lancia-delta-hf-turbo-exterior-10

Toto jsou nejlepší testovaná ojetá auta a legendy roku 2018

31. 12. 2018 • Historie, Novinky, Zajímavosti

Kromě testů nových automobilů vám přinášíme stejně pravidelně testy i těch ojetých. Snažíme se vybírat ta nejzajímavější auta, která potěší vášnivé řidiče, sběratele nebo jen milovníky vozů, které se už nevyrábí. Tady je přehled těch nejlepších aut, která nám během roku 2018 prošla redakcí. Byla to obrovská jízda, posuďte sami!

1. Lancia Delta HF Turbo

Delta je o emocích. Má nepopsatelný charakter a auru, která ji automaticky řadí mezi to nejlepší a rozhodně nejzábavnější, co jsem kdy řídil. Je mi úplně jedno, že vypadá jako neforemná krabice, rezne na pohled a trpí nespolehlivostí. Za jejím volantem se totiž přenesete v čase do doby, kdy automobil sloužil k řidičskému potěšení a nebyl veřejným nepřítelem číslo jedna. Každé přidání plynu, kopanec po brutální turbo-díře, nespoutaný nářez v posledním spektru otáček, kdy cítíte frenetickou gradaci výkonu a neurvalý mechanický orchestr motoru, jsou důvody, proč toto auto stojí za to a absolutně si jej zamilujete.

Pro moderního čtenáře zmíním, že Delta HF Turbo je vlastně hothatch. Stála u zrodu této kategorie po boku s Peugeotem 205 GTI a Golfem I GTi. Nemusím však říkat, že oproti Volkswagenu je Lancia úplně v jiné emoční rovině. Takový je i celkový pocit za volantem, kdy se na svět díváte přes dvě velké boule na kapotě, které slouží pro přívod vzduchu k pomocnému chlazení přeplňování. Ještě exkluzivnější je ale celkový pocit z řízení, kterému se z dobových konkurentů nikdo neblížil. Podvozek je sice měkký, ale neustále drží kontakt s vozovkou a funguje tím lépe, čím rychleji jedete a je úplně jedno po jakém povrchu.

delta4

2. Jaguar XKR Convertible

Jízdu v některých autech závidím i sám sobě a to je přesně případ nádherného Jaguaru XKR. Je to přesně to auto z plakátů mladých kluků, kteří sní, že si jednou něco takového pořídí. Moc dobře si pamatuji, jak mi visel na zdi a já si představoval, že ho řídím. Pěkně v obleku jako správný agent 007. Jenže v automobilové branži platí jedno pořekadlo – auta z plakátů vašeho dětství by měla zůstat jen ve vzpomínkách. Pokud byste je zkusili opravdu řídit, můžou vás zklamat. Už několikrát jsem se o této pravdě přesvědčil. Rudý kabriolet je nádherný a ty tvary s přibývajícím věkem zrají jako kvalitní víno. Není úhel, ze kterého by karoserie vypadala disproporčně a soudě podle počtu zvednutých palců lidí, které jsem cestou potkal, nejsem sám, kdo je z auta unešený. Design je velmi elegantní, ušlechtilý a také nápadně podobný Aston Martinu DB7.

Pod kapotou bije nejsilnější specifikace osmiválce s kompresorem a výkonem 363 koní. Na počátku devadesátých let to bylo číslo z říše snů a i dnes se jedná o nadstandardní hodnotu. Můžete si být jistí, že i s tímto youngtimerem budete patřit mezi ty nejrychlejší na silnici. Samotné nastartování vám nedá dostatečně najevo, co vás čeká po sešlápnutí plynu do podlahy. Zvuk je na volnoběh velmi utlumený a decentní tak, jak se na Jaguar sluší a patří. Jenže pak stačí zmáčknout tlačítko S a vzít za to. Motor má díky přeplňování kompresorem okamžitou a vraždící reakci. Nekompromisně odhodí vaše tělo do sedáku a zuřivě vyráží vpřed. Se stoupajícími otáčky nabírá na stále větší síle a dává o sobě pořádně vědět. Zvuk osmiválce je hutný, hlasitý a začíná se přidávat i specifický jekot kompresoru. Výsledkem je úsměv na tváři a pocit absolutní blaženosti. XKR uhání vpřed jako šílené a reakce na plynový pedál vás nepřestane fascinovat. I dnes je to ohromně rychlé auto, rychlejší než spoustu moderních sportovních vozů. Nedovedu si dost dobře představit, jak takový projev musel připadat lidem tehdy. Nejdůležitější je ale pocit za volantem. Nevybavuji si moc dalších aut, kde bych se cítil podobně příjemně. Z auta stříká charizma, kouzlí vám úsměv na tváři a vy jen doufáte, že vaše cesta nikdy neskončí. Jen se na něj podívejte, je to umělecké dílo na kolech, lidé na něm můžou oči nechat a ostatní řidiči jen přitakávají. Je to volba pro gentlemana, který má rád občasnou surovost a pořádnou akci. Jsem moc rád, že mě toto auto nezklamalo. Vlastně je ještě lepší, než jsem si myslel.

