Test Ford Kuga 1.5 Ecoboost ST-Line: Pořád skvělé normální auto
Kuga je pro Ford zlomový model. Automobilka s ním naskočila do rozjíždějícího se vlaku popularity SUV a hned od svého představení zaznamenal velký úspěch. Ford to vzal jako znamení a od té doby se stále více orientuje na tento segment. Však si to vezměte – dovezl nám sem Explorer, z Pumy udělal crossover, Mondeo bude v příští generaci pravděpodobně taky na chůdách a ani Focus nemá svůj osud jistý. Ale nemůžeme z toho vinit automobilku. Současný automobilový trh je zkrátka takový a jít proti všeobecnému trendu by byl nesmysl.
Kuga se aktuálně prodává již ve třetí generaci a po designové stránce je to takové roztomilé, neurážlivé, okaté autíčko. Jeho světla jsou v poměru ke zbytku auta snad ta největší, jaká jsem kdy viděl. Společně se širokou maskou mu to propůjčuje trochu vyplašený vzhled. Nějak se ale nemohu ubránit a vidím v něm jistou podobu s Aston Martinem DBX – což jistě žádného majitele Kugy neurazí. Testovaná verze ST-line se ještě od běžných provedení liší lakovanými ochrannými prvky do barvy karoserie a unikátně tvarovanými blatníky. Ve finále tak mám pocit, že přede mnou stojí spíš o něco masivnější hatchback, než klasické SUV – což beru jako plus.
Kabina Kugy je na dnešní poměry až nečekaně tradiční. Namísto digitální dotykové šikany tu na vás čeká logicky rozmístěná sada tlačítek pro ovládání nejdůležitějších funkcí, které dělají z používání auta příjemně ergonomickou záležitost – díky za to, že taková auta ještě existují. Dotyková obrazovka tu samozřejmě také je, ale má až nečekaně malou úhlopříčku a nijak neruší. Infotainment, který na ní běhá, už vypadá trochu letitě, ale je logický a vcelku svižný. Další displej našel uplatnění v kapličce přístrojů. U Fordu se sice nedočkáte takových možností konfigurace, jako například u vozů koncernu Volkswagen, ale podávané informace jsou jasné a máte vše na očích.
Zpracování interiéru je na slušné úrovni. Jediné, co mi vadilo, byla skladba materiálů. Jako by se někdo ve vývoji nemohl rozhodnout, který použít. Uvnitř tak najdete asi čtyři různé druhy plastů, které se střídají jeden přes druhý, až to vytváří jakýsi pocit disharmonie. Nicméně to může být jen můj pocit. Na funkci auta to vliv nemá a ne každý je takový šťoura, jako jsem já.
Kde naopak Kuga válí, je vnitřní prostor a množství odkládacích přihrádek – zkrátka takové ty důležité body při výběru rodinného auta. Vepředu mám místa na rozdávání i se svými 190 centimetry a skvěle vidím ven. Posaz je sice o trochu vyšší, než by se mi líbilo a u sedaček bych ocenil delší sedák, ale to může být způsobeno mojí dlouhou postavou.
Vzadu je situace stejná. Místa je zde dostatek i pro dospělého. Potěší i fakt, že Kuga prakticky nemá středový tunel, takže i místo „za trest“ uprostřed poskytuje solidní pohodlí. Sedačky jsou komfortní, dokonce se dají i posouvat a polohovat, prosklení dostatečné a nachází se zde i USB porty. Do kufru dáte v základu 581 litrů – prostě ideální auto na výlety.
Teď se tedy pojďme podívat, co za divy se ukrývá pod kapotou. V tomto případě zde najdeme tříválcový benzínový motor o objemu 1,5 litrů. EcoBoost generuje 110 kW a 240 Nm. Akcelerace na stovku činí 9,7 sekund a maximální rychlost by měla dosahovat 195 km/h. Dynamicky je na tom Kuga s touto motorizací dobře a vlastně nebudete potřebovat víc. Motor mě překvapil hezkým syrovým zvukem pod plynem a také chutí stoupat do otáček. Při volném tempu je zase příkladně tichý. Je jasné, že nedosahuje kultivovanosti čtyřválce, ale na poměry své třídy se jedná o jeden z nejlepších tříválců na trhu. Spotřeba po týdnu kombinovaného jezdění činila 7,8 litrů. Na okresce to jde kolem 6.
Pohonné ústrojí laděné k pohodové jízdě dobře doplňuje podvozek, který taky primárně myslí na komfort. Kuga bez mrknutí oka zvládá filtrovat většinu „laskomin“ našich silnic, k posádce toho moc nepouští a jen tak se pohupuje. Podvozek je taky velice dobře odhlučněný, takže se nemusíte bát dunění na kostkách nebo hučení od hrubého asfaltu. Odhlučnění obecně mě potěšilo. I na dálnici je auto velice tiché a akustický komfort nedosahuje nepříjemných úrovní ani v nadlimitních rychlostech. I tady se mi Kuga jeví jako auto, které je navržené s maximálním zaměřím na příjemné rodinné cestování.
Jenže modrý ovál na kapotě byl vždy zárukou skvělých podvozků. Při cestě na oblíbené okresky jsem si ale říkal, jestli toho po Kuze už nechci moc. On je to vážně takový sympatický plyšáček, který by mouše neublížil. O to milejší překvapení byla ochota, s jakou tenhle koblížek polykal zatáčky. Nebudu vám mazat med kolem pusy. Jestli se chcete za volantem bavit, čtete špatný článek, ale ve svojí kategorii patří Kuga určitě k tomu zajímavějšímu. S radostí mění směr, nejeví při tom známky nervozity. Ani horší povrch v zatáčkách ji nerozhodí a krásně se stáčí po předku.
Sekunduje velice dobře nastavené řízení, které je pohotové, tak akorát rychlé a přirozené. Vynikající jsou také brzdy. Skvěle se dávkují a mají rychlý nástup. Byť vám možná Ford Kuga na obličeji zrovna banán nevykouzlí, rozhodně je to jedno z těch SUV, které umí mezi bodem A a B na vaší cestě udělat něco, co si zapamatujete. Navíc k tomu přidá spoustu vnitřního prostoru a úsporný motor. Kdo se ptá na možnost pohonu všech kol, tak ta tu taky je – takže všechny kolonky odškrtnuty. Vlastně je jen málo věcí, které se jí dají vytknout a já se její oblibě vůbec nedivím.
Plusy
– Prostorný interiér
– Skvělý podvozek
– Spotřeba
– Dojezd
Mínusy
– Průměrný výkon
– Materiály uvnitř
« Test Opel Grandland PHEV 4×4 Ultimate: Dravý kompakt Silná koruna zlevnila lidem ojetiny »
