Stovku po dálnici zvládnete při rychlosti 130 km/h zhruba o osm minut dřív než při 110 km/h. U čerpací stanice ale rychlejší tempo poznáte. Americké srovnání ukazuje, že už mezi 88 a 120 km/h stoupne u benzinového, naftového i hybridního auta spotřeba přibližně o dva litry na sto kilometrů. Při vysokém ročním nájezdu to může znamenat výdaje navíc v řádu desítek tisíc korun.
Na volné dálnici má řidič pocit, že motor skoro odpočívá. Převodovka drží nejvyšší stupeň, otáčkoměr se sotva pohne a na plyn není potřeba šlapat každých pár vteřin jako ve městě. Jenže klid v kabině a nízké otáčky toho o spotřebě moc neřeknou. Auto sice nemusí pořád brzdit a znovu se rozjíždět, zato po celou dobu tlačí před sebou vzduch. A při vyšší rychlosti na to potřebuje překvapivě hodně energie.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíl přitom nemusí být na první pohled velký. Při stálých 130 km/h trvá stokilometrová cesta přibližně 46 minut. Při 115 km/h je to asi 52 minut a při 110 km/h necelých 55 minut. V běžném provozu do výsledku promluví omezení, hustota dopravy i zpomalování za ostatními auty. Už prostý výpočet ale ukazuje, kolik času lze na takové vzdálenosti vyšším tempem získat.
Dva litry navíc u benzinu, dieselu i hybridu
Jak rychle se s tempem mění spotřeba, ukazuje srovnání zveřejněné americkým institutem Oak Ridge National Laboratory. Vychází z počítačového modelu Argonne National Laboratory, který porovnával vozy střední třídy při ustálené jízdě. Po přepočtu na litry na 100 kilometrů vycházejí následující hodnoty.
| Rychlost | Benzin | Nafta | Full hybrid |
|---|---|---|---|
| 72 km/h | 5,47 l/100 km | 4,13 l/100 km | 4,28 l/100 km |
| 88 km/h | 5,23 l/100 km | 4,28 l/100 km | 5,11 l/100 km |
| 105 km/h | 6,19 l/100 km | 5,23 l/100 km | 6,19 l/100 km |
| 121 km/h | 7,35 l/100 km | 6,36 l/100 km | 7,13 l/100 km |
Benzinovému vozu ze srovnání nejvíc vyhovovalo tempo kolem 88 km/h. Při něm spotřeboval 5,23 litru na sto kilometrů. Při 105 km/h už potřeboval téměř o litr víc a při rychlosti okolo 120 km/h jeho spotřeba vystoupala na 7,35 litru. Na stejné trase tak spálil zhruba o 41 procent více benzinu než při pomalejší jízdě.
Diesel si i při nejvyšší porovnávané rychlosti udržel nejnižší spotřebu ze všech tří pohonů. Právě u něj ale spotřeba mezi 88 a 121 km/h procentuálně vzrostla nejvíc. Z původních 4,28 litru se dostala na 6,36 litru na sto, což je nárůst téměř o polovinu. Kdo tedy jezdí s dieselem kvůli úspoře na dlouhých trasách, může velkou část téhle výhody utratit za rychlejší přesun.
Při 24 000 kilometrech už jde o stovky litrů
Dva litry navíc na sto kilometrů se při jedné víkendové cestě v rozpočtu snadno ztratí. U řidiče, který ročně najede po dálnici 24 000 kilometrů, už ale takový rozdíl znamená přibližně 480 litrů paliva. U benzinového auta z amerického srovnání by rozdíl mezi jízdou rychlostí 88 a 121 km/h dělal dokonce zhruba 510 litrů za rok.
Při modelové ceně přibližně 49 Kč za litr to u benzinového vozu vychází asi na 25 000 Kč ročně navíc. U dieselu činí rozdíl přibližně 500 litrů. Při stejné ceně za litr by tedy řidič zaplatil zhruba o 24 500 Kč víc. Skutečný účet se bude odvíjet od ceny na stojanu a od toho, kolik kilometrů řidič vyšším tempem opravdu ujede. Uvedená částka srovnává dvě konkrétní rychlosti z tabulky. Při zpomalení ze 130 na 115 km/h bude rozdíl jiný.
