Test Hyundai Ioniq 5 Power AWD: facelift přináší větší baterie, nový infotainment i vyšší výkon nabíjení
Jihokorejský elektromobil Ioniq 5 dostal facelift – a ne, nejde jen o nové “stíny” na světlomety. Hyundai totiž zasáhl do techniky, výbavy, nabíjení a dojezdu. Takže pokud jste čekali jen na nové barvičky a disky, tahle aktualizace vás možná překvapí. Anebo rovnou nabije.
Zvenku se změny tváří nenápadně: jiné nárazníky, nová kola, upravené digitální zpětné kamery a — fanfáry! — zadní stěrač, který konečně řeší ono slavné „proč to nemá stěrač?!“ Teď už má. Aby toho nebylo málo, přibyla i výbava N Line, tedy sportovněji nastrojený Ioniq 5, co si půjčuje šmrnc od ostrého bráchy Ioniqu 5 N. Jeho poznávací znaky? 20palcová kola, sportovně tvarované nárazníky a sebevědomý kukuč.
Uvnitř se facelift projevuje novým volantem a hlavně novou generací infotainmentu. Co to znamená v praxi? Třeba odemykání mobilem, zahájení nabíjení bez mávání čipem (na vybraných stojanech) nebo chytřejší ovládání vyhřívání sedadel a volantu. Bezdrátová nabíječka konečně nepůsobí jako náhodně odložený podšálek – nabíjí rychleji a lépe.
Hyundai nabízí i pár stylových balíčků. Například paket Range za 40 tisíc přidává tepelné čerpadlo a předehřev baterie, ideální pro zimní lovce kilometrů. Vyšší výbavy si mohou dopřát techno balík se samočinným parkováním, kamerovým systémem s výhledem jako z dronu, výklopnými klikami, hlídáním slepého úhlu a dalšími elektronickými radostmi. A pokud toužíte po panoramatické střeše nebo anatomických sedadlech, taky žádný problém – stačí si připravit kartu.
To hlavní ale přišlo pod podlahou. Základní baterie se nafoukla na 63 využitelných kWh, což se projevilo v dojezdu – z 384 km je nově až 440 km podle WLTP. Výkon 170 koní a 350 Nm zůstává, takže žádné nové závodění, ale zato víc času mezi nabíječkami.
Ještě zajímavější je to u verze s delším dojezdem – tam se kapacita vyšplhala na 84 kWh. Výsledky? Zadokolka s 229 koňmi a 350 Nm nově zvládne až 570 km, což je o 63 km víc než dřív. Čtyřkolka se stejným výkonem 325 koní a 605 Nm ujede nově až 546 km, tedy o 65 km víc.
A ještě jedna dobrá zpráva – nabíjení také zrychlilo. Ioniq 5 teď zvládne nasávat energii výkonem až 260 kW místo původních 239. V ideálním případě to znamená 336 kilometrů za 15 minut, což je dost času tak akorát na rychlé espresso nebo vyřešení páru emailů.
Hyundai Ioniq 5 jsem dobíjel v síti rychlonabíjecích stanic PRE Point. Tuto síť můžu doporučit zejména kvůli poměru cena/výkon.
Facelift Ioniqu 5 není o nánosu make-upu, ale o dobře zacílených injekcích chytré techniky a vyšší praktičnosti. A i když vám možná ten zadní stěrač přijde jako drobnost, majitelé prvních verzí by za něj dřív dali polovinu výbavy.
Za volantem
V mém případě se jednalo o velmi pokročilé technologické řešení v podobě vrcholného provedení Power. To neznamená nic jiného než pohon 4×4 díky dvěma elektromotorům o celkovém výkonu 325 koní s kroutícím momentem 605 Nm. O napájení se stará LiPol baterie s kapacitou 84 kWh a to vše navíc postavené na 800V architektuře s ultra rychlým nabíjením.