xkr4

3. Mercedes-Benz E55 AMG W210

Masařka, kdo by ji neznal. Generace třídy E W210 je na naších cestách poměrně zastoupena a pořád si drží status jednoho z posledních “nesmrtelných” vozidel této značky. Dnes je až neuvěřitelné, že v roce 1995 se tehdy nový Mercedes třídy E zdál lidem „kulatý‘. Po dvou desetiletí, se vzhled stává klasikou. Kdysi světský a lehce nevkusný design dozrává a ukazuje se ve zcela jiném světle. Ano, W210 dospěl a ztratil svou pochybnou image podkov v chladiči, zlatých křížů na krku a korálků na zpětném zrcátku. Zejména pokud má správnou kombinaci barvy a hezkých větších kol. Vypustíme teď obyčejné verze, v rukou mám totiž klíč od něčeho extrémně vzácného, od verze E 55 AMG, kterých je v naší malé zemi jen pár. Na první pohled je jasné, že toto je ještě starý poctivý sleeper. Verzi AMG laik na první pohled neodhalí, její potenciál totiž napovídají detaily. Třeba snížený podvozek, osmnáctipalcová kola s tradičním AMG designem, lehce přepracovaný nárazník s kulatými mlhovkami nebo dvojice masivních výfuků. To je vše. Nenápadnost sama, vlk v rouše beránčím.

Nic, co by vyloženě křičelo, že toto byl jeden z nejrychlejších sedanů planety. Stačí ale otočit klíčkem a probudíte spící monstrum. Enormní osmiválec o objemu 5,4 litrů má výkon 354 koní a krouťák 530 Nm. Na dnešní poměry nic zásadního, tehdy to byla čísla z říše supersportů. 1600 kilogramů vážící sedan zrychlí na stovku za pouhých 5,4 sekundy a zastaví se na elektronicky omezené rychlosti 250 km/h, bez omezovače může pokračovat až k hodnotě 300. První prošlápnutí plynu mi nahání husí kůži, motor mechanicky a zlověstně bručí, jako naštvaný medvěd probuzený ze zimního spánku. Zvuk je opravdu úchvatný a čistě mechanický. Motor s okamžitou odezvou nakopne auto dopředu a za ohlušujícího hromobití letí do otáček. Nástup výkonu je ukázkově lineární, motor graduje a nahoře nabízí špičku, která je silně návyková. Auto je fakt rychlé a plné charakteru, při plné akceleraci za sebou nechává oblaka kouře a hrabe ještě na trojku. O to vtipnější, že zvenku vypadá tak obyčejně. Tento atmosférický motor je čistý klenot a přestože zbožňuji pozdější přeplňované verze, které jsou doslova zabijácké, tento patří k těm nejlepším vůbec. Při běžné jízdě se jen tak převaluje a bublá, pod plynem však předvádí nespoutané zemětřesení. Svým projevem připomíná evropský ekvivalent zámořských muslce cars.

