beran-predjizdeni-zprava-na-dalnici-jeste-z-jineho-pohledua

Předjíždění zprava: kdy je povolené a kdy vás může vyjít hodně draho

31. 12. 2025 • Novinky, Zajímavosti

Možná jste o téhle úpravě ani netušili, takže není od věci si ji připomenout. Český silniční zákon totiž myslí i na moment, kdy se na víceproudé silnici mimo obec začne tvořit kolona – a přesně o to tady jde. O situaci, kdy můžete v klidu pokračovat pravým pruhem, zatímco velká část dálnice bude prskat, že jste pirát, protože jedete tam, kde to zrovna jede.

Kdo jezdí po dálnici častěji, ten ten obrázek zná nazpaměť: pravý pruh poloprázdný, levý ucpaný a nervózní řidiči se navzájem „předjíždějí“ tak, že se nakonec všichni sunou nějakých 110 km/h. A vám v tu chvíli v hlavě naskočí dilema, jestli to prostě nevzít zprava a nechat tenhle klub levopruhových hrdinů za sebou.

Jenže, víte co? Ono to opravdu jde

V obci je to s jízdou v pruzích nastavené volněji: auta mohou používat všechny pruhy a „předjíždění zprava“ se tam v zásadě neřeší stejným způsobem, protože se počítá se souběžnou jízdou. Levý pruh se má uvolňovat hlavně tehdy, když zbytečně pomalá souběžná jízda ve všech pruzích omezuje ostatní. Na dálnici a na silnici pro motorová vozidla je ale pravidlo přísnější – klasické podjíždění je výslovně zakázané.

Dívejte se na cestu

Za poslední roky se navíc provoz změnil víc, než by bylo zdrávo. Kde dřív fungovala zpětná zrcátka, odhad vzdálenosti a soustředění, tam dnes až příliš často vidíte sklopené hlavy a oči, které místo na cestu koukají do mobilu.

Výsledek? Vznikají souběžné „kolony levoproudařů“, se kterými se za normálních okolností špatně něco dělá. Proč by se taky vraceli doprava, když je pak „nikdo nepustí“, že jo. Jenže do levého pruhu se přece dá za vhodné situace přejet taky – jen je to méně pohodlné než věčně viset vlevo a vyžaduje to trochu citu, zkušeností a schopnosti číst provoz. A teď to hlavní: zákon zároveň pamatuje i na chvíli, kdy se proudy aut tak zahustí, že už vlastně nikdo nejede „svou“ rychlostí, ale jen kopíruje toho před sebou.

Zjednodušeně: pokud se na komunikaci se dvěma a více pruhy v jednom směru vytvoří souvislé proudy vozidel a jedete rychlostí, kterou diktuje kolona, je povolená souběžná jízda. A v takové situaci se to, že jeden pruh zrovna jede rychleji než druhý, nebere jako předjíždění. A tím pádem je to jasné…

Pokuta za jízdu vlevo a jedna důležitá poznámka

Za bezdůvodnou jízdu v levém pruhu navíc hrozí pokuta až 1500 Kč a k tomu také 2 body. Takže když příště narazíte na levý pruh, který se jen vlní, brzdí a rozestupy mezi auty vypadají spíš jako předzvěst ťukance než bezpečná jízda, můžete v rámci souběžné jízdy pokračovat vpravo – pokud to odpovídá situaci v koloně.

Ve městě to funguje jinak: „podjíždění“ se tu v praxi neřeší

Jenže v zákoně je schovaná ještě jedna zajímavá věc – a tady se to začíná lámat. Existuje výjimka, která umožňuje minout auto jedoucí v průběžném pruhu zprava ve chvíli, kdy jedete po připojovacím nebo odbočovacím pruhu. Připojovací pruh je ten „navíc“, kde nabíráte rychlost a zařazujete se do proudu. Odbočovací pruh je naopak přídatný pruh určený pro sjezd z průběžného pruhu. V obou případech můžete vozidlo vpravo objet, aniž by to bylo posuzováno jako klasické podjíždění. A dává to smysl: kdybyste na nájezdu museli brzdit jen proto, že v pravém průběžném pruhu jede někdo o dvacet kilometrů za hodinu pomaleji, připojovací pruh by ztratil svůj účel.

Pořád ale platí základní pravidlo, že standardní předjíždění má probíhat vlevo. Tak odkud se bere ta „slavná“ situace, kdy můžete být na dálnici vpravo rychlejší než vlevo, aniž by to policie automaticky brala jako přestupek? Rozhoduje hlavně hustota provozu a to, že už jedete v režimu, kdy rychlost diktuje proud aut před vámi. A právě tady se hodí připomenout, že v obci je pravidlový režim ještě volnější.

Na komunikaci se dvěma a více pruhy v jednom směru totiž může řidič použít kterýkoliv pruh – jízda vlevo sama o sobě zakázaná není. A co je klíčové: zákon v takové situaci říká, že nejde o předjíždění, i když se auta v jednom pruhu pohybují rychleji než v jiném. Přeloženo do lidské řeči: když se ve městě pravý pruh zrovna rozjíždí rychleji než levý, není to „podjíždění“, jen se dva proudy aut chovají trochu jinak.

Ani ve městě ale neplatí, že si můžete levý pruh uzurpovat napořád. Pokud souběžná jízda ve všech pruzích začne zbytečně brzdit někoho rychlejšího, řidič v levém krajním pruhu má povinnost pruh co nejdřív uvolnit. Jenže realita je často jiná: někdo si vlevo hoví, protože jede o tři kilometry za hodinu rychleji než kamion vpravo – nebo se mu prostě nechce pořád měnit pruhy. Jakmile se provoz zahustí natolik, že se plazí všechny pruhy, většina řidičů přestane řešit, jestli se zrovna víc hýbe pravý nebo levý.

V tu chvíli už nejde o klasické předjíždění, ale o dvě paralelní řady aut, které se vůči sobě jen mírně posouvají podle toho, kde se to zrovna nadechne. A to je přesně situace, se kterou zákon počítá.

Takže odpověď na otázku, kdy je „předjetí zprava“ legální, je vlastně jednoduchá: v běžném provozu prakticky nikdy. V režimu souběžné jízdy v koloně ale ano. Jen prosím opatrně. Spousta řidičů dnes zrcátka používá tak nějak „svátečně“, takže o to víc musíte hlídat okolí vy. Buďte ten, kdo počítá s chybou druhých – a dojeďte v klidu. Šťastnou cestu.

.

« »

DISKUZE

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz