Paliva pod tlakem: Nová evropská daň zvýší ceny benzinu a nafty
Od roku 2027 plánuje Evropská unie zavést novou uhlíkovou daň, která postihne benzin, naftu i zemní plyn. Klimatický balíček ETS2 má motivovat spotřebitele i firmy k nižším emisím CO2, ale zároveň přinese vyšší náklady pro domácnosti i podniky.
Nová daň na paliva
Evropská unie zavedla systém obchodování s emisemi ETS2 již v roce 2018, jehož reforma od roku 2027 přinese novou formu zdanění paliv. Nově se bude daň vztahovat nejen na průmyslové a energetické sektory, ale také na pohonné hmoty spotřebovávané v domácnostech a dopravě – jak soukromé, tak nákladní. Výsledkem bude logicky zdražení benzinu a nafty.
Jak bude systém fungovat
Od roku 2027 budou distributoři paliv povinni nakupovat emisní povolenky za každou tunu CO2 emitovanou prodaným palivem. Cena povolenek se bude určovat na aukcích, takže její výše bude kolísat. Analytici z Bloomberg NEF odhadují, že cena za tunu CO2 může do roku 2030 vystoupat až na 122 eur. Zvýšení může být způsobeno vyšší poptávkou nebo spekulacemi firem, které povolenky nakupují do rezervy.
Kolik si připlatíme?
Konečný dopad na cenu paliva závisí na tom, kolik z nákladů přenesou distributoři na zákazníky. Evropská komise uvádí, že při ceně 48 eur za tunu CO2 (cca 1 160 Kč) se cena benzinu zvýší o 0,11 eura/litr (2,67 Kč) a cena nafty o 0,13 eura/litr (3,16 Kč). Pro 50litrovou nádrž to znamená navýšení o 5–6 eur (121–145 Kč).
Některé odhady hovoří o vyšším nárůstu – mezi 0,15 až 0,25 eura na litr (3,64–6,07 Kč) v závislosti na ceně povolenek a konkurenčním prostředí. Kromě paliv se ETS2 dotkne také ceny plynu, což zvýší životní náklady domácností i firem.
Dopady na inflaci a ekonomiku
Očekává se, že nová daň přispěje k mírnému nárůstu inflace. Španělská centrální banka upozorňuje, že po mírnější inflaci v roce 2026 by v roce 2027 mohla dosáhnout 2,5 %. V Belgii se odhaduje, že průměrná domácnost zaplatí ročně o 250–400 eur více (cca 6 000–9 700 Kč).
Evropská unie plánuje mechanismus tržní stability, který při prudkém růstu cen umožní uvolnění povolenek k regulaci trhu. Dále vznikl Sociální klimatický fond (SCF), jenž mezi roky 2026–2032 poskytne minimálně 86,7 miliardy eur (cca 2,11 bilionu Kč) nejzranitelnějším domácnostem a malým podnikům.
Širší dopady
Nová daň se neprojeví pouze u čerpacích stanic. Vyšší náklady pocítí odvětví závislá na fosilních palivech – zejména zemědělství a doprava – což se může následně promítnout do růstu cen pro konečné spotřebitele. Cílem je zároveň podpořit plnění klimatických cílů EU, včetně snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Přechod na ekologičtější ekonomiku tak vyžaduje citlivou rovnováhu mezi environmentální udržitelností a hospodářskou životaschopností.
.« Osmi milionům aut hrozí zákaz jízdy. Německý soud přitvrdil po Dieselgate. Emise musí dolů, i když hrozí poškození motoru Test Cupra Leon Sportstourer 2.0 TSI: víc emocí, nová technika a motorová revoluce »