Hybrid má ve městě z čeho těžit. Na dálnici příležitostí ubývá
U full hybridu se v městském provozu střídají rozjezdy, zpomalování a krátké úseky jízdy ustáleným tempem. Při brzdění může vůz část energie vrátit do baterie a později ji využít třeba při dalším rozjezdu. Na volné dálnici se ale rychlost mění málo a příležitostí k rekuperaci ubývá. Většinu energie potřebné k udržení tempa dodává spalovací motor.
Ve srovnání to bylo dobře vidět. Při rychlosti okolo 72 km/h si full hybrid vystačil se 4,28 litru na sto a proti benzinovému autu ušetřil téměř 1,2 litru. Kolem 105 km/h vyšly oba pohony po zaokrouhlení nastejno. Při 121 km/h spotřeboval hybrid 7,13 litru a benzinový vůz 7,35 litru. Z náskoku při nižší rychlosti tak zůstaly přibližně dvě desetiny litru. U konkrétního auta záleží také na tom, jak je jeho hybridní soustava navržená a v jakém režimu spalovací motor při dálniční jízdě pracuje.
Ve vyšší rychlosti začíná rozhodovat tvar auta
Odpor vzduchu roste s druhou mocninou rychlosti. Když vůz jede dvojnásobně rychle, za stejných podmínek překonává čtyřnásobný aerodynamický odpor. Samotná spotřeba se řídí i dalšími vlivy, třeba valivým odporem pneumatik nebo účinností pohonu. Už při zvýšení rychlosti ze 110 na 130 km/h ale vzroste aerodynamický odpor zhruba o 40 procent. Právě tuhle práci navíc musí motor odvést, i když převodovka zůstane na stejném stupni.
Záleží také na velikosti čelní plochy a tvaru karoserie. Vyšší SUV obvykle staví vzduchu do cesty větší plochu než nízký sedan. V americkém modelu například větší benzinové SUV při rychlosti okolo 121 km/h potřebovalo přibližně 9,4 litru na sto kilometrů, zatímco benzinovému vozu střední třídy stačilo 7,35 litru. Spotřebu ovlivňuje i počasí. Chladnější vzduch je hustší a silný protivítr zvyšuje rychlost, jakou vzduch vůz obtéká, přestože tempomat pořád ukazuje stejné číslo.
Se stejnou fyzikou se potýkají i elektromobily. U nich se rychlejší jízda projeví vyšší spotřebou v kilowatthodinách a kratším dojezdem mezi nabíjením. Na dlouhé trase tak může část minut získaných rychlejší jízdou padnout na delší zastávku u stojanu. Odpor vzduchu zvyšují i věci, které si na auto přidá sám řidič. Prázdný střešní box nebo nepoužívaný střešní nosič kol proto dává smysl po návratu z dovolené sundat.
Má na české dálnici smysl jet devadesátkou?
O rychlosti se kvůli spotřebě debatovalo už za ropné krize. Spojené státy v roce 1974 za prezidenta Richarda Nixona zavedly celostátní limit přibližně 88 km/h, aby omezily spotřebu paliv. Na českých dálnicích mimo obec obecně platí pro osobní auta nejvyšší dovolená rychlost 130 km/h. Na vybraném úseku ji může značení zvýšit až na 150 km/h, jako je tomu při pilotním provozu na části jihočeské D3.
Často zmiňovaných 80 km/h se v českém zákoně týká především konstrukční rychlosti vozidel, která smějí na dálnici. Zákon také řeší situaci, kdy vůz kvůli závadě nedokáže na rovině této rychlosti dosáhnout. V takovém případě musí řidič dálnici opustit nejbližším výjezdem. Za běžných okolností lze osobním autem jet i kolem 90 km/h, při pomalejším tempu je ale potřeba držet se vpravo a bezdůvodně neomezovat plynulost provozu.
Mohlo by vás zajímat
Devadesátka v praxi znamená zařadit se mezi kamiony a přizpůsobit se jejich tempu. Pro řidiče, který chce trochu ubrat na spotřebě a přitom si zachovat svižné dálniční tempo, může být příjemnějším kompromisem 110 až 115 km/h. Na každých sto kilometrů tím proti stálé jízdě rychlostí 130 km/h přidá zhruba šest až osm minut. Kolik přesně ušetří, nejlépe ukáže palubní počítač na stejné trase, ideálně při podobném počasí a provozu. Jediná cesta s větrem v zádech totiž dokáže výsledky zkreslit víc, než by se od pohledu na tempomat zdálo.
