nerad, mě elektrická verze vůbec nezaujala. Ať už se to týká dojezdu, nabíjecího výkonu nebo řízení, které mě nebavilo a neměl jsem od něj zpětnou vazbu. Naproti tomu mi full-hybridní verze SHS-H dává větší smysl. Zejména kombinovaným dojezdem až 1000 km dle výrobce, dle mého 700 až 800 km, který nabízí pochopitelně širší využití auta, ale tak i v konečném důsledku pořizovací cenou. K tomu ještě přidám 7letou záruku do nájezdu 150 000 km, platí pro všechny verze a výbavové stupně. Tedy která verze v tomto testu jednoznačně zvítězila? Ta full-hybridní SHS-H. O tom není pochyb.
« Nejlepší ojetiny, které dnes koupíte. Tohle jsou modely, které vás nenechají ve štychu Na trhu ojetin je toto SUV nenápadný hit. Redaktorka prověřila ojetý Renault Captur »
