Německý autoprůmysl se hroutí. Bosch, ZF i Continental propustí desetitisíce lidí
Ještě před několika lety působil německý automobilový průmysl jako téměř nezničitelný stroj. Velké automobilky prodávaly miliony vozů, dodavatelé měli plné objednávkové knihy a značky jako Bosch, ZF, Continental nebo Mahle představovaly symbol stability, technické vyspělosti a dlouhodobého úspěchu.
Dnes je situace výrazně jiná. Objednávek ubývá, náklady rostou a firmy reagují zavíráním závodů, omezováním výroby a propouštěním tisíců zaměstnanců. Problémy už dávno netrápí pouze samotné automobilky. Stále citelněji dopadají také na společnosti, které jim dodávají motory, převodovky, podvozkové díly, elektroniku, klimatizace nebo komponenty pro elektrické pohony.
Krize se šíří celým dodavatelským řetězcem
Jednou z firem, na které je současná situace dobře vidět, je německá společnost Mahle. Tento tradiční výrobce dodává součástky značkám napříč automobilovým trhem, od běžných výrobců až po prémiové a sportovní automobilky.
Mahle sice není v insolvenci, přesto se dostalo do natolik obtížné situace, že část zaměstnanců souhlasila se zmrazením mezd a omezením několika finančních benefitů. Cílem dohody je snížit náklady a zachovat pracovní místa alespoň v následujících letech.
Takový krok obvykle nevzniká v prosperující firmě. Ukazuje spíše na to, že vedení hledá každou možnou cestu, jak udržet výrobu v chodu a zabránit dalšímu propouštění.
Ani stoletá tradice dnes není zárukou přežití
Mahle působí na trhu více než sto let. Společnost za dobu své existence zvládla světové konflikty, hospodářské krize, ropné šoky i opakované propady automobilového trhu. Současná proměna odvětví však představuje jiný typ problému.
Nejde pouze o krátkodobý pokles poptávky. Automobilový průmysl mění samotný základ své technologie. Spalovací motory, na kterých vyrostla velká část tradičních dodavatelů, postupně ztrácejí význam a nahrazují je elektrické pohony, baterie, výkonová elektronika a software.
Mahle zaznamenalo pokles tržeb z 11,68 miliardy eur na 11,26 miliardy eur. Čistý zisk se snížil z 22 milionů na 20 milionů eur. Samotný rozdíl nemusí na první pohled působit dramaticky, firma už ale oznámila zrušení přibližně 1 600 pracovních míst, uzavření závodu v Neustadtu a ukončení výroby klimatizačních systémů určených pro prémiová auta. Hlavním důvodem je nedostatek zakázek.
Lidé se vzdávají peněz výměnou za jistotu práce
Přibližně čtyři tisíce zaměstnanců v závodech ve Stuttgartu a Kornwestheimu přijaly dohodu, podle které nedostanou plánované zvýšení mezd v roce 2026. Současně přijdou o vánoční odměny, příspěvek na dovolenou a část placeného volna.
Firma jim za to poskytla garanci pracovních míst až do roku 2029.
Z pohledu zaměstnanců jde o nepříjemný kompromis. Na jedné straně znamená nižší příjem, na druhé alespoň dočasnou ochranu před propuštěním. V prostředí, kde pracovní místa mizí napříč celým automobilovým sektorem, může být taková jistota velmi důležitá.
Současně je však zřejmé, že žádná dohoda nedokáže vyřešit dlouhodobý nedostatek zakázek. Pokud se situace na trhu nezlepší, mohou být úsporná opatření pouze odkladem vážnějších problémů.
Propouštění oznamují také další giganti
Mahle rozhodně není jedinou společností, která omezuje počet zaměstnanců. Podobná opatření připravují prakticky všichni významní němečtí dodavatelé.
Bosch plánuje ve své hlavní automobilové divizi zrušit až 22 000 pracovních míst. Jde o největšího automobilového dodavatele na světě, a proto mají jeho kroky dopad na celé odvětví.
ZF Friedrichshafen oznámilo propuštění přibližně 7 600 pracovníků v divizi elektrických pohonů. Odborové organizace přitom upozorňují, že do roku 2030 by mohlo být ohroženo až 12 000 míst.
Continental chce do konce roku 2026 zrušit přibližně 10 000 až 11 000 pracovních pozic.
Schaeffler plánuje propustit zhruba 4 700 zaměstnanců v Evropě, přičemž asi 2 800 z nich připadá na Německo.
Za jediný rok zmizelo z německého průmyslu přibližně 124 000 pracovních míst. Největší část tohoto propadu připadá právě na automobilový sektor a jeho dodavatele.
Problémy mají také samotné automobilky
Situace není o mnoho lepší ani u výrobců vozidel. Volkswagen připravuje rozsáhlé úspory a omezení počtu zaměstnanců. Diskutuje se rovněž o budoucnosti některých závodů a značek patřících do koncernu.
