Nájezd 890 tisíc kilometrů a nezničitelný motor. Auto, které mají doma tisíce Čechů
Škoda Superb s motorem 1.9 TDI a nájezdem 890 tisíc kilometrů znovu připomíná, proč si staré diesely koncernu Volkswagen získaly mezi řidiči téměř kultovní pověst. Příběh majitele ukazuje, že při poctivé údržbě může i dnes běžně známý vůz, který mají doma i tisíce Čechů, bez větších potíží sloužit dál a mířit až k hranici jednoho milionu kilometrů.
Debata o tom, kolik vydrží poctivý diesel, se mezi motoristy vrací znovu a znovu. Zatímco někteří považují vyšší stovky tisíc kilometrů za jasný signál, že je čas se auta zbavit, jiní podobný nájezd berou jen jako důkaz, že vůz skutečně sloužil. Příběh slovenského majitele Škody Superb ukazuje spíše druhý případ. Jeho auto s motorem 1.9 TDI má za sebou už 890 tisíc kilometrů a podle všeho ještě zdaleka nepatří do starého železa.
Motor 1.9 TDI si drží pověst výjimečně odolné jednotky
Mezi řidiči má devatenáctistovka TDI už dlouhé roky mimořádně silné postavení. Důvod je jednoduchý. Jde o motor, který vznikl v době, kdy technika ještě nebyla tak zatížená složitými emisními systémy a přebujelou elektronikou jako dnes. Právě robustní konstrukce, mechanická odolnost a relativní jednoduchost z něj udělaly agregát, na který mnoho lidí dodnes nedá dopustit.
Řidiči na něm oceňují i to, že při správné péči nevyžaduje žádné zvláštní zacházení. Nepotřebuje složitou vědu, ale poctivý servis, slušné palivo a pravidelnou výměnu provozních náplní. I proto se dodnes objevují vozy, které s tímto motorem zvládají nájezdy, jež už dnes působí téměř neuvěřitelně.
Superb s téměř 900 tisíci kilometry stále slouží
Majitel popisovaného vozu vlastní Škodu Superb s výkonnější verzí motoru 1.9 TDI naladěnou na 96 kW. Na tachometru má dnes 890 tisíc kilometrů a jeho plán je jasný. Rád by se dostal až k milionu. Už samotné číslo přitom budí pozornost, zvlášť v době, kdy se mnoho lidí začne o životnost auta obávat už někde kolem hranice 200 tisíc kilometrů.
Zajímavé je i to, že současný vlastník má auto teprve zhruba rok. Přesto jde o vůz, jehož minulost dobře zná. Koupil ho totiž od známého, který jej používal přibližně deset let. Ještě předtím Superb sloužil jako firemní auto, takže lze předpokládat, že velkou část svého života strávil na delších trasách. A právě pravidelný dálniční provoz bývá pro podobné diesely mnohem příznivější než časté krátké jízdy po městě.
Životnost nestojí na zázracích, ale na údržbě
V podobných případech se často objevuje otázka, zda za mimořádnou výdrží stojí nějaké speciální přípravky, aditiva nebo neobvyklé servisní postupy. V praxi ale bývá odpověď mnohem prostší. U těchto motorů hraje zásadní roli hlavně pravidelná a nepodceňovaná údržba.
Sám majitel uvádí, že ani u tohoto Superbu, ani u dalších svých aut neprovádí nic mimořádného. Důležité podle něj je starat se o vůz průběžně a nenechat drobné závady přerůst ve větší problém. Jako další příklad zmiňuje i svou Fabii první generace se stejným motorem 1.9 TDI, která má najeto 400 tisíc kilometrů a stále funguje bez zásadních komplikací.
Řada zkušenějších motoristů se navíc shoduje, že starším dieselům prospívá kratší interval výměny oleje. Místo dlouhých servisních lhůt bývá rozumnější držet se přibližně deseti až patnácti tisíc kilometrů. Význam má i kvalitní nafta, protože vstřikovací soustava těchto aut může být citlivější na nečistoty nebo horší palivo.
Odolný motor ještě neznamená bezchybné celé auto
Příběhy o nezničitelných dieselech ale zároveň svádějí k tomu, aby člověk hodnotil auto jen podle motoru. To je ovšem jen část pravdy. I když samotná pohonná jednotka vydrží opravdu hodně, zbytek vozu stárne běžným způsobem. U starších Superbů i Fabií se tak mohou ozvat typické projevy stáří, například koroze, opotřebený interiér nebo unavené části podvozku.
Právě to je potřeba mít na paměti při pohledu na podobné rekordní nájezdy. Auto může být technicky stále provozuschopné a motor může fungovat překvapivě dobře, ale to ještě automaticky neznamená, že vůz bude bez investic také ve všech ostatních oblastech.
V garáži má i další stroj s pověstí držáku
Majitel Superbu navíc nezůstává jen u osobních aut. Ve svém vozovém parku má také odtahový vůz LT 46 z roku 2002. Ten pohání motor o objemu 2,8 litru a výkonu 116 kW. Zajímavostí je, že auto nese označení TDI, i když technicky jde o řešení Common Rail. I v tomto případě mluví o minimálních nárocích na údržbu a o motoru, který považuje za mimořádně odolný.
Starší auta ještě neřekla poslední slovo
Celý příběh připomíná, že ne každý řidič potřebuje nejmodernější infotainment, obří displeje a armádu elektronických asistentů. Pro mnoho lidí je stále důležitější jednoduchost, spolehlivost a schopnost auta dlouhodobě fungovat bez zbytečných komplikací. Právě v tom spočívá kouzlo starších dieselových modelů, které vznikaly v době, kdy byla technika často méně složitá a více podřízená praktičnosti.
Škoda Superb s nájezdem 890 tisíc kilometrů tak není jen zajímavostí pro automobilové nadšence. Je také připomínkou, že při poctivé údržbě mohou některé starší vozy sloužit výrazně déle, než si dnes většina lidí vůbec připouští. A pokud jeho majitel skutečně dosáhne milionu kilometrů, půjde o další důkaz, že některé motory si svou pověst legendy nezískaly náhodou.
.« Řidiči lijí do dieselu starý olej místo nafty. Úspora může skončit zničeným motorem Velké plug-in hybridní SUV, které umí víc než jen dobře vypadat. Test Lynk & Co 08 »
