Miliardy z kapes řidičů mizí v černé díře. NKÚ odhalil šokující zdražení českých dálnic
Stavba silnic a dálnic v Česku čelí drsné kritice. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) publikoval zdrcující zprávu, podle které stát naprosto nezvládá investice. Zatímco v roce 2020 stál kilometr dálnice 275 milionů korun, v roce 2024 už cena vystřelila na šílených 505 milionů. To je nárůst o 84 procent, který nelze svést jen na inflaci. Podívejte se, kde všude podle kontrolorů tečou peníze zbytečně.
Kontrola publikovaná Nejvyšším kontrolním úřadem, tedy NKÚ, ukázala, že stát zcela selhává v řízení investic veřejných financí, především u staveb silnic a dálnic. Podle NKÚ je rozhodování o investicích roztříštěné, nekoordinované a často odtržené od reálných potřeb, finančních možností i měřitelných přínosů.
NKÚ kritizuje dlouhodobé selhávání státu
K tomuto závěru dospěl Nejvyšší kontrolní úřad ve své souhrnné zprávě o investiční politice státu za roky 2020 až 2025, a to z pohledu kontrol zaměřených na dopravní infrastrukturu. Kontrolní úřad své tvrzení opírá o výsledky 13 kontrol zaměřených na výdaje do dopravní infrastruktury. Tyto kontroly ukončil v letech 2020 až 2025.
Nepřehlédněte: Kamioňák se pokusil na D1 ujet kontrole, vezl o 22 tun víc a na místě tvrdě narazil
Podle NKÚ nebyly kvůli zdlouhavé přípravě, která v některých případech trvala desítky let, dokončeny významné dopravní stavby ani jejich napojení na důležitou evropskou dopravní síť.
Stát není efektivní a často utrácí zbytečně
Zbytečné prodražování ukazuje NKÚ například na výstavbě dálnic. Mezi lety 2020 až 2024 bylo zprovozněno 41 úseků dálnic o celkové délce přesahující 300 kilometrů. To je dobrá zpráva, zvláště v kontextu předcházejících let, kdy například v roce 2014 nebyl v Česku zprovozněn ani jeden kilometr dálnic a v roce 2018 přibyly jen čtyři kilometry.
Otázkou ale podle NKÚ zůstává, za jakou cenu byly tyto úseky vybudovány. Zatímco za jeden kilometr dálnice zprovozněné v roce 2020 stát zaplatil v průměru téměř 275 milionů korun, v roce 2024 už to bylo 505 milionů korun. To znamená nárůst téměř o 84 procent. Tento výrazný růst ceny přitom podle kontrolorů nelze přičítat pouze vysoké inflaci nebo rozdílné technologické náročnosti staveb. Hlavním problémem rozvoje dopravní infrastruktury v Česku je podle NKÚ neefektivní využívání zdrojů.
Dálnice D4 a D1 ukazují systémové problémy
Jednotlivé kontroly dále ukázaly například to, že příprava výstavby úseku dálnice D4 trvala Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic celkem 21 let. Její realizace formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP, navíc nemusí být pro stát tak výhodná, jak se původně předpokládalo. Celý závazek vyplývající z projektu PPP představuje kvazimandatorní výdaj, který bude muset stát financovat až do roku 2049.
Problémy se týkaly také modernizace dálnice D1. Modernizaci 20 úseků za 28 miliard korun Ředitelství silnic a dálnic po 10 letech nedokončilo. Bezpečnost provozu ohrožovaly mosty a nadjezdy ve špatném či havarijním stavu a jízdní komfort snižovaly nekvalitní opravy vozovky.
Utracené miliardy, ale silnice v dezolátním stavu
Zajímavá jsou i čísla týkající se oprav a údržby silnic I. třídy, které stát, tedy nás všechny, stály 62,5 miliardy korun. Přesto byla třetina těchto silnic v době kontroly NKÚ v nevyhovujícím či havarijním stavu.
Svůj podíl na tom má i nefunkční systém kontrolního vážení. České silnice a dálnice tak nadále ničí přetížené kamiony.
Problémy se týkají i cyklostezek
Dalším příkladem jsou podle NKÚ investice do cyklostezek. Ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury a Ministerstvo pro místní rozvoj do nich investovaly veřejné peníze, neměly však dostatečný přehled o jejich stavu, délce ani využití. Jejich výstavbu navíc provázely výrazné rozdíly v cenách.
Nepřehlédněte: Spolehlivá ojetina do 120 000 Kč stále existuje. ADAC vybral šest aut, která dávají smysl
.« Stylové SUV s legendárním dieselem je skvělou volbou na každý den. Test Audi Q5 Sportback Pokuta 500 000 Kč za převoz nafty. Po dálnici D7 vezl 2 000 litrů na korbě pickupu »
