Existují auta, která o svém výkonu dávají vědět už několik ulic před příjezdem. Burácejí, prskají do výfuku a jejich řidiči občas vypadají, jako by za volantem potřebovali všem něco dokazovat. A potom je tady BMW i4 M60 xDrive. Elegantní, poměrně nenápadné čtyřdveřové Gran Coupé, které dokáže zrychlit na stovku za 3,7 sekundy, a přitom u toho nevydá prakticky žádný zvuk. Když jsem se s ním za krásného letního počasí setkal, napadlo mě, že právě takhle nějak by mohlo vypadat auto Jamese Bonda, kdyby se konečně rozhodl přestat tankovat benzin. Jen by mu nejspíš chybělo dramatické burácení motoru při pronásledování padouchů.
BMW už dávno není ve světě elektromobilů žádným nováčkem. Elektrickou i4 představilo v roce 2021 a od té doby ji postupně vylepšovalo. Vrcholem nabídky se v létě 2025 stala nová verze M60 xDrive, která vystřídala dosavadní M50. Na první pohled by se mohlo zdát, že se změnilo především označení na zádi. Ve skutečnosti ale dostala další porci výkonu, a to rovnou 57 koní. A že jich už předtím neměla zrovna málo.
Design elektrické čtyřky se mi líbí především svou kombinací elegance a sportovnosti. Nízká silueta, dlouhá kapota, bezrámová okna a splývavá záď vytvářejí velmi pohledný celek. Testovaný exemplář v šedé metalíze navíc nepůsobil přehnaně vyzývavě. Černé doplňky, výrazná kola, sportovní nárazníky a decentní spoiler na víku zavazadlového prostoru mu dodávaly potřebnou dávku agresivity, aniž by připomínal tuningový projekt člověka, který právě objevil katalog sportovních doplňků.
Samostatnou kapitolou jsou samozřejmě obrovské ledvinky na přídi. Když s nimi BMW před několika lety přišlo, automobilový svět se rozdělil na dva tábory. Jedni je nenáviděli, druzí tvrdili, že si na ně časem zvykneme. Já musím říct, že na i4 mi dnes už vlastně nevadí. Černé provedení masky, úzké světlomety a výrazné nárazníky vytvářejí poměrně dramatický výraz. Navíc je na tom celém něco trochu úsměvného. Klasická maska chladiče byla kdysi určena k přívodu vzduchu k motoru, zatímco tady je její horní část zaslepená. BMW si zkrátka své ledvinky ponechalo, i když je elektromobil nepotřebuje v takovém rozsahu jako spalovací model. Tradice je tradice.
Interiér připomíná, proč BMW patří mezi prémiové značky
Po otevření dveří se ale dostáváme do prostředí, které okamžitě připomene, proč BMW patří mezi prémiové značky. Testované auto mělo nádherný světlý interiér, který výborně kontrastoval s tmavou palubní deskou a karbonovými dekory. Sportovní sedadla s výrazným bočním vedením vypadala skvěle a zároveň nabízela pohodlí, které bych od auta se sportovními ambicemi očekával. Člověk do nich zapadne, najde si ideální polohu a má pocit, že se může vydat na několikahodinovou cestu, aniž by potom potřeboval pomoc fyzioterapeuta.
Mohlo by vás zajímat
Velmi povedený je také sportovní volant M. Má příjemně silný věnec, kvalitní zpracování a charakteristický červený proužek na dvanácté hodině, který připomíná závodní automobily. Přiznám se, že podobné detaily mám rád. I když v běžném provozu pravděpodobně nebudu kontrolovat, jestli mám volant přesně v přímém směru jako při výjezdu ze závodní zatáčky, podobné drobnosti dělají interiér zajímavějším.
