Řidiči mají moderních aut plné zuby. Nechtějí obrazovky, kamery ani neustálé poučování

Foto: BYD. Zdroj: The Wall Street Journal

Moderní automobily mají řidičům usnadňovat život, stále častěji ale vyvolávají přesně opačný dojem. Přibývá lidí, kteří nechtějí, aby je vůz sledoval kamerou, upozorňoval na každý pohyb volantem nebo schovával základní funkce do složitého menu. Touha po jednodušších autech proto začíná být stále výraznější.

Automobilky se v posledních letech předhánějí v množství digitální techniky. Palubní desky zaplnily velké displeje, klasická tlačítka ustupují dotykovým plochám a v interiéru se objevují kamery sledující obličej i oči řidiče. Některé vozy dokážou rozpoznávat únavu, odhadovat pozornost nebo vyhodnocovat, zda se člověk příliš dlouho nedívá jinam než na silnici. Taková výbava má zvyšovat bezpečnost a komfort. Část zákazníků ji však začíná vnímat jako zbytečný dohled, který řízení spíše komplikuje.

Čím více techniky, tím více frustrace

Vývoj v automobilovém světě připomíná trend, který lze pozorovat také u spotřební elektroniky. Někteří lidé se vracejí ke kabelovým sluchátkům, fyzickým hudebním nosičům nebo jednoduchým zařízením bez neustálého připojení k internetu.

Podobný návrat k praktičnosti se objevuje rovněž mezi motoristy. Nejde nutně o odpor k technologiím jako takovým. Mnoha řidičům vadí hlavně to, že moderní řešení bývají složitější, než je skutečně potřeba.

Příkladem je Brett Doyle ze St. Louis, který pracuje v oblasti výpočetní techniky. Přesto si vede seznam prvků, které by ve svém automobilu nikdy nechtěl. Patří mezi ně elektronické kliky dveří, přehnaně aktivní asistenti nebo adaptivní tempomat.

Společně se svými dvěma syny udržuje v provozu čtyři rodinná auta pocházející přibližně z roku 2010. Důvod je jednoduchý. Starší vozy podle něj nabízejí přehlednější obsluhu a nevyžadují, aby se řidič pokaždé učil novou logiku ovládání. Místo procházení několika úrovní menu raději otočí běžným ovladačem klimatizace. Tento způsob je rychlejší, intuitivnější a neodvádí pozornost od řízení.

Kamera může vyhodnotit i běžný pohyb jako problém

Obavy některých řidičů se netýkají pouze displejů, ale také systémů sledujících jejich chování. Karen Kefauver ze Santa Cruz začala poprvé v životě vážně přemýšlet o koupi ojetého vozu poté, co viděla video zachycující chybnou reakci monitorovacího systému. Automobil v něm začal brzdit ve chvíli, kdy se řidička pouze sklonila. Elektronika její pohyb vyhodnotila jako náhlé usnutí nebo ztrátu pozornosti.

Kefauver se nepovažuje za odpůrkyni pokroku. Nelíbí se jí však představa, že automobil nepřetržitě analyzuje její obličej, oči, pohyby nebo další tělesné projevy. Právě tento pocit ztráty kontroly začíná být pro část zákazníků důležitějším tématem než samotná technologická úroveň vozu.

Prodejci stížnosti slyší pravidelně

Změnu nálady zaznamenávají také autosalony. Chris Lemley ze společnosti Sentry Auto Group připouští, že zákazníci si stěžují na různé bezpečnostní a asistenční systémy poměrně často.

Některým vadí sledování mrtvého úhlu, jiným neustálá upozornění, couvací kamery nebo zásahy elektroniky do řízení. Přesto podle něj nelze očekávat, že by se automobilky začaly ve velkém vracet k jednoduchým vozům.

Většina zákazníků totiž stále požaduje bohatší výbavu, více displejů a pokročilejší funkce. Automobil bez moderních elektronických systémů je proto v roce 2026 stále obtížnější najít.

Výběr jednoduchých vozů se rychle zmenšuje

Řidiči, kteří chtějí automobil s přehledným ovládáním a menším množstvím elektroniky, mají na trhu jen omezené možnosti. V USA bývá mezi jednoduššími modely zmiňován například Chevrolet Trax. Důvodem není zastaralá konstrukce, ale spíše menší počet systémů, které zasahují do řízení nebo vyžadují složité nastavování.

