Pravda o tuningu, aneb jak to vše začalo (1. část)
Všímáme si toho na silnicích i parkovištích neustále. Na internetu, časopisech, plakátech i v reklamách… Ano, řeč je o tuningu aut, a ať už s výsledkem úprav souhlasíme či nikoliv, setkávat se s různými typy tuningu budeme běžně i v budoucnu. Setkávat se také budeme s různými názory na něj a já bych tedy rád uvedl na pravou míru to, co to tuning opravdu je, jaká má odvětví, kolik stojí peněz, jaká auta jsou na tuning nejvhodnější a hlavně (a především), jak tuning vlastně vznikl a o čem by tedy měl být.
Začneme asi tím, co tuning není. Ideálním příkladem je třeba Škoda Fabia první generace s motorem 1.2 HTP, kterou tuner Franta doma na dvorku okitoval godzillími nárazníky, křídlem z menšího letadla a k tomu všemu je ani nenechal nalakovat do barvy karoserie. Fabia dostala třeba také čirou optiku, chromové kliky dveří, mračítka, neony, LED podsvícení interiéru, koncovku výfuku o průměru komína, rychlé pruhy, spoustu nálepek a korunu tomu nasazují laciné napodobeniny zrcátek M3 E36 a kola. Ta zůstala třeba plechová s tak oblíbenými poklicemi RS-T. No dobře, je to trochu extrémní příklad, ale ve většině případů jsou si tyto úpravy hodně podobné a ve výsledku to dopadne stejně. Hrdý majitel se po dokončení své práce na vůz podívá a řekne si: “paráda, to vypadá skvěle! Přesně tak jsem si to představoval!” Toto skutečně tuning není a nikdy nebude. Problém však nastane tehdy, kdy začnou takoví majitelé sklízet negativní kritiku od osob, které autům opravdu rozumí.
Majitelé těchto vozů se pak brání v podstatě jedním a tím samým. Brání se tím, co pravidelně čteme na diskuzních fórech a sociálních sítích. Je to něco v tom smyslu, že tuning přece vznikl od toho, aby majitelé svá auta vzhledově odlišili od ostatních a nikdo nemá tím pádem právo se do jejich paskvilů navážet. Oni jsou originální a od toho byl přeci tuning vymyšlen. Ať si myslíte cokoliv, tomuto stupidnímu argumentu nevěřte. Tuning vznikl jen kvůli jedinému účelu a o tom také celý tuning je i dnes! A právě díky těmto názorům jsem se rozhodl sepsat, co skutečně znamená tuning.
Vznik tuningu se datuje už od poválečných let a šel vlastně ruku v ruce se začátkem populárních závodů NASCAR. V samotných začátcích NASCARu se jednalo o závodění čistě sériových vozů. Když ale na oválu vozy dosahovaly maximálních (i tehdy nedostačujících) rychlostí, brzy závodníci přišli na to, že by měli své vozy upravit tak, aby byly prostě rychlejší, než ten vedle s naprosto stejným autem. Začalo se tedy odlehčovat i zvedat výkon vozů a rychlosti se postupně zvyšovaly. Díky tomu ale závodníci zjistili, že jejich jinak sériové vozy tyto rychlosti příliš nezvládaly a začali je tím pádem upravovat tak, aby se staly ovladatelnější a stabilnější. Takto tuning vznikl a o tom je i doposud.
Vím o ideálním příkladu toho, co tuning je a abych Fábii jen nehanil, udám jeden případ, kdy se o pravý a poctivý tuning jedná i v případě vyse zmíněné Fabie 1.2 HTP. Znám člověka, který místo původní jednadvojky instaloval (neboli swapnul) známý agregát AUQ (tedy 1.8 Turbo), původem z Octavie RS první generace. Motor však dostal nové turbo, sání, blow-off, výfuk a pár dalších komponentů, aby se ze sériových 180 koní vyklubalo koní přes 220. Vše samozřejmě krotily brzdy Brembo a o ovladatelnost v zatáčkách se staraly stavitelné tlumiče KW. A bodykit? Žádná křídla, žádné výstřelky – nic! Jen se původní nárazníky vyměnily za eReSové (takže v podstatě zůstala navenek sériová) a milá Fabia jezdila stále s cejchem 1.2 HTP na zádi vozu. Zde by se dalo samozřejmě polemizovat o tom, jestli má smysl dělat tzv. “sleepera” z jedničkové Fabie a instalovat značkovou techniku za spoustu peněz, ale význam slova “tuning” toto auto naprosto splnilo.