e55_5

4. Jaguar XJ 8

Jen se podívejte na tu štíhlou a dlouhou boční siluetu, je to jedno z nejkrásnějších aut planety! Toto je čistá a urozená elegance v té nejlepší formě. Jaguar nikdy nebyl výrobce, který se snažil za každou cenu soutěžit se svou konkurencí. Tu vždy velkoryse přehlížel a šel si svou vlastní cestou pravého anglického aristokrata, kterého přízemní zápolení ostatních automobilek nechávalo vždy chladným. Jaguar je standardem sám pro sebe a vždy byl trochu jiný než, a řekněme si to na rovinu, nudně vyhlížející konkurenti zejména z Německa, které na našich silnicích potkáváme nejčastěji. Jaguar je značkou pro individualisty a lidi s vytříbeným vkusem, kteří hlavně nechtějí splývat s okolím. Musíte být také trochu extrovert, protože tato auta budí pozornost a to velkou. Nejlepší na celém voze je ale jízda samotná. Vzduchový podvozek s adaptivní funkcí nádherně tlumí nerovnosti a působí, že se po silnici snad vznáší. Není to ale plavnost podobná Mercedesu třídy S, na rozdíl od něj totiž mnohem citlivěji a ochotněji reaguje na volant, více se mu líbí v zatáčkách a citelněji kopíruje silnici. Za to může výrazně nižší hmotnost 1678 kg a výborné vyvážení hmotnosti.

Jaguar navíc vykazuje ohromné kouzlo vlastní osobnosti a za jeho volantem se cítíte jednoduše výjimečně. Uvnitř auta panuje absolutní klid a vůz je výborně odhlučněn i od podvozku. Dokud nezačnete výrazně šlapat na plyn, těžko byste hádali, že máte pod kapotou velký osmiválec o objemu 4.2 litrů. Jeho výkon 219 kW a kroutící moment 411 Nm. je posílán výhradně na zadní kola pomocí automatické šestistupňové převodovky ZF. Při běžné jízdě jste dokonale odizolování od okolního světa a užíváte si naprosté kultivovanosti. Stačí ale poslat plyn k podlaze a šelma vystrčí drápy a začně za burácení osmiválce razantně upalovat vpřed. Tato pětimetrová limuzína dokáže zrychlit na stovku už za 6.5 vteřiny. Zrychlení je neutichající, lineární a nádherně graduje. Odezva na plyn je famózní a zvukový projev ve vysokých otáčkách vám vykouzlí úsměv na tváří. Jaguar umí ideálně zkombinovat luxus, dravost a sportovnost.

jaguar-xj8-x350-exterior-12

5. BMW 650i Convertible M/T

Vraťme se do časů, kdy v Mnichově dokázali kombinovat rychlost, líbivý design s absurdně dokonalým požitkem z řízení. Vznikaly tak legendy jako jemná, ale pekelně rychlá M3 E46, sportovně nekompromisní Z4 M a démonicky rychlá, ale zároveň praktická M5 E60. To úplně nejexotičtější představovala řada 6, která ve své druhé generaci šokovala především designem. Šestka směřuje mezi budoucí klasiky a její tvary začínají dávat mnohem větší smyl. Auto přitom pořád působí draze, majestátně a noblesně. Otevřená varianta tomu navíc napomáhá svou exkluzivitou, většina u nás jezdících kusů jsou totiž kupátka. To nejlepší se ukrývá pod kapotou! Označení 650i totiž znamená přítomnost 4.8-litrového osmiválce do V o výkonu 367 koní a 490 Nm. Daleko zajímavější je, že tento kus je vybaven MANUÁLNÍ převodovkou. Krotit potentní osmiválec s větrem nad hlavou a přímým řazením je něco úžasného.

Mačkám tlačítko Sport – otevírají se klapky ve výfuku, přiostřují se reakce na plynový pedál a u vrcholných výbav tuhne řízení s proměnným převodem. Osmiválec najednou zní surověji a doslova řve do světa! Se staženou střechou je to vše daleko intenzivnější a budete si chtít zvuku užívat do nekonečna. Motor má hlad po otáčkách, letí do nich jako zběsilý a reakce na přidání plynu jsou bleskurychlé. Ručně řazená převodovka vám dovolí mít kontrolu nad motorem jen a jen ve svých rukách. Motor se nechává točit až k 6500 otáčkám, přičemž huláká do všech stran a posádku neustále zaráží do sedadel. Ať si ekofašisti tvrdí své, ale velké atmosférické osmiválce jsou jednou z nejlepších věcí, kterou automobilový svět poznal…