Palubní desce dominuje široký prohnutý displej BMW Curved Display, který spojuje digitální přístrojový štít a velkou centrální obrazovku. Grafika je moderní, rychlost reakcí velmi dobrá a možností nastavení je tolik, že by se s nimi člověk dokázal zabavit i během pořádně dlouhého nabíjení. Naštěstí BMW zachovalo také otočný ovladač iDrive na středovém tunelu. Ten považuji za jeden z nejlepších způsobů ovládání infotainmentu. Člověk totiž nemusí za jízdy neustále mířit prstem na malé ikonky na displeji.
Méně nadšený už jsem z přesouvání stále většího množství funkcí do dotykového prostředí. Typickým příkladem je ovládání klimatizace. Ano, všechno funguje a vizuálně to vypadá čistě, ale občas si říkám, jestli jsme s tou digitalizací nezašli trochu daleko. Nastavit si teplotu pomocí obyčejného tlačítka bylo přece jen příjemnější než hledat příslušnou funkci na obrazovce. U auta s cenovkou blížící se dvěma milionům korun bych si pár dobře zpracovaných fyzických ovladačů rozhodně dokázal představit.
Šest set koní, které nepotřebují burácet
A teď k tomu nejdůležitějšímu. BMW i4 M60 xDrive používá dva elektromotory, jeden pro přední a druhý pro zadní nápravu. Dohromady poskytují maximální výkon 442 kW, tedy neuvěřitelných 601 koní, a točivý moment 795 Nm. To jsou hodnoty, za které by se ještě před několika lety nemuselo stydět ani pořádné sportovní auto s osmiválcem pod kapotou. Jenže zatímco u spalovacího motoru je potřeba počkat na správné otáčky, převodový stupeň a někdy také na probuzení turbodmychadla, tady stačí jediný pohyb pravé nohy.
Právě okamžitá reakce na akcelerátor je tím, co člověka při prvním pořádném přidání plynu dostane. BMW se bez zaváhání zakousne do asfaltu a vystřelí vpřed s takovou intenzitou, že se záda okamžitě přitisknou k opěradlu sedadla. Žádné podřazování, žádné čekání, žádná prodleva. Prostě zrychlení. A další zrychlení. Člověk se sotva stačí podívat na rychloměr a už je potřeba přemýšlet o tom, kdy zase ubrat.
Zrychlení z nuly na stovku za 3,7 sekundy je samo o sobě působivé, ale ještě zajímavější mi připadá pružné zrychlení. Zatímco u mnoha výkonných automobilů přichází největší divadlo při rozjezdu, elektrické BMW dokáže nabídnout mimořádně silný zátah také při dálničních rychlostech. Při předjíždění stačí lehce přišlápnout pedál a celé auto se okamžitě vydá vpřed s takovou samozřejmostí, jako by pro něj odpor vzduchu ani neexistoval. Samozřejmě existuje, ale těch šest set koní si s ním dokáže velmi dobře poradit.
Zajímavé přitom je, že auto dokáže být naprosto civilizované. V komfortním režimu reaguje na plyn jemně, rozjíždí se plynule a při běžné jízdě působí téměř až uklidňujícím dojmem. Kdo by nevěděl, co se skrývá pod karoserií, mohl by mít pocit, že sedí v pohodlném elektrickém cestovním kupé. Teprve přepnutí do sportovního nastavení odhalí jeho druhou tvář. Změní se reakce pohonu, přitvrdí podvozek a vůz začne připomínat, že písmeno M na zádi není pouze dekorací.
A protože BMW dobře ví, že automobilový zážitek netvoří jen samotná rychlost, připravilo systém IconicSounds Electric, na jehož zvukovém projevu se podílel slavný filmový skladatel Hans Zimmer. Podle zvoleného jízdního režimu se z reproduktorů ozývají futuristické tóny, které reagují na práci s plynem. Není to imitace šestiválce ani osmiválce, spíš hudební doprovod nějaké sci-fi výpravy. Někdo ho bude milovat, jiný si ho po několika minutách vypne. Já na tom oceňuji hlavně to, že BMW nechce předstírat, že elektromobil má klasický spalovací motor. Dává mu vlastní zvukovou identitu. I když přiznávám, že skutečný zvuk dobře naladěného řadového šestiválce by mi udělal radost o něco větší.
