Elektromobilní kocovina: polovina zákazníků o nich vůbec neuvažuje a volí spalovací jistotu
Evropská unie sice směřuje k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, ale samotní motoristé se do světa elektromobility rozhodně nehrnou. I tam, kde vlády lákají řidiče na štědré dotace a daňové úlevy, poptávka po elektomobilech často ochabne hned poté, co podpora skončí.
Průzkum společnosti carVertical, zaměřené na analýzu dat z automobilového trhu, ukázal, že minimálně každá druhá osoba, která plánuje koupi vozu, aktuálně elektrický automobil vůbec nezahrnuje mezi své možnosti.
Spalovací motory stále dominují: 4 z 5 kupujících jim dávají přednost
Na otázku, jaký typ pohonu preferují, odpovědělo v průzkumu carVertical 43,8 % respondentů ve prospěch benzínu, 38,9 % zvolilo naftu, 10,4 % dalo přednost hybridu a jen 5,6 % uvedlo, že by chtěli čistě elektrické auto. Přesvědčivě z toho vyplývá, že většina zákazníků se stále drží tradičních spalovacích motorů a na alternativy zatím nejsou připraveni.
Tato preference se přímo promítá i do ochoty elektromobil si skutečně pořídit. Více než polovina dotázaných (51,5 %) uvedla, že by si dnes elektromobil nekoupila. Pouze 12,2 % by o něm reálně uvažovalo a 36,3 % respondentů zaujalo vyčkávací postoj – připouštějí možnost, že by si auto na elektřinu koupili někdy v budoucnu.
Podle Matase Buzelise, experta společnosti carVertical na automobilový trh, za tím stojí kombinace několika faktorů: vysoké pořizovací ceny, nedostatečná síť nabíječek a také různá, často zavádějící tvrzení a mýty kolem elektromobility. „Ukazuje se, že odklon od spalovacích motorů bude výrazně složitější, než se původně očekávalo. Vládní opatření zatím lidi nedokážou přesvědčit – velká část řidičů se jednoduše necítí na to, aby už teď přešla na elektromobil,“ vysvětluje Buzelis.
EU přitom pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 stanovila, že od roku 2035 se budou moci prodávat jen nová auta s nulovými emisemi. Některé země, například Itálie, ale požadují větší flexibilitu při plnění těchto cílů, protože se obávají dopadu na zaměstnanost a konkurenceschopnost automobilového průmyslu.
Co motivuje příznivce elektromobilů: levnější provoz, daně a subvence
Ti, kteří elektromobilům fandí a reálně zvažují jejich koupi, mají naopak jiný pohled na věc. Téměř polovina respondentů v této skupině (47,2 %) je přesvědčena, že provoz a údržba vozu na elektřinu vyjdou levněji. Elektromotory mají méně mechanických součástí, a tedy i méně potenciálních poruch, což vede k nižším servisním nákladům oproti benzínovým či naftovým vozům. K příklonu k elektřině přispívají i rostoucí ceny pohonných hmot, díky nimž elektromobilita vypadá jako ekonomicky atraktivnější alternativa.
Dalších 17,6 % účastníků průzkumu by se pro elektromobil rozhodlo kvůli nižším daním. Mnohé státy EU totiž zavedly výrazná zvýhodnění – buď snižují, nebo zcela odpouštějí daně spojené s vlastnictvím elektrických vozů. Německo a Francie například poskytují úlevy na silniční dani, případně úplné daňové osvobození, a v Nizozemsku jsou elektromobily zcela vyňaty z registračních i provozních daní.
Pro 14,1 % dotázaných hrají roli přímé finanční pobídky. Například Francie nabízí na nově zakoupená elektrická auta příspěvek až 7 000 eur v závislosti na příjmech kupujícího.
Ekologie jako hlavní důvod výběru elektromobilu zazněla u 14 % uživatelů služeb carVertical. S tím, jak velká města typu Paříže, Londýna či Berlína postupně zpřísňují podmínky vjezdu do nízkoemisních zón, se ovšem vlastnictví elektrického vozu stává méně otázkou životního stylu a více praktickou nutností. Přibližně 7,1 % respondentů v průzkumu uvedlo, že elektromobil vnímají jako způsob, jak se vyhnout pokutám a omezením.
