Z kdysi vysněného SUV je dnes lákavá ojetina. Po letech umí pořád příjemně překvapit
Už ve chvíli, kdy se na trhu objevil Superb, bylo jasné, že Škoda trefila správný směr. Právě tehdy jsem si její ostře řezané tvary oblíbila a Kodiaq na tenhle rukopis velmi přirozeně navázal. I po letech na něj člověk kouká a pořád v něm vidí podobnou designovou školu. Má protáhlé světlomety, přísně modelovanou příď a celkově robustnější postoj. Ve srovnání se sedanem nebo liftbackem působí mohutněji, ale právě díky tomu umí nabídnout i pořádný kus prostoru uvnitř. A to je u ojetého rodinného SUV jedna z věcí, která neztrácí hodnotu ani s přibývajícím stářím.
Už jsem slyšela názor, že hranatě řešené blatníky nebyly zrovna šťastným rozhodnutím. Částečně tomu rozumím, protože když lem blatníku víc kopíruje tvar kola, působí auto uhlazeněji a celek bývá vizuálně soudržnější. Na druhou stranu právě tahle mezera dodává Kodiaqu lehce offroadový nádech, což se k velkému SUV vlastně hodí. U ojetiny navíc člověk často začne vnímat podobné detaily jinak než u nového auta v showroomu. Méně řeší čistou estetiku a víc mu dává smysl celkový charakter vozu.
Velkou roli hraje i barva. Tahle šedá Steel vozu neskutečně sedí a i po čase dokáže auto opticky omladit. Už dřív se mi líbila třeba na Octavii RS a ani tady nezklamala. Kodiaq umí velmi dobře vypadat i v červené nebo bílé, zatímco v tmavě zelené či černé podle mě část jeho výraznosti mizí. To je ale samozřejmě otázka vkusu. Konkrétní kus navíc hezky doplňovala devatenáctipalcová litá kola Triglav. Ve výbavě Sportline nechybí sportovněji střižené nárazníky, černá maska, černé kryty zrcátek, tmavé lemování oken i černé logo na víku kufru. V interiéru pak tahle specifikace přidává sportovní sedadla s integrovanými opěrkami hlavy, černý strop a dveřní výplně s alcantarou. Celkově tedy působí skoro stejně výrazně jako verze RS, jen bez jejího vrcholného image.
Interiér, který ani po letech nepůsobí obyčejně
Jakmile se člověk přesune dovnitř, začne chápat, proč si tenhle model drží dobré jméno i jako ojetina. Kabina je udělaná tak, že ani po několika letech nepůsobí lacině nebo unaveně, pokud se o ni předchozí majitel aspoň trochu staral. Přední sedadla čalouněná alcantarou vypadají velmi dobře, mají pěkné prošívání a hlavně jsou výborně tvarovaná. Zadní lavice už je plošší a méně nápaditá, ale prostoru nabízí opravdu hodně. Vepředu navíc potěší elektrické nastavování a možnost uložit si několik poloh do paměti. To je přesně ten typ výbavy, který člověk u ojetého auta ocení možná ještě víc než u nového, zvlášť pokud se za volantem střídají lidé s úplně odlišnou postavou.
Infotainment Škodovky patří mezi ty povedenější. Grafika je přehledná, barevná a základní nabídka dává rychle smysl. Navigace, rádio, hudba, informace o autě nebo telefon jsou po ruce bez zbytečného hledání v nepřehledných podmenu. Ozvučení Canton hraje i dnes velmi slušně, zvuk je čistý a má dost razance, takže ani po letech nejde o systém, nad kterým by člověk ohrnoval nos. Nechybí ani offroad režim zobrazující náklony a další údaje, které se hodí spíš příležitostně, ale k charakteru auta se dobře hodí.
Celá obrazovka je samozřejmě dotyková, takže se používání neobejde bez otisků prstů. U staršího auta je to možná ještě patrnější, protože jakmile na displej posvítí slunce, všechny šmouhy se okamžitě ukážou. Praktickým řešením zůstává ovládání přes multifunkční volant, kde si člověk vyřeší aspoň základní funkce. Naštěstí klimatizace zůstala řešena klasicky. Tři otočné ovladače jsou přehledné, dobře vypadají a hlavně se s nimi manipuluje rychleji než s dotykovým menu. Nastavení teploty, směru foukání i intenzity ventilace je díky tomu jednoduché a intuitivní.
Propojení telefonu s autem funguje bez větších potíží a samotné spojení zabere jen chvilku. O něco méně jsem si rozuměla s hlasovým vytáčením, které si občas vyložilo jméno po svém a místo správného kontaktu nabídlo někoho úplně jiného. To je přesně ta funkce, kterou si člověk u ojetiny vyzkouší, pousměje se nad ní a pak se vrátí ke klasickému ovládání přes mobil. Kufr o objemu 720 litrů patří mezi velké přednosti auta a i po dnešních měřítkách nabízí víc než dost prostoru. Po sklopení zadních sedadel se dá dostat až na 2065 litrů, takže z rodinného SUV je rázem velmi schopný stěhovák. Praktické je i otevírání přes klíček. V přihrádce před spolujezdcem je ukrytý vstup pro CD spolu se sloty SD1, SD2 a SIM, nechybí ani chlazení třeba na nápoje. Některé z těchto detailů dnes působí skoro nostalgicky, ale právě to dává staršímu autu zvláštní kouzlo.