Dobrou pověst si v tomto směru drží také Mazda 3 a Mazda CX 30. Oba modely používají fyzická tlačítka a otočný ovladač multimediálního systému. Řidič tak nemusí při každé změně funkce sahat na dotykovou obrazovku. Podobný způsob ovládání byl ještě před několika lety běžný také u prémiových značek, postupně však ustoupil dotykovým displejům.

Mazda navíc stále nabízí manuální převodovku, která se z trhu pomalu vytrácí. U Mazdy 3 však může být její dostupnost na některých trzích pouze dočasná, protože výrobce už přijímá méně objednávek a soustředí se na doprodej existujících vozů.

Některé automobilky se k tlačítkům vracejí

Přestože displeje nadále dominují, část výrobců začíná reagovat na kritiku zákazníků. Volkswagen například u některých novějších modelů znovu zavádí klasická tlačítka pro nejčastěji používané funkce. Důvodem nejsou pouze preference konzervativních řidičů. Dotykové ovládání může během jízdy vyžadovat delší pohled mimo vozovku, což představuje bezpečnostní riziko.

Také v Číně se začíná více diskutovat o omezení funkcí, které lze ovládat pouze prostřednictvím obrazovky. Země přitom patřila k hlavním průkopníkům interiérů s minimem fyzických tlačítek. Rostoucí důraz na bezpečnost tak může postupně přimět výrobce, aby alespoň základní ovládání znovu oddělili od infotainmentu.

Nejdražší technika nemusí oslovovat správné zákazníky

Generální ředitel Nissanu Ivan Espinosa upozorňuje také na určitý rozpor v nabídce automobilek. Nejmodernější systémy se obvykle nejprve objevují v drahých modelech, které si častěji kupují starší zákazníci.

Právě tato skupina však často dává přednost tradičnějšímu a přehlednějšímu ovládání. Mladší lidé, kteří jsou na digitální prostředí více zvyklí, naopak častěji hledají levnější automobily, ve kterých bývá nejmodernější techniky méně. Automobilky tak někdy nabízejí největší množství digitálních funkcí zákazníkům, kteří o ně ve skutečnosti nemají největší zájem.

Problémy se netýkají pouze starších řidičů

Pětaosmdesátiletý Ron Burda si nedávno pořídil Toyotu RAV4, s jejími asistenčními systémy však spokojený není. Tvrdí, že jeho výhrady nesouvisejí s věkem, ale především s tím, jak elektronika funguje. Podle Burdy se řidiči po desítky let dokázali udržet v jízdním pruhu, sledovat provoz a vyhýbat se překážkám bez nepřetržitých zásahů automobilu.

Potíže měl také s digitálním přístrojovým štítem. Zobrazení rychlosti mu připadalo nepřehledné a pracovník autosalonu potřeboval přibližně půl hodiny, aby našel vhodnější nastavení připomínající klasický analogový rychloměr.

Další problém vyřešil Burda neobvyklým, ale praktickým způsobem. Na displej nalepil malé kousky pásky, díky nimž dokáže nahmatat nejdůležitější ovládací prvky bez dlouhého hledání.

Automobil pro zkušené řidiče by měl být jednodušší

Burda nakonec napsal americkému zastoupení Toyoty a navrhl vytvoření modelu určeného lidem, kteří nechtějí digitální displeje, hlasitá upozornění ani přehnaně aktivní asistenty. Podle něj by takový automobil mohl být levnější na výrobu a současně by nutil řidiče více se soustředit na vlastní schopnosti.

V Evropě by však bylo podobné auto obtížné nabídnout. Povinných bezpečnostních a asistenčních systémů postupně přibývá a výrobci je musí montovat také do základních modelů.

Samotná myšlenka bezpečnějšího automobilu je pochopitelná. Problém nastává ve chvíli, kdy systémy nefungují přesně, reagují na neexistující nebezpečí nebo řidiče obtěžují natolik, že je po každém nastartování vypíná.

Řidiči nechtějí méně bezpečnosti, ale lepší ovládání

Odpor vůči moderním technologiím proto nemusí znamenat, že motoristé odmítají pokrok. Většině z nich nevadí funkce, které pracují spolehlivě, nenápadně a skutečně pomáhají.

Stále více zákazníků však požaduje, aby automobil zůstal především strojem ovládaným člověkem. Chtějí snadno dostupná tlačítka, přehledné ukazatele a možnost rozhodnout, které elektronické pomocníky budou používat.

Budoucnost automobilových interiérů tak možná nebude spočívat v dalším přidávání obrazovek. Mnohem důležitější může být návrat k jednoduchosti, která řidiče nezahlcuje a umožní mu věnovat se tomu nejpodstatnějšímu, tedy samotnému řízení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *