Majitelé některých starších evropských aut dobře znají zvláštní situaci. Po otevření dveří je přivítá charakteristická vůně připomínající voskové pastelky, školní výtvarné potřeby nebo dětskou hernu. Nejvýraznější bývá během horkých letních dnů, kdy automobil několik hodin stojí na přímém slunci.
Přestože může být tento pach překvapivě intenzivní, většinou nejde o známku zanedbaného interiéru ani o zapomenuté pastelky pod sedadlem. Jeho skutečný původ se nachází v materiálech, které jsou schované pod čalouněním a uvnitř samotné karoserie.
Nejvíce to je cítit v létě
Za chladného počasí si řidič nemusí ničeho neobvyklého všimnout. Situace se ale mění ve chvíli, kdy venkovní teploty výrazně stoupnou. Interiér automobilu zaparkovaného na slunci se dokáže během krátké doby rozpálit na velmi vysokou teplotu.
Teplo následně zahřívá nejen palubní desku, sedadla a koberce, ale také lepidla, izolační vrstvy a ochranné hmoty ukryté uvnitř vozu. Právě při jejich zahřátí se do kabiny začnou uvolňovat látky, jejichž vůně nápadně připomíná voskové pastelky. Proto může být zápach ráno téměř neznatelný, zatímco po několika hodinách na rozpáleném parkovišti už ho nelze přehlédnout.
Ochrana proti korozi má vlastní vůni
Jedním z hlavních zdrojů bývají antikorozní vosky, které automobilky nanášejí do míst, kam se později prakticky nelze dostat. Nacházejí se například v dutinách dveří, prazích, sloupcích nebo nosných částech karoserie.
Mohlo by vás zajímat
Jejich úkolem je vytvořit ochrannou vrstvu, která zabrání pronikání vody a vlhkosti k nechráněnému kovu. Materiál přitom musí zůstat pružný, aby nepraskal a dokázal dlouhodobě chránit i špatně přístupné spoje.
Postupem času ale antikorozní vosk stárne a jeho vůně se může mísit s výpary z lepidel, kobercových podložek, pěnových výplní a zvukové izolace. Výsledkem je velmi specifická směs, kterou si řada lidí spojuje právě se školními pastelkami.
Nejčastěji se mluví o německých vozech
Tento fenomén bývá často spojován s automobily vyrobenými na přelomu tisíciletí. Majitelé jej popisují například u starších vozů značek Volkswagen, BMW nebo Mercedes Benz.
Známé jsou zejména zkušenosti s některými exempláři Volkswagenu Golf čtvrté generace, modelu Bora nebo novodobého Beetlu. U části starších automobilů BMW byl pach natolik rozšířený, že se jeho příčinou zabývaly také servisní materiály určené technikům. V některých případech přitom nebyl zdrojem samotný antikorozní vosk, ale postupně se rozpadající tlumicí materiál umístěný v zavazadlovém prostoru nebo pod čalouněním.
Podobné zkušenosti uvádějí rovněž majitelé starších vozů Volvo a SAAB. Nejde tedy výhradně o německou specialitu, spíše o důsledek materiálů a výrobních postupů, které evropské automobilky v daném období běžně používaly.
Zápach nemusí znamenat závadu
Jemná vosková vůně většinou nepředstavuje důvod k obavám. Pokud se objevuje dlouhodobě, zesiluje při vysokých teplotách a připomíná pastelky, pravděpodobně souvisí se stárnutím ochranných a izolačních materiálů.
Sama o sobě zpravidla neznamená, že je automobil technicky poškozený. V určitých případech může naopak potvrzovat, že ochranný vosk stále zůstává uvnitř dutin, kam byl během výroby nanesen.
Pach lze zmírnit pravidelným větráním, důkladným vyčištěním interiéru a parkováním ve stínu. Úplně odstranit jej však nemusí být snadné, protože jeho původ se často nachází pod koberci, za plastovými panely nebo uvnitř uzavřených částí karoserie.
Spálený plast je důvodem k rychlé kontrole
Voskový pach je ovšem nutné odlišit od štiplavého zápachu spálené gumy, kabelů nebo plastu. Taková vůně se většinou objeví náhle, může dráždit nos a často se liší od známého pastelkového odéru.
V podobném případě už může jít o přehřívající se elektroinstalaci, poškozený elektrický spotřebič, závadu ventilátoru nebo zkrat v kabelovém svazku. Řidič by měl automobil bezpečně odstavit a nechat jej co nejdříve zkontrolovat v servisu.
Mohlo by vás zajímat
Zvláštní vůně starého auta tedy nemusí být projevem technického problému. Často jde pouze o nečekanou připomínku doby, kdy automobilky používaly materiály, které po letech získaly svůj vlastní a těžko zaměnitelný pach.