Podvozek překvapuje komfortem, hmotnost ale nezapře
Velmi příjemným překvapením je podvozek. Od automobilu s takovým výkonem, sportovními ambicemi a rozměrnými koly by člověk mohl očekávat tvrdé odpružení a neustálé poskakování na rozbitých českých silnicích. Jenže i4 M60 zvládá běžné nerovnosti překvapivě kultivovaně. Adaptivní podvozek M dokáže jednotlivé rázy velmi dobře filtrovat a zadní vzduchové odpružení přispívá k pohodlí při každodenním používání. V komfortním režimu tak auto působí spíš jako rychlé luxusní Gran Turismo než jako nekompromisní sportovní náčiní.
Samozřejmě všechno má své hranice. Velká kola s nízkoprofilovými pneumatikami se na ostrých nerovnostech přece jen připomenou a ve sportovním nastavení je podvozek citelně pevnější. Celkově ale BMW našlo velmi zajímavý kompromis. Na kvalitním asfaltu je krásně stabilní, na běžných silnicích nepůsobí zbytečně nervózně a ani při vyšších dálničních rychlostech nemáte pocit, že by se automobil musel sám se sebou prát. Naopak. Vynikající směrová stabilita a dobré odhlučnění vytvářejí prostředí, ve kterém se dálniční kilometry překonávají až nebezpečně snadno.
Když ale přijde série zatáček, začne se projevovat jedna vlastnost, kterou žádná elektronika zcela neodstraní. BMW i4 M60 totiž váží přibližně 2,3 tuny. To je na sportovně orientovaný automobil skutečně pořádná porce. Baterie uložená nízko v podlaze pomáhá snižovat těžiště a pohon všech kol xDrive se stará o efektivní přenos výkonu na silnici, takže v rychle projížděných táhlých obloucích působí auto velmi jistě. Při prudkém střídání směru nebo v utaženějších zatáčkách už se ale hmotnost připomene.
Řízení je přesné a automobil ochotně následuje zvolenou stopu, ale trochu mi schází mechanická zpětná vazba, kterou dokážou nabídnout nejlepší sportovní BMW se spalovacím motorem. Volant sice dobře padne do rukou, nicméně o tom, co se právě děje mezi předními pneumatikami a vozovkou, toho řidiči příliš neprozradí. Elektronika odvádí výbornou práci, trakce je obrovská a rychlost průjezdu zatáčkou může být opravdu vysoká. Jenže samotný řidičský zážitek je trochu jiný než v klasickém BMW M3. Tam máte větší pocit mechanického propojení s automobilem. Tady je všechno uhlazenější, tišší a do značné míry filtrované elektronikou.
Rozhodně to ale neznamená, že by byla i4 M60 nudná. Jen má trochu jinou povahu. Není to lehký sporťák, který vás bude od rána do večera provokovat ke každé další zatáčce. Je to především neuvěřitelně rychlé a schopné cestovní auto, které dokáže být v jedné chvíli pohodlným společníkem a v té následující pořádně zatlačit posádku do sedadel. A právě tahle kombinace je na něm možná vůbec nejzajímavější.
Pochvalu si zaslouží také brzdy. Zastavit více než dvě tuny vážící automobil, který dokáže nabrat rychlost během několika okamžiků, rozhodně není jednoduchý úkol. BMW ovšem spoléhá nejen na klasickou brzdovou soustavu, ale také na rekuperaci energie. Ta umožňuje část kinetické energie vracet zpátky do baterie. Řidič si může zvolit různé úrovně rekuperace, případně adaptivní režim, který zpomalování přizpůsobuje okolní situaci. Přepnutím voliče do polohy B lze navíc využívat výrazné zpomalování po uvolnění akcelerátoru a velkou část městské jízdy zvládnout prakticky jediným pedálem. Chvíli trvá, než si na to člověk zvykne, ale potom to dokáže být velmi návykové. Osobně bych ovšem při svižnější jízdě dal přednost klasické práci s brzdovým pedálem.