bez-nazvu

6. Porsche Boxster S 986

První generace malého roadsteru od Porsche se představila už v roce 1996 a neměla to vůbec jednoduché. Po delší odmlce se značka vrátila k levnějšímu modelu pod ikonickou 911 a Boxster tak musel žít ve stínu. Spousta lidí s vozem opovrhovalo kvůli sociálnímu statusu (Porsche pro chudé) a také faktu, že se jedná o malý model bez střechy. Znáte ty povídačky o kadeřnících, ne? Největší devízou Boxsteru, čemuž odpovídají i údaje o zrychlení, byla nízká váha, nízko a uprostřed položené těžiště. Boxster je totiž vůz s motorem uprostřed, v té době opravdu revoluční řešení. Do testu se mi dostala nejlepší a zároveň nejsilnější varianta s přídomkem S, navíc po faceliftu z roku 2003 a výkonem 260 koní. Zrychlení zabere jen 5,7 sekund a auto umí jet až 270 km/h.

Zahoďte předsudky, Boxster S je naprosto boží! Už první nastartování vám zježí chlupy a začnete se potměšile usmívat. Klasicky chraplavý boxer s nepravidelným a velmi hlasitým projevem je prostě silně návyková věc. Boxer v nízkých otáčkách ležerně plive na své okolí a hlasitě bručí, ve středním pásmu se pak promění v naštvaného bojového psa, který chce sežrat vše kolem sebe. Zátah začíná být opravdu solidní a s každou další otáčkou cítíte, jak auto zrychluje a nabírá na síle. Motor prosí o ještě silnější stisknutí pedálu a těsně před červeným polem citelně vyskočí rychleji do otáček, zběsile zatáhne, zařve a brnkne si o omezovač. Sakra, tomu se říká špička. A pak je tady podvozek! Díky koncepci s motorem uprostřed je Boxster neuvěřitelně neutrální, lehkonohý a snese opravdu absurdní rychlosti v zatáčkách. Není to však nuda, stačí pořádně přidat a zatáčku můžete vykroužit driftem. Hravost podvozku je špičková a celkové vyvážení perfektní. Na první pohled tak Boxster asi nepůsobí, ale je to opravdu skvělý sportovní vůz.

boxster3

7. Mercedes-Benz CL 500 C140

Mercedes-Benz stál na samotném počátku velkých luxusních coupé, které nabízely velkolepé rozměry a obdivuhodné technické inovace. Vozy dříve známé jako SEC (Sonderklasse-Einspritzmotor-Coupé) a později S-Coupé, je výrobce v roce 1996 sjednotil pod název CL až do roku 2014. Třída CL je ve své podstatě coupé odvozené od luxusní limuzíny třídy S. Oba modely sdílí stejnou platformu a techniku.

Jako pravá vlajková loď značky, nejdražší (mimo samostatné AMG) a nejpokrokovější vůz v nabídce byl nabízen výhradně s benzínovými motory a bohatou výbavou. Vždy se jednalo o jedno z nejdražších a nejexkluzivnějších coupé planety a konkurovat mu mohl málokdo. První setkáni s vozem vám vyrazí dech – je obrovský, monumentální a tak opulentní. Jakoby křičel do světa, že je jedním z nejdražších aut planety. Nekonečná přední kapota, okna bez sloupků, masivní zakončení střechy a obrovský zadní převis autu dodávají neopakovatelný šmrnc. Vše podtrhuje dvoubarevná karoserie a na “dobový” Mercedes netradičně zaoblené světlomety. Musím uznat, že design vozidla dozrál, konečně je z něho pravý youngtimer a nepůsobí tím nechtěným “světským” dojmem. Pod kapotou testovaného kusu tluče osmiválec 5.0 s výkonem 320 koní a kroutícím momentem 470 Nm. To stačí, aby mamutí coupé zrychlilo na stovku za slušných 7,5 sekundy a uhánělo až 250 km/h. Motor M119 je stále považován za jeden z nejlepších motorů, který kdy v Německu vznikl, alespoň to tvrdí většina automobilových žurnalistů z celého světa a já to rozhodně popírat nebudu. Motor je totiž plný charakteru a nabízí to nejdůležitější – vytříbenou kultivovanost a výbušnost zároveň. Když to shrnu jako celek, první generace CL500 je rozhodně jedním z nejpříjemnějších aut, kterým jsem jel. Design dozrál, na palubě vám nic nechybí, zvuk a tah osmiválce je návykový a ten komfort, to je paráda.