Po jízdní stránce nemám Ioniqu 5 co vytknout. Okamžité zrychlení elektromobilu prostě nejde napodobit u žádného spalováku a rozjezdy jsou návykové. Hranatého cvalíka pohon vystřelí vpřed tak rychle, že nejspíš sami budete překvapeni. Zrychlení z nuly na 100 km/h sice na papíře nezní nijak oslnivě, ale v případě spalováku potřebujete na tyto hodnoty už přece jen poněkud sportovnější auto. Pokročilejší je pak v případě Ioniqu 5 i rekuperace. Ta není nastavena jen v jednom módu, ale její sílu si můžete jednoduše měnit v několika stupních. Od úplně vypnuté, kdy auto po sundání nohy z plynu jede plachtí, až po masivní rekuperaci, kde se sundání nohy z plynového pedálu rovná takové míře decelerace, jako byste šlápli na brzdu. Od rekuperace si samozřejmě nemůžete slibovat mnoho. Tak obrovská baterie, jakou Ioniq má, požere energie opravdu hodně. Velmi dlouhý sjezd z kopce vám tak přidá možná 2 nebo 3 kilometry k dobru. Co je naopak zásadnější, je šetření brzd, které budou mít ve srovnání s klasickým autem několikanásobnou životnost.
Podvozek Ioniqu cílí především na pohodlí a to se mu povedlo velmi dobře. Je výborně odhlučněný od okolního světa, a tak vám ani jízda na rozbité silnici nenaruší meditační ticho na palubě. Celá karoserie se ladně pohupuje a připadám si jako v obýváku. To, jak Ioniq 5 oplývá výbornou dynamikou a rozjezdy na rovinkách nebo předjíždění nabývají nový rozměr, tak na nějaké sportování v serpentýnách se vážně nehodí. Ioniq 5 ani nemá snahu vás k tomu nějak lákat. V rychle projeté zatáčce dá průchod svým měkce naladěným tlumičům a lehce nakloní karoserii. Každý tak záhy pochopí, že Ioniq 5 je hlavně o stylu, pohodě a balzamování nervů v nekonečném tichu domáckého prostředí.
Mile mě překvapilo i soužití s jeho elektrickými vnitřnostmi. Ano, v některých případech jsem si zaremcal a pár let asi remcat budu, ale je fakt, že dnešní Ioniq je už prostě někde jinde a elektromobilita skáče vpřed mílovými kroky. V první řadě podporuje nabíjení o výkonu 260 kW. To slibuje velmi rychlé nabíjení, které je samozřejmě nejefektivnější při téměř vybité baterii. Popravdě jsem se na tak vybitou baterii nikdy nedostal a s Ioniqem 5 jsem neměl problém jezdit ke stanici dřív, než by bylo potřeba.
Věděl jsem totiž, že nabíjením strávím poměrně málo času, a tak mě to nefrustrovalo už půl dne dopředu. Hyundai uvádí největší dojezd 546 kilometrů. Na takovou hodnotu jsem se sice nedostal, ale se skvělou spotřebou, která se dala stlačit pod 15 kWh/100km jsem se pohyboval zhruba na 490 kilometrech. To vše samozřejmě za předpokladu, že jezdíte s rozumem a v ECO módu. Pokud přepnete do módu SPORT, reakce na plynový pedál se, včetně akcelerace, stane o dost ostřejší. Ioniq 5 vám ale v tomto případě alespoň nekecá a rovnou vám ukáže, že váš dojezd bude například o 40 kilometrů nižší.
Ioniq 5 je pro mě rozhodně další sympaťák z rodiny Hyundai. Získal si mě svým originálním vzhledem, svým skvělým interiérem, pohodovým svezením a rychlým nabíjením. Nějaké to remcání ohledně elektromobility mě přece jen ještě nějakou dobu asi nepřejde, ale Ioniq 5 se hodně přiblížil okamžiku, kdy otevřu svojí peněženku a nadobro se rozloučím se svojí oblíbenou obsluhou na benzínce. Vůně benzinu mi bude chybět sice vždycky a její absenci obrečím. Možná ale díky Ioniqu 5 nebudu potřebovat už tak velký kapesník.
« Test Volkswagen Golf R Black Edition: černý démon, co vás sveze do práce i na Nürburgring Test VW ID.7 Tourer GTX: Elektrický kombík bez kompromisů je Passat budoucnosti »
