Test BMW 330e xDrive: Hybridní sympaťák
V dnešní době, kdy obliba rodinných kombíků a SUV výrazně převyšuje zájem o kompaktní sedany, je radost potkat na silnici některý z nich. BMW 330e je toho krásným příkladem. Přestože se vyrábí už pěkných pár let prakticky beze změny, stačí povedený design a zákazníci se k němu vracejí stále znovu.
Řada 3 je na trhu v aktuální generaci už od roku 2018, a i s pouhým decentním faceliftem se pořád výborně prodává. Stačí přidat novou motorizaci nebo zajímavou technickou vychytávku a zájem neklesá.
BMW navíc mistrně umí vydělávat na příplatkových paketech. Jedním z nejoblíbenějších je samozřejmě M paket, který odkazuje na legendární modely divize M a dodává vozu pořádnou dávku sportovního charakteru. Platí to i tady: sportovní brzdy s červenými třmeny, tmavší světlomety a agresivně řezané spoilery promění trojku k nepoznání. A pro mě osobně je třešničkou na dortu nádherný odstín Portimao Blue – modro-fialová barva, která je podle mě tou nejhezčí, jakou kdy trojka dostala.
M paket se samozřejmě promítá i do interiéru. Najdete tu emblém M na volantu, trikolorové prošívání sedaček i barevné detaily bezpečnostních pásů. Skvělé jsou ale samotné sedačky – kombinace látky a alcantary nejen dobře vypadá, ale i výborně drží tělo v zatáčkách a pohodlně se v nich sedí i na delších cestách. Podle mě nemá smysl připlácet za jiné. Ergonomie je tu totiž na špičkové úrovni. Sedačky se dají nastavit hodně nízko, což ocení i vyšší postavy. A překvapivě dobře se sedí i dvěma dospělým vzadu, i když zvenčí by trojka na prostornost zrovna nevypadala.
Menším mínusem je kufr. Kvůli baterii hybridního pohonu má jen 370 litrů, což je o 110 méně než u klasické verze. Na víkend ve dvou to stačí, ale rodinné cestování ve čtyřech už bude o kompromisech.
Zpracování interiéru je ale precizní, jak je u BMW zvykem. Masivní středový tunel doplňuje otočný ovladač iDrive s tlačítky jízdních režimů a dominantou palubky je široký prohnutý displej. Grafika je nádherná, odezva rychlá, jen těch ikon je až příliš – trochu jako když otevřete přeplněný pracovní počítač. V praxi jsem stejně používal jen pár základních funkcí.
Pokud jde o motory, srdce fanoušků pořád patří třílitrovému šestiválci, a pochybuji, že by ho nějaký hybrid vytlačil. Ale 330e je rozhodně zajímavá alternativa. Pod kapotou má přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 135 kW, který doplňuje elektromotor integrovaný do osmistupňové převodovky. Ten přidává dalších 80 kW a celkový výkon tak činí solidních 292 koní. Ještě zajímavější je funkce XtraBoost – krátkodobě přidá dalších 30 kW, takže na 10 sekund dostanete k dispozici opravdu šťavnatý výkonový kopanec.
Baterie má kapacitu 12 kWh a BMW slibuje elektrický dojezd přes 80 kilometrů. V praxi ale počítejte spíš s 50–60 km podle stylu jízdy, což je pořád slušná hodnota.
Označení 330e sice evokuje třílitr, ale i když se pod kapotou skrývá dvoulitr, rozhodně nedělá svému jménu ostudu. Hybridní kombinace funguje perfektně – výkon nastupuje okamžitě, bez čekání na turbo. Připomíná to spíš čistý elektromobil. Rozjezdy z křižovatek jsou návykové – prostě šlápnete na plyn a během chvilky máte na tachometru padesátku. A předjíždění je otázkou vteřin, bez zbytečného přemýšlení motoru.
Podvozek zůstává přesně takový, jaký od trojky čekáte – hravý a přesný. Přidaná hmotnost baterií mu překvapivě nijak neublížila. Auto drží stopu jako přibité a na hraně má lehkou, čitelnou přetáčivost. I s 19palcovými koly zůstává komfortní, neodskočí na nerovnostech a zvládne pohodlně i horší silnice.
Při svižné jízdě se spotřeba drží jen lehce nad sedmi litry, což je na dynamiku auta skvělý výsledek. Ve městě pak hybridní systém ukazuje svou druhou tvář. Přechod mezi elektřinou a benzínem je dokonale plynulý, prakticky nepostřehnutelný. Jen občas zaslechnete lehké zavrčení čtyřválce, jinak je jízda v kolonách tichá a klidná.
BMW 330e mě rozhodně nezklamalo. Ano, má jiný charakter než legendární šestiválec – netáhne tak lineárně a konstantně, ale v nízkých rychlostech působí o to zábavněji. Do města je skvělým parťákem a i na okreskách umí nadchnout. Elektrický doping přináší dynamiku, jakou čistý spalovací motor nabídnout nedokáže, a v zatáčkách je díky němu trojka ještě zábavnější.
« Vyšší posed v autě neznamená větší bezpečnost a přehled: SUV v testech propadla Která auta nejčastěji propadnou na STK? Vede v Česku oblíbená Dacia »