Omezování subvencí brzdí tempo přechodu na elektřinu
Část evropských států již finanční podporu nákupů elektrických aut omezila nebo zcela ukončila. Švédsko dotace zrušilo v roce 2022, Německo je ukončilo na konci roku 2023, což se okamžitě projevilo výrazným poklesem prodejů elektromobilů.
Podobný efekt měly i kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech, která se zaměřila na omezování podpory elektromobility – zrušení či změkčení povinných kvót na prodej EV, omezení federálních daňových úlev a zmrazení financování výstavby nabíjecí infrastruktury. Tento obrat přispěl ke zpomalení adopce elektromobilů a zvýšil nejistotu pro samotné automobilky.
„Státní pobídky jsou sice účinný, ale drahý nástroj, jak vyhnat prodeje elektromobilů nahoru. Klíčová je ale dlouhodobá udržitelnost,“ upozorňuje Buzelis. „Jakmile dotace skončí, narážíme hlavně na problém cenové dostupnosti. Skutečná, stabilní poptávka nastane až ve chvíli, kdy si lidé začnou volit elektromobily sami od sebe – ne kvůli příspěvkům, ale proto, že jim jasně vycházejí finanční úspory v provozu. A na to většina zákazníků zatím stále nebere dostatečný ohled.“
Proč řidiči elektromobil odmítají a jak z toho těží trh ojetin
Na otázku, proč by si zrovna teď elektromobil nepořídili, odpovědělo 32 % respondentů, že jsou příliš drahé. Dalších 26,7 % se obává omezeného dojezdu, 21,1 % kritizuje nedostatečně hustou síť nabíjecích stanic a 12 % se nelíbí představa nízké zůstatkové hodnoty při dalším prodeji. Zbylých 8,2 % uvedlo jiné důvody.
Podle Matase Buzelise jsou zůstatkové ceny elektrických aut zatím skutečně nízké, což ale může být výhodou pro kupujícího, který zamíří na trh ojetin. „Na poli ojetých elektromobilů se dnes dají najít nabídky, které by u benzínových nebo dieselových aut byly těžko představitelné,“ dodává.
První velká vlna nákupu elektromobilů tak do značné míry proběhla. „Ti, kteří elektromobil nutně potřebovali nebo je technologie zaujala natolik, že do ní chtěli investovat, už si ho pořídili. Pro řadu domácností navíc dává smysl mít elektromobil jako druhý vůz – a právě tato představa začíná kupující stále častěji oslovovat,“ říká Buzelis.
Automobilky pod tlakem: propouštění a tvrdý boj s konkurencí z Číny
Rok 2025 přinesl několik zásadních oznámení o rušení pracovních míst v autoprůmyslu. Důvodem jsou kombinace celních bariér, změn výrobních plánů a tlaku na snižování nákladů. Koncern Stellantis dočasně propustil zhruba 900 pracovníků v pěti závodech v USA a navíc pozastavil výrobu v Mexiku a Kanadě. General Motors oznámil několik vln propouštění, které se dohromady dotkly přibližně 3 000 zaměstnanců. Nissan podle dostupných informací plánuje zrušit až 10 000 pracovních míst po celém světě a uzavřít sedm výrobních závodů.
K úsporám a restrukturalizaci přistupují i další velcí hráči, včetně značek jako Porsche, Volvo či Volkswagen. Celé odvětví prochází proměnou, jejímž cílem je přizpůsobit se novým tržním podmínkám, změnám regulací a rostoucí konkurenci.
Výrazný vliv má i nástup čínských výrobců. Značka BYD v Evropě rychle posiluje a v dubnu 2025 poprvé předstihla Teslu v prodejích bateriových elektromobilů (BEV), a to při meziročním nárůstu prodejů o 359 %. Stalo se tak navzdory zvýšeným clům EU na čínské elektromobily. Zda se čínským značkám podaří přesvědčit evropské zákazníky, je zatím předčasné hodnotit, ale jejich rychlá expanze už dnes ovlivňuje ekonomiku i strategii evropských výrobců.
.« Nezničitelné ojetiny: mechanik prozradil tři auta, která skoro neznají servis. Šampionem je postarší japonský sedan Vyplatí se připlatit za prémiové audio v autě? Test ukázal, jestli dává smysl utratit tisíce navíc »
