Jak srovnat dobu nabíjení s tankováním? Zpomalme tankování
Nabíjení elektromobilu je stále nesrovnatelně delší než tankování benzinu či nafty. A zdá se, že se to jen tak nezmění. Ledaže by prošel návrh jednoho z přispěvatelů webu Electrek. Jeho řešení je skutečně bizarní. Ale možná ne tak úplně nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo.
Hon za megawattovým nabíjením
Provozovatelé nabíjecí infrastruktury i výrobci elektromobilů či baterií soupeří v tom, kdo nabídne rychlejší nabíjení. Objevují se megawattové nabíječky a elektromobily, které dokážou takto extrémní výkon využít. Díky tomu by se v budoucnu mohlo nabíjení zkrátit na deset nebo dokonce pět minut.
Jenže megawattové nabíječky nebudou stát na každém rohu, a tak standardem zůstane výkon maximálně 350 kW – a i těchto stanic je jen minimum. Běžné stojany s výkonem 50 až 150 kW tvoří drtivou většinu infrastruktury a často se navíc o výkon musíte dělit s dalším elektromobilem. Výsledkem je 20 až 30 minut nabíjení z 10 % na 80 %.
Proč se tankování a nabíjení nepotkají
Vypadá to tedy, že čas potřebný na natankování několika litrů paliva se s dobou nabíjení jen tak nesrovná. Majitelé elektromobilů tak zatím tahají za kratší konec. Podle Joa Borráse z Electreku je ale možné obě činnosti časově přiblížit – a to bez miliardových investic do extrémně výkonných nabíječek.
Návrh: Legislativa, která zpomalí tankování
Borrás navrhuje něco na první poslech šíleného: zpomalit tankování legislativně. Připomíná, že už v roce 1993 americká Agentura pro ochranu životního prostředí zavedla normu 61 FR 33033, která omezila rychlost tankování na 10 galonů za minutu. Tehdy šlo o snížení emisí z odpařování a zvýšení bezpečnosti.
Podle něj je po třiceti letech čas normu přehodnotit a rychlost dále snížit. Z 10 gpm třeba na 3 gpm. Nádrž o objemu 36 galonů u Fordu F-150 by se tak nenaplnila za necelé čtyři minuty, ale téměř za dvanáct.
Dlouhé tankování jako motivace k elektromobilům
Po započítání dalších prodlev – čekání ve frontě na stojan či placení – by řidič spalovacího auta klidně strávil 20 až 30 minut na pumpě. To už je velmi podobné času strávenému u nabíječky. A nižší komfort provozu spalovacího auta by možná přiměl více lidí k přechodu k elektromobilům.
Zároveň by to podle Borráse připomnělo, že kombinací benzinu a nafty jsme rozmazlení, aniž si uvědomujeme skutečné skryté náklady: od zdravotních dopadů přes ekologické škody až po vojenské konflikty, které ropa často vyvolala.
Výhody pro čerpací stanice
Zpomalení tankování by paradoxně mohlo prospět i samotným čerpacím stanicím. Více než 60 % jejich příjmů totiž pochází z prodeje jiných služeb a zboží. Čím déle zákazník zůstane, tím více utratí – ať za kávu, svačinu nebo potraviny.
Není náhodou, že například BP masivně investuje do rozšiřování nabíjecí infrastruktury. Podle šéfky zákaznické divize BP Emmy Delaneyové se podnik blíží bodu, kdy je rychlé nabíjení výnosnější než prodej fosilních paliv.
.« Test BMW 740d: Nafta není mrtvá. Naopak Škoda Auto se na 7. ročníku veletrhu e-SALON prezentuje sériovými elektromobily i koncepty »