Takže co z toho můžeme vyvodit? Tuning vznikl od toho, aby se zlepšily vlastnosti auta jako takového. Aby lépe brzdilo, lépe zatáčelo, nebo třeba bylo rychlejší v přímce (ať už díky výkonu motoru nebo odlehčení). A tak by se na tuning měli dívat všichni, než se do svých aut vlastně vůbec pustí.
Takže už jsme si řekli, co tuning není, a co tuningem nazývat muzeme. Jenže jak je patrné z druhého příkladu, takový tuning stojí spoustu peněz a jen malá sorta petrolheadů si může tyto úpravy dovolit. Co s tím?
Je to jednoduché. Na začátek tuningu je ideální zvolit si auto, které už nějakým výkonem disponuje a neváží zrovna jako Mercedes třídy S. Dnes už máte na výběr širokou sortu vozů různých koncepcí, typů karoserie i cenových kategorií a záleží už čistě jen na Vás, jakou kombinaci si zvolíte. Dvousedadlové auto s náhonem na zadní či na přední kola? Zadohrab s motorem uprostřed nebo vpředu? Sedan s náhonem na všechna čtyři, či kombík s pohonem zadních kol? Skoro cokoliv dnes už můžete mít.
Je třeba při koupi takového vozu myslet na to, jak moc auto (a co konkrétně na něm) chceme upravit, popř. jaké na to máme finanční prostředky. Pro úpravu a vylepšení podvozku můžete použít prakticky jakékoliv auto, snad s výjimkou rodinných dodávek a vozů ze segmentu MPV. Zábavu v zatáčkách si můžete užít i například v Opelu Corsa 1,2i druhé generace. Stačí instalovat ty správné tlumiče a pružiny a rázem máte na rychlejší jízdu v zatáčkách zcela jiné auto. Pokud ale chcete vyšší výkon za co nejméně peněz, maloobjemové motory už na tento styl úpravy příliš vhodné nejsou. Největší výkonový potenciál mají samozřejmě motory přeplňované (nejčastěji turbodmychadlem). Zde se ale bude nejvíce nabízet otázka chiptuningu. Ano či ne? O tom si ale řekneme až v dalším článku.
Dnes jsme se dozvěděli především to, jak by tuning (ne)měl vypadat a že tuningové úpravy by měly být především funkční! Vizuální úpravy, které dnes nejčastěji automobiloví laikové nazývají “tuning”, jsou bohužel pouze “tuzingem” a nemají s fungováním auta nic společného. Pokud samozřejmě auto nemá zběsilé výkony a je potřeba jej ve vyšších rychlostech stabilizovat – křídla a ospojlerované nárazníky smysl nemají.
Na závěr bych rád dodal několik “úlovků” z českých inzertních serverů:
Honda CRX – najeto 100 000 km, cena 139 000 Kč!!! Tato CRX to opravdu ošklivě schytala…
Škoda Felicia 1.4 – 72 kW, najeto 65 000 km, cena 85 000 Kč!!! “Ve vozidle je proinvestováno cca 500 tisíc”… Více netřeba dodávat 
Renault Thalia 1,4 – 55 kW, nejeto 75 000 km, cena 60 000 Kč! Tak s touto Thalií naděláte opravdu hodně parády
Škoda Octavia 1,6i – 74 kW (chip na 90 kW), najeto 187 000 km, cena 49 000 Kč. Za tuto matnou plastovou Octavii by se nemusel stydět ani samotný Batman. Najetým kilometrům samozřejmě nevěříme.
Škoda Fabia RS 1,9 TDI – 96 kW (chip na 137 kW!), najeto 55 000 km ( 
), cena nekřesťanských 150 000 Kč!
Mitsubishi Carisma 1,8 16V – 90 kW, nejeto údajně jen 3 500 km ( ), cena dohodou.
VW Golf IV 1,9 TDI – 81 kW, najeto cca 182 000 km, cena těžko uvěřitelných 90 000 Kč!
Honda Civic Coupé 1.6 ESi – 96 kW, najeto 113 000 km, cena naprosto přestřelených 125 000 Kč. Majitel tohoto Civicu se asi našel v kultovní tragikomedii Rychle a Zběsile.
Škoda Felicia 1,6 – Výkon neznámý, najeto 125 000 km, cena infarktových 159 000 Kč!!! Člověk by i skoro řekl, že takoví lidé musejí být nemocní na hlavu.
A úplně na konec tu máme ukázky opravdového tuningu a pak také toho, co se opravdu nepovedlo.
« V Paříži se dočkáme rychlého Peugeotu 308 GT Mercedes – AMG GT je tady! »