Ještě nedávno by myšlenka na zavírání německých továren Volkswagenu působila téměř nepředstavitelně. Dnes se však i největší evropská automobilka musí vyrovnávat s vysokými výrobními náklady, slabší poptávkou a rostoucím tlakem ze strany čínských konkurentů.
Právě to ukazuje, že nejde pouze o selhání jedné firmy nebo jednoho výrobního programu. Problém zasahuje celý průmyslový model, na kterém Německo budovalo svou ekonomickou sílu.
Tradiční náskok se postupně rozplynul
Německé automobilky dlouhá léta těžily z pověsti kvalitních, technicky propracovaných a spolehlivých vozů. Zákazníci byli ochotni platit vyšší ceny, protože očekávali precizní zpracování, dobré jízdní vlastnosti a dlouhou životnost.
Jenže trh se během několika let zásadně změnil.
Čínské firmy masivně investovaly do vývoje baterií, elektromobilů, elektroniky a palubního softwaru. Tesla ukázala, že automobil může fungovat také jako technologický produkt, jehož funkce se průběžně mění a vylepšují prostřednictvím aktualizací.
Řada německých výrobců na tuto změnu reagovala pomalu. Elektromobily uváděla na trh později, jejich výroba byla drahá a software často zaostával za očekáváním zákazníků.
Výsledkem je situace, kdy některé německé modely stojí výrazně více než jejich konkurenti, aniž by nabízely jasnou technologickou převahu.
Zákazníci už neplatí pouze za známé logo
Silná značka a dlouhá tradice stále mají svou hodnotu, samy o sobě už ale nestačí. Kupující očekávají moderní infotainment, kvalitní aplikace, rychlé nabíjení, dlouhý dojezd a pokročilé asistenční systémy.
Pokud automobil za vysokou cenu v těchto oblastech zaostává, zákazník se stále častěji poohlédne jinde.
Němečtí výrobci se navíc musí vyrovnávat s kritikou, že některé jejich současné modely už nepůsobí tak kvalitně a spolehlivě jako dříve. Část zákazníků má pocit, že ceny rostou rychleji než skutečná hodnota automobilu.
To je pro tradiční prémiové značky velmi nebezpečné. Jejich obchodní model byl vždy postaven na tom, že lidé budou ochotni zaplatit více právě za pověst, kvalitu a technickou úroveň.
Dodavatelé doplácejí na ústup spalovacích motorů
Mahle patří mezi firmy, jejichž podnikání bylo dlouhodobě spojeno především se spalovacími motory. Vyrábělo písty, válce, filtrační systémy, chlazení a další komponenty, které elektrický vůz buď vůbec nepotřebuje, nebo je využívá v podstatně menším množství.
S rostoucím podílem elektromobilů proto poptávka po tradičních dílech klesá. Současně je nutné investovat obrovské částky do vývoje nových produktů.
Přechod na elektrické pohony tak pro dodavatele znamená dvojí problém. Jejich původní podnikání se zmenšuje, zatímco nové technologie zatím často nepřinášejí dostatečný zisk.
Některé společnosti navíc očekávaly rychlejší růst prodeje elektromobilů a investovaly do nových kapacit. Když se poptávka vyvíjela pomaleji, zůstaly jim vysoké náklady a nevyužité výrobní linky.
Elektrifikace sama o sobě firmy nezachrání
Bylo by příliš jednoduché tvrdit, že řešením všech problémů je pouze rychlejší přechod k elektromobilům. Právě divize elektrických pohonů dnes u některých dodavatelů patří mezi nejvíce zasažené oblasti.
Výroba elektrických komponentů vyžaduje vysoké investice, tlak na cenu je obrovský a evropské firmy soupeří s čínskými společnostmi, které mají levnější výrobu, rozsáhlé dodavatelské řetězce a silnou podporu domácího trhu.
Německé společnosti tak musejí zvládnout nejen technologickou změnu, ale také zásadně snížit náklady a zrychlit vývoj.
Nestačí tedy pouze vyrábět komponenty pro elektromobily. Musejí je dokázat vyrábět levně, ve velkých objemech a v kvalitě, kterou budou automobilky ochotné zaplatit.
Německý průmyslový model potřebuje rychlou změnu
Bosch, ZF, Continental, Schaeffler a Mahle patřily dlouhá desetiletí k nejstabilnějším pilířům německé ekonomiky. Dnes se všechny potýkají s kombinací slabší poptávky, drahé výroby, technologické proměny a rostoucí zahraniční konkurence.
Německý automobilový průmysl zatím rozhodně nekončí. Stále má zkušené vývojáře, kvalitní výzkumná centra, známé značky a rozsáhlé výrobní know how. Jeho náskok se však rychle zmenšuje.
Pokud se firmy nedokážou přizpůsobit, mohou přijít o další továrny, pracovní místa a část světového trhu. Současná vlna propouštění proto nemusí být konečnou fází krize. Může představovat teprve začátek mnohem hlubší proměny celého německého průmyslu.
.« Starším autům hrozí vyhazov z STK. Povinný bezpečnostní systém se mění v past Policie zuří, řidiči šetří. Krabička za pár stovek upozorní na radary i nehody »