cl7

8. Volvo S60 T5

Tohle auto je můj jednorožec. Absolutně jsem si ho zamiloval! Volvo je především nenápadná značka a většina lidí ani netuší, jaké klenoty tento výrobce nabízel. Do testu jsem si vybral jeden takový nenápadný vůz, který je však ohromně rychlý a návykový. Pod kapotou testované varianty se nachází mtorizace T5 s pětiválcem podporovaným vysokotlakým turbodmychadlem, která stála až do příchodu „R“ na vrcholu. Díky možnosti připlatit si za aktivní podvozek Four-C lze tuto variantu považovat za kompromis mezi výjimečností modelu „R“ a požadavky na maximální univerzálnost.

Výkon motoru B5244T5 činí 191 kW/260k (oproti 220 kW/300k u „R“). Točivý moment činí 350 Nm a v reálném světě je to opravdu rychlá bestie. Zrychlení na stovku zabere jen 6,5 vteřiny a maximální rychlost pak 250 km/h. Slušný rychlík co? Přední poháněná kola musí velmi často přibrat na pomoc elektroniku, aby dokázala přenést výkon na silnici. Řidič si může vychutnávat až strašidelnou plynulost zrychlení a vše je navíc doprovázeno sympatickou zvukovou kulisou pětiválce. Nemůžu si pomoct, ale tyto motory zní fantasticky. Pořád vidím ty překvapené výrazy řidičů v moderních silných dieselech, kteří nevěřili vlastním očím, když jim S60 ujela z dohledu. Přitom se nijak od standardního modelu neliší a nemá žádné karosářské doplňky. Nebýt té výrazné červené barvy a hezkých kol, byl by to zcela obyčejný postarší vůz, kterému nikdo nevěnuje pozornost. Nebojím je ho označit jako ultimativní sleeper! Tedy nebýt té červené. S60 T5 jede jako nakopnutý angličák a zní jako rally speciál. Navíc má i adaptivní podvozek, skvělé jízdní vlastnosti a příjemné řízení.

Jen stěží se popisují pohledy ostatních, když toto Volvo zaklekne a za řevu pětiválce vystřelí vpřed. Jede fakt neskutečně a já vůbec poprvé toužím po Volvu.

s60_8

9. Cadillac Escalade 6,2

Pro typického Evropana je Cadillac Escalade nepochopitelným nesmyslem. Vždyť tento vůz atakuje váhový limit pro řidičský průkaz skupiny B, má obří rozměry karoserie, nikam se nevejde a pod kapotou mu tluče osmiválec o objemu monstrózních 6,2 litrů s výkonem 301 kW se spotřebou kolem dvaceti litrů. To nezní jako recept na ideální SUV do naší malé republiky natož pokud jej chcete provozovat třeba v Praze. Jenže to je jen jeden úhel pohledu, Escalade nabízí totiž několik vlastností, které si zamilujete. Jezdit s Cadillacem Escalade je rozhodně zážitek. Není to nejlepší SUV na světě, to ani omylem. Jeho legenda je tu však zcela právem, jen si musíte vzájemně sednout. Velkoobjemový osmiválec vydává zvuk úchvatný zvuk. Hutný baryton je velmi hlasitý a budete ho milovat. Výkon motoru 6,2 V8 301 kW při 5700 ot./min patří i z hlediska podobných evropských výrobků k dobrému standardu. Blesková reakce měniče šestistupňové automatické převodovky Hydra-Matic 6L80 rozhýbává těžký Escalade s překvapující ochotou zejména v prvních okamžicích. Escalade umí zrychlit na stovku za nějakých 7 sekund, což je exceletní čas na takového obra a jen to vypovídá o síle motoru. Objem opravdu ničím nahradit nejde. Cadillac těží ze svého pompézního efektu a image. Oblíbili si ho nejen drogoví dealeři napříč celým světem, ale také rapeři. Takový 50 Cent jej měl snad v každém klipu a nejen on. Lepší virální marketing si Cadillac nemohl přát, i když lidem vsugeroval představu, že s ním jezdí jen hopeři a podivné existence. Nemusíte se však bát, za jeho volantem nemusíte mít o pět čísel větší dres basketbalového týmu ani kuchyňské hodiny na zlatém řetězu na krku.

escalade3

10. VW Amarok expediční speciál

Amarok patří mezi ty nejkomfortnější a nejpoužitelnější pick-upy na trhu a to právě z hlediska každodenní použitelnosti a cestovního komfortu. Tentokráte se mi ale dostal do rukou jeden neobyčejný kousek, který se sériovým modelem nemá mnoho společného. Na zakázku proměněný Amarok v expediční speciál si strhl mou pozornost a okamžitě jsem jej musel mít doma. A pozornost si strhnul i všude, kde se ukázal. Důvod je zřejmý na první pohled – masivně rozšířené blatníky s nýty, zvednutá karoserie pomocí dvojitého (!) odpružení, monstrózní terénní pneumatiky, přední nárazník byl vyměněn za železnou traverzu s navijákem, rámem a skluznou plochu. Traverza je samozřejmostí i na zadní části, nechybí velké ochranné trubky kolem prahů, šnorchl, zahrádka s plnohodnotnou rezervou na střeše a nespočet přídavných světel. Zejména diodová střešní rampa přes celou šířku auta umí pořádně rozpálit okolí. Světla jsou i po bocích vozidla, abyste viděli kolem sebe do všech stran. Vše korunuje tmavý zelený lak připomínající armádní speciál. Uprostřed Prahy tohle auto vyvolávalo velký rozruch, v tom pravém smyslu slova.  Tomu odpovídá i technická výbava – základem je totiž ta nejlepší verze pohonu 4×4 s pevně a manuálně přiřaditelným pohonem přední nápravy (do té doby je pohon zadní), manuální převodovkou s možností redukce a zámky diferenciálů. V terénu vás tak bude limitovat jen délka a celková velikost auta, protože i gumy zvládnou absurdní překážky. Za jeho volantem se tak nějak cítíte nezastavitelní a to je přesně to, o čem tato edice měla od počátku být. A plní to na sto procent.

volkswagen-amarok-exterior-6

11. Infiniti FX 50 S

Infiniti byla volba pro lidi s dostatkem odvahy a vkusu být jiní. Mnoho jich však nebylo, najít nějakou ojetinu je u nás téměř nemožné, natož ve vrcholném provedení. Většina zde prodaných kusů byla poháněna šestiválcovým dieselem nebo benzínovým V6 z Nissanu Z. Existují však výjimky a poštěstilo se mi dostat k absolutnímu vrcholu poháněného brutálním pětilitrovým osmiválcem o výkonu 390 koní a mamutím krouťáku 500 Nm. Přišlápnu plynový pedál a nejen ze zadní části vozu, ale naprosto odevšud se ozve všemocný zvuk, který mi nahání husí kůži. Myslím, že audiosystém BOSE, který jistě značí kvalitu, zůstane po celou dobu testu v režimu OFF. Takovou muziku totiž žádné rádio nehraje. Rychlost nezadržitelně roste a řazení je hladké, sedmistupňový automat ani nepocítíte. To Infi vážně umí! Série zatáček střídají přehledné rovinky s předjížděním a podřazením klidně o dva rychlostní stupně. Díky poctivé atmosféře pod kapotou a tím pádem prostorem pro otáčky to pro Infi není problém. Plný plyn náhle přechází v plné brzdy a ostré nájezdy do zatáček. Jestli jsem si brzdami nebyl při seznámení s tímhle obrem jistý, tak teď už vím, že se na ně můžete plně spolehnout! Infi prostě jen tak něco nepřekvapí. Auto sedí, jede, brzdí a padne vám do ruky. Dokonce existovaly momenty, kdy se naše přátelství ještě prohlubovalo. Byly to momenty, kdy auto spíše řídilo mě a svým skvělým nastavením mě vážně podrželo. Lidé se za ním otáčejí i dnes, je to pravá exotika, vždyť kolik jich běžně potkáte, hm? Pramálo. Takto vyzývavé a zcela lišící se SUV nikdo nenabízí a je to příjemný parťák.

fx3

12. Lincoln MKT

Když nad tím tak přemýšlím, je to jedno z nejkomfortnějších a nejpříjemnějších SUV, jaké jsem kdy řídil. A to prosím tuto třídu aut nemám příliš v lásce, většinou jsou to totiž nepohodlná a zbytečná auta, která neumí nic správně. Čest výjimkám z Británie. MKT je ideálním autem pro někoho, kdo opravdu potřebuje použitelné velké auto a potrpí si na extravaganci a luxusu. Kombinuje to nejlepší ze světa MPV a zvýšených vozů s pohonem všech kol. Takto to má vypadat. Pod kapotou tluče silný benzínový šestiválec 3,5l BiTurbo s výkonem 355 koní a krouťák 475 Nm. Auto váží 2,3 tuny a i tak je opravdu rychlé, až překvapivě moc. Tento kolos umí zrychlit na stovku za rovných 7 sekund a uhání až omezených 250 Km/h. MKT má na první pohled vyzařovat noblesu, originalitu a jít proti davu. Má vás odlišit. To mu jde dobře, neminul jsem nikoho, komu by nespadla brada ať to byla emoce negativní nebo pozitivní. Nechám to na vás, ale než vůz odsoudíte, zkuste nebýt na chvíli konzerva z Evropy.

mkt_3

13. Mercedes-Benz CLS 500

Přikrčená příď, zamračené světlomety a vytažené blatníky budí dojem pořádného hrubiána. Výrazný prolis táhnoucí se od předních kol až po zadní svítilny a ladně svažující se střecha přidávají na elegantnosti. Impozantní je i jeho délka 4913 milimetrů. Nízko položené víko kufru, dynamicky tvarovaná světla a dvě koncovky výfuku jen utvrzují v tom, že CLS patřilo k tomu nejlepšímu, co Mercedes nabízel. Za cenu okolo 400 tisíc korun málokteré auto nabídne tolik všestrannosti v tak krásném a příjemném balení. Mercedes-Benz CLS je jedním z těch aut, které nechci vracet a dostává se mezi pár vyvolených, u kterých bych přemýšlel nad koupí. Odveze čtyři lidi k tisíc kilometrů vzdálenému moři a vaše záda si toho ani nevšimnou. Na rychlé okresce vytře zrak spoustě sporťákům a na dálnici si posádku hýčká v tichosti a naprostém komfortu. Výkonové parametry jsou 225 kW při 5600 ot/min a 460 Nm při 2700-4250 ot/min. Z 0 na 100 km/h vůz zrychlí za 6,1 s a jeho rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. To jsou solidní hodnoty, ale o samotnou rychlost tady jde až v té poslední řadě. CLS 500 je totiž o absolutním komfortu a to nejen jízdním, ale i akustickém. Atmosférický osmiválec bez koncovek AMG je totiž ideální partner, který neruší a nabízí neskonalé ticho a klid na palubě. Žádné vibrace, klepání nebo neokázalé zvuky.

cls3

14. Jeep Wrangler

Legenda terénu. Wrangler byl z rodiny Jeep vždy ten nejdrsnější. Také je to jeden z posledních mohykánů, který se vyrábí stále v podstatě stejné podobě. Land Rover Defender nás už opustil a Mercedes-Benz G se uvnitř proměnil v luxusní stroj. To Wrangler si stále drží karoserii na rámové konstrukci a navíc si ji můžete libovolně sundávat. Třeba střešní díly a proměnit tak vůz v cabrio. Wrangler ale nemůžeme poměřovat kritérii pro běžné offroady – uzamknout lze oba nápravové diferenciály, u přední nápravy umí vůz odpojit stabilizátor a zvýšit tak křížitelnost do extrémních hodnot. Nechybí ani manuální redukční převodovka. V podstatě jde o vůz bez limitů. Kolonu na dálnici jsem objel přes příkop a příkrý svah, automobilový terénní polygon jsem kvůli snadnosti záhy vyměnil za motocyklový, a ve všech případech jsem se od vozu setkal s jakousi rozvážnou samozřejmostí – žádné hrabání si na dno, žádné okázalé lítání písku okolo.

wrangler2

15. VW Phaeton

Možná jste na jeho existenci, tak jako většina, zapomenuli. Ambiciózní plán bývalého šéfa Volkswagenu skončil velkým nepochopením, obří ztrátou a minimálním zájmem ze strany klientů. Jaká škoda, protože Phaeton je jednoduše úchvatný a na týden za jeho volantem rozhodně nezapomenu. Důvod je snadný – jedná se o jedno z nejkvalitněji vyrobených a promyšlených aut v dějinách a to jak jezdí, se jen stěží popisuje. A jak jezdí? Fantasticky! Podotýkám, že v testu jsem měl vlastně základní motorizaci, která i tak patřila k tomu nejsilnějšímu v běžném provozu i teď. Naftový šestiválec s označením 3.0 TDI disponuje výkonem 171 kilowatt, kroutícím momentem 450 Nm. a to vše při hmotnosti 2 297 kg. Na naše přeplněné silnice zcela ideální motorizace, která zaručí slušnou dynamiku (8.3 sekundy na stovku) a dobrý poměr mezi spotřebou. Díky absolutní izolaci kabiny do ní téměř nepronikal rušivý zvuk nebo vibrace. Po zahřáti byl motor zcela neidentifikovatelný a pružné zrychlení mi zcela dostačovalo. Phaeton vyloženě nevybízí k rychlé jízdě, rádi se v něm jen tak kloužete krajinou a užíváte si ticha a luxusu. Takto plavnou a komfortní jízdu jsem zažil pouze v exotických autech typu Rolls-Royce. Ano, může za to samozřejmě skvělá platforma z Bentley Flying Spur.

phaeton6

Bonus na závěr – Lada (VAZ) 2101

Kdo by neznal legendární vůz, který se stal symbolem sovětské éry a lidovým hrdinou své doby, kdy byl výběr nových automobilů silně omezený. V dnešní době se již jedná o plnohodnotný veterán a pryč jsou doby, kdy se ho lidí zbavovali za pár korun. Cena stoupá a na některých trzích, zejména těch západních, se jedná o vyhledávané sběratelské zboží. Jeden nádherně zrestaurovaný kousek jsem si zkusil řídit v dnešních silničních podmínkách. Je to zajímavý zážitek. Posed v měkkých gaučových sedadlech je spíše vyšší, ale zato velmi pohodlný. Nečekejte však žádnou oporu v zatáčkách – po kožence kloužete do stran a nic vám v tom nezabrání. Nezbývá, než se pevně držet tenkého a velkého volantu. Řízení je samozřejmě bez posilovače a má poměrně velký převod. S volantem se tak dost napracujete a vůz vyžaduje neustále korekce. Samotné rozjetí už dnes také není úplně jednoduché – nejprve je potřeba použít sytič paliva, dlouze otáčet klíčkem a prošlapávat plynový pedál. Teprve poté se Lada probudí k životu. Spojka je relativně tuhá, ale její záběr je plynulý hned od spodní polohy. První rozjetí tak neznamenalo ostudné zdechnutí motoru.

Převodovka je klasické “háčko” její chod je ale docela nepřesný a vyžaduje sílu. Motor a jeho projev pak odpovídá nízkému výkonu a své jednoduché koncepce. Je třeba jej točit a využívat celé spektrum otáček. Akcelerace je ale docela dobrá a relativně lehké auto nabírá rychlost zcela plynule. Vůz nemusíte tolik “roztahávat” jako některá jiná dobová auta s malým čtyřválcem, zejména pak líné škodovky. Problém ale nastane, když je potřeba prudce brzdit – Lada prostě nebrzdí a není to chyba, ale vlastnost. V hustotě dnešního provozu jsem se občas bál o kufry aut přede mnou :) A víte co? Ono to nakonec není ani tak zlé v zatáčkách. Jasně, první se to zhoupne do všech stran, ale kola se drží silnice velmi dobře a auto je v zatáčkách stabilní na jakémkoli povrchu. Vymetač okresek to samozřejmě není, ale jízda je naprosto uspokojivá. Nejvíc si auto stejně vychutnávám poklidným brouzdáním krajinou, kdy na mě z každého detailu dýchá dobová atmosféra – krátké a měkké sedáky, tenký volant a naprosto strohý interiér, kde je jen to nejnutnější. Je to naprosto osvobozující pocit, kdy cítíte, že auto ještě musíte řídit a prát se všemi ovládacími prvky. A také musíte přemýšlet – není tu totiž žádný asistent, který to pak vyřeší za vás, jen vy a mechanický stroj. Nic víc. A je to krásné.

lada-2101-exterior-1

Děkujeme společnostem AAA Auto a Mototechna, díky kterým tyto a další testy vznikly.

.

« »

MENU