Výbava, na kterou se zvyká až nebezpečně rychle
Tenhle Kodiaq měl ve výbavě spoustu prvků, které si člověk velmi rychle oblíbí a pak mu v jiných autech chybí. Platí to třeba pro hlídání mrtvého úhlu. Nespoléhá jen na výstražnou kontrolku ve zpětném zrcátku, ale v určitých situacích dokáže i jemně zasáhnout do řízení a zabránit neuváženému vybočení. Pokud řidič mění pruh bez směrovky, auto klade lehký odpor. Na běžné silnici je to užitečné, jen v zúžených pruzích nebo při komplikovaném dopravním značení může být lepší asistenta dočasně vypnout, protože jinak začne být až příliš aktivní.
Podobně funguje i vedení v pruhu. Při nájezdu do zatáčky má auto někdy tendenci reagovat dřív, než by člověk čekal, a začne do řízení zasahovat ještě před tím, než by si řidič oblouk sám najel. Na první dobrou to může působit zvláštně, ale z hlediska bezpečnosti jde o smysluplnou pojistku. Pokud by za volantem přišla chvilka nepozornosti nebo únava, právě takový zásah může pomoct předejít nepříjemné situaci.
Velmi příjemně funguje i zadní kamera spolu se senzory. Jakmile si člověk na podobnou pomoc zvykne, vrací se ke klasickému parkování bez elektroniky jen nerad. U velkého SUV to platí dvojnásob. Přehled o tom, co se děje za autem, dodává jistotu a z manévrování ve městě dělá mnohem menší stres.
Pohodlí jako hlavní argument
Komfort je přesně ta oblast, ve které Kodiaq boduje i jako ojeté auto. Podvozek je pružný, sedadla příjemná a celá kabina působí velmi uklidňujícím dojmem. I po letech je to auto, do kterého člověk sedne a okamžitě se cítí dobře. Samozřejmě už tu není ona specifická vůně úplně nového vozu, ale když se narazí na zachovalý kus s čistým interiérem, pořád dokáže navodit velmi příjemnou atmosféru. A odhlučnění? To je jedna z nejsilnějších stránek auta. V kabině je klid i ve vyšších rychlostech a posádka není obtěžována zbytečným hlukem od kol ani od okolního provozu.
Motor, převodovka a jízdní projev po letech
Kodiaq je pořádný kus auta. Hmotnost 1708 kilogramů už je znát a výkon 140 kW je v zásadě dostačující, i když by člověk někdy klidně snesl ještě pár koní navrch. Na nějaké velké emoce to není, ale na běžné svižné cestování a bezpečné předjíždění výkon stačí. Po sešlápnutí plynu se auto krátce nadechne a pak se ochotně rozjede. Je to spíš klidná a sebejistá síla než nějaký temperamentní výbuch dynamiky.
V zatáčkách jsem u SUV obvykle ostražitější, ale Kodiaq mě v tomhle směru příjemně překvapil. Náklony karoserie nejsou nijak přehnané a podvozek drží auto slušně pod kontrolou. Výhled z vozu je navíc velmi dobrý, což celkovému pocitu jistoty pomáhá. Sedmistupňová automatická převodovka DSG pracuje tiše a řadí hladce. K dispozici jsou i pádla pod volantem, ale u podobně zaměřeného auta jsem jejich význam nikdy nevnímala jako zásadní. U sportovního vozu to smysl mít může, u komfortně laděného rodinného SUV je to spíš doplněk pro ty, kdo si chtějí občas hrát.
Spotřeba a každodenní provoz
Průměrná spotřeba se pohybovala okolo 10 litrů na 100 kilometrů, což není žádná katastrofa, ale ani zázrak. Je pravda, že jsem nejezdila vyloženě úsporně a občas jsem si zkoušela, co tahle velká masa kovu zvládne. U ojetého auta navíc bývá spotřeba jednou z věcí, kterou člověk řeší mnohem víc než u nového vozu, protože už nejde jen o první dojem z testu, ale o reálné provozní náklady. Tady je tedy potřeba počítat s tím, že Kodiaq není drobek a v peněžence to bude znát.
Občas mi dělalo problém vytáčení z těsnějšího parkovacího místa. I při plném rejdu nebyl manévrovací prostor úplně ideální a člověk si musel trochu víc nadjíždět. Ve městě tedy připomene, že je to opravdu velké auto a ne žádný kompaktní crossover.
Jak působí dnes jako ojetina
Na začátku byly mými favority mezi SUV spíš modely Peugeot 3008 a 5008, ale Kodiaq si mě postupně získal natolik, že se mezi moje oblíbené vozy zařadil také. Jako ojetina dává velký smysl těm, kdo hledají prostorné, pohodlné a dobře jezdící rodinné SUV, které i po několika letech nepůsobí zastarale. Nabízí kvalitně udělaný interiér, výborné odhlučnění a celkově dospělý projev na silnici.
Důležité samozřejmě je, v jakém stavu konkrétní kus bude. U auta s podobnou výbavou a technikou už se vyplatí dobře prověřit historii, servis i celkové opotřebení. Pokud se ale podaří narazit na zachovalý exemplář, je Kodiaq pořád velmi příjemným společníkem. A zatímco kdysi mohla být jeho pořizovací cena pro řadu lidí mimo realitu, dnes už jako ojetý vůz začíná dávat smysl i těm, kdo nechtějí utratit jmění, ale stále chtějí velké a schopné rodinné SUV.
Kolik dnes stojí ojetý Kodiaq první generace
Na českém trhu už se první Škoda Kodiaq definitivně zabydlela jako plnohodnotná ojetina, ale rozhodně to není auto, které by spadlo do kategorie levných rodinných SUV. Kdo dnes hledá první generaci, musí počítat s tím, že nejstarší a nejvíc ojeté kusy s vysokým nájezdem začínají zhruba okolo 400 tisíc korun, zatímco zachovalejší a mladší auta se bez potíží drží výrazně výš. K 3. dubnu 2026 jsou na českých inzertních serverech k vidění například vozy z roku 2017 za 409 až 439 tisíc korun, ale také kusy z let 2018 a 2019 za 550 až 630 tisíc korun.
Papírově tedy vypadá vstupenka do světa Kodiaqu celkem přijatelně. Jenže nejlevnější auta bývají zpravidla starší, mají za sebou přes 180 až 220 tisíc kilometrů a často jde o kusy, u nichž už je cena silně ovlivněna nájezdem, stářím i výbavou. Na Sautu jsou vidět třeba vozy z roku 2017 s 179 990 km za 439 tisíc korun, se 222 438 km za 409 tisíc korun nebo benzinový kus z téhož roku s 192 398 km za 430 tisíc korun. Jinými slovy, kolem čtyř set tisíc se Kodiaq koupit dá, ale obvykle už to není nabídka pro někoho, kdo hledá skoro zánovní rodinné SUV bez kompromisů.
Ve chvíli, kdy člověk začne vybírat trochu rozumněji a nechce úplně nejstarší nebo nejunavenější kus, dostává se cenovka rychle do pásma okolo 550 až 750 tisíc korun. V této oblasti se pohybují zejména ročníky 2018 až 2022, často s dieselem 2.0 TDI, automatem DSG a pohonem 4×4. Příklady z aktuální nabídky jsou poměrně výmluvné. Na Sautu je například Kodiaq 2.0 TDI Style 4×4 z roku 2019 s nájezdem 81 304 km za 630 tisíc korun, další kus z roku 2019 se 136 572 km za 580 tisíc a Sportline z roku 2020 se 194 495 km za 550 tisíc korun. U ročníku 2021 se objevuje třeba Style Plus 2.0 TDI 147 kW 4×4 za 749 tisíc korun a u roku 2022 se ceny běžně pohybují od zhruba 648 do 780 tisíc korun podle stavu, nájezdu a specifikace.
Kdo chce pozdní kus první generace, musí počítat s tím, že Kodiaq stále není levná hračka. V inzerci jsou vidět auta z roku 2022 za 719 tisíc korun, Sportline 2022 za 779 tisíc nebo lépe vybavené L&K 2022 za 849 tisíc korun. Dokonce i některé vozy registrované v roce 2023 se stále pohybují okolo 930 až 961 tisíc korun, pokud mají rozumný nájezd a vyšší výbavu. To dobře ukazuje, že první Kodiaq si na českém trhu drží hodnotu podstatně pevněji, než by si zájemce o levné velké SUV možná přál.
Když se člověk podívá na skladbu nabídky, je zřejmé, že nejčastěji se prodávají diesely 2.0 TDI s DSG a často i s pohonem všech kol. Právě tyto verze tvoří střed trhu a zároveň drží cenu nejvýš, zejména ve výbavách Style, Sportline nebo Laurin & Klement. Naopak benzinové varianty umí být někdy citelně levnější. V nabídce jsou například kusy z roku 2022 s motorem 1.5 TSI už od 480 do 500 tisíc korun, ovšem s velmi vysokým nájezdem přes 180 až 220 tisíc kilometrů. To je přesně ten moment, kdy je vidět, že samotný rok výroby ještě nic neznamená a hlavní slovo mají konkrétní stav, servisní minulost a počet kilometrů.
« Toto ojeté SUV je dnes lepší koupě, než byste čekali. Dobrá cena, spousta místa a skvělé jízdní vlastnosti Slovensko zavedlo tvrdé limity na palivo, řidiči jsou v šoku »
