EU tlačí na třicítku ve městech. Řidiči mluví o nesmyslu, odborníci o bezpečnějších ulicích
Diskuse o rychlostních limitech není novinkou. Zatímco na otevřených silnicích bez přechodů a zástavby dává i sedmdesátka smysl, v městském provozu se znovu otevírá téma plošného zpomalení. Evropská unie navrhuje zavést standardní hranici 30 km/h v obcích a názory na tento krok se zásadně liší.
Historie: od koňského klusu po padesátku
Omezení rychlosti ve městech má překvapivě dlouhou tradici. Už za Rakouska-Uherska existovaly předpisy, které určovaly, že se vozidla musí pohybovat zhruba tempem koně. S příchodem motorů se zavedla čísla v kilometrech za hodinu a na počátku 20. století platil strop 35 km/h.
Od šedesátých let začala být ve městech standardem padesátka, avšak s podivnou výjimkou – v noci limit vůbec neplatil. Teoreticky tedy bylo možné prosvištět centrem jakoukoliv rychlostí. Prakticky to ovšem tehdejší auta stejně nedokázala. V sedmdesátých letech se hranice posunula na 60 km/h, po roce 1990 se vrátila zpět k 50 km/h a ta platí dodnes. Jenže množství lokálních omezení, zón a značek znamená, že univerzální padesátka je spíše iluze.
Proč právě 30 km/h?
Podle zastánců nové směrnice má zpomalení zásadní přínos – a to nejen pro chodce. Statistiky uvádějí, že při nárazu rychlostí 50 km/h má chodec mizivou šanci přežít, zatímco při třicítce je šance na přežití výrazně vyšší. V přepočtu na cestovní čas by přitom rozdíl mezi třicítkou a padesátkou na několikakilometrovém úseku znamenal jen několik minut navíc.
Argumenty se opírají i o ekologii. Teoreticky platí, že pomalejší jízda znamená méně emisí a hluku. V praxi se ale odborníci rozcházejí: zatímco studie hovoří o poklesu oxidu uhličitého o desítky procent, kritici namítají, že pomalé popojíždění na jedničku a dvojku může naopak spotřebu zvýšit. Rozhodující prý není číslo na značce, ale plynulost dopravy.
Zkušenosti ze zahraničí
Evropská města, kde třicítku už zavedli, hlásí pozitivní výsledky. V Paříži, Bruselu nebo Berlíně klesl počet nehod a snížil se i hluk. Bologna mluví o poklesu smrtelných nehod o polovinu, Wales zaznamenal snížení o třetinu. A co říkají lidé? Překvapivě roste i podpora veřejnosti – nižší rychlost si mnozí spojují s klidnějším prostředím a větší bezpečností.
Kritici: ne plošně, ale cíleně
Odpůrci plošné třicítky argumentují hlavně tím, že jde o příliš hrubý zásah. Smysl podle nich dává lokální přizpůsobení – například kolem škol, školek a v obytných zónách, kde je i dvacítka logická. Naopak v noci, kdy jsou ulice prázdné, působí taková omezení absurdně.
Ve výsledku tedy nejde ani tak o otázku, zda rychlostní limity snižovat, ale spíše kde a jak. Univerzální třicítka může podle jedněch zachránit životy, podle druhých je to jen další administrativní překážka. Jak to vidíte vy – zpomalit všude, nebo raději volit rozumné kompromisy?
.« Navigace Waze vás v zahraničí může stát tisíce i zabavený telefon Řidiči se dočkali. Klasická tlačítka budou od příštího roku povinná »