Dojezd a spotřeba ukazují odvrácenou stranu vysokého výkonu
Jednou z nejdůležitějších otázek u každého elektromobilu zůstává dojezd. BMW i4 M60 používá baterii s využitelnou kapacitou 81,1 kWh a podle homologace WLTP dokáže v závislosti na výbavě ujet přibližně 434 až 546 kilometrů. Papírové hodnoty ale samozřejmě nejsou totéž co realita. Výkon 601 koní, široké pneumatiky a více než dvoutunová hmotnost se při svižnější jízdě na spotřebě projeví.
Na palubním počítači testovaného exempláře byla při fotografování zobrazena dlouhodobá průměrná spotřeba 24,7 kWh na 100 kilometrů, vypočtená za více než dva tisíce kilometrů od opuštění výrobního závodu. To je poměrně zajímavá hodnota, která dobře ilustruje, že výkonná elektrická čtyřka není žádný přeborník v úspornosti. Při takové spotřebě by využitelná kapacita baterie teoreticky vystačila přibližně na 330 kilometrů. Při klidnější jízdě lze samozřejmě dosáhnout lepších výsledků, ale pokud budete pravidelně využívat potenciál pohonu, musíte se smířit s tím, že nabíjecí stanice budete navštěvovat častěji.
A právě nabíjení je oblastí, ve které už BMW i4 trochu prozrazuje svůj věk. Přestože se jeho pohonné ústrojí průběžně modernizovalo, stále využívá 400voltovou elektrickou architekturu. Maximální výkon rychlonabíjení dosahuje 205 kW a podle výrobce trvá doplnění energie z 10 na 80 procent přibližně půl hodiny. To rozhodně není špatný výsledek, ale některé modernější elektromobily s 800voltovou technikou už dokážou zastávky zkrátit. Při domácím nabíjení střídavým proudem lze využít výkon až 11 kW, takže úplné nabití zabere zhruba osm a půl hodiny.
Na delších cestách je proto potřeba trochu více plánovat. Na druhou stranu vestavěná navigace umí pracovat s nabíjecími zastávkami a při správném používání je cestování s elektrickým BMW velmi pohodlné. Pokud máte možnost nabíjet doma, většina každodenních starostí prakticky odpadá. Každé ráno vyjíždíte s nabitou baterií a čerpací stanice začnete navštěvovat už jen kvůli kávě. Pro člověka, který ale pravidelně absolvuje dlouhé dálniční přesuny vysokým tempem, zůstává klasický spalovací motor v některých situacích praktičtější.
Praktičnost Gran Coupé a cena, která není pro každého
Přestože se i4 tváří jako sportovní kupé, nezapomíná ani na každodenní použitelnost. Díky pětidveřové karoserii Gran Coupé nabízí velké výklopné zadní víko a zavazadlový prostor o objemu 470 litrů, který lze sklopením zadních sedadel zvětšit až na 1 290 litrů. Vpředu je místa dostatek a široké možnosti nastavení sedadel umožňují najít pohodlnou pozici i vyšším postavám. Zadní sedadla už představují trochu větší kompromis. Svažující se střecha omezuje prostor nad hlavou a nastupování není tak pohodlné jako do klasického sedanu. Pro dva dospělé na kratší cestu ale prostor bez problémů poslouží. Rodinné kombi to není, jenže upřímně, kdo by si kvůli převozu pračky pořizoval šestisetkoňové BMW?
Otázkou samozřejmě zůstává cena. BMW i4 M60 xDrive začínalo v českém ceníku pro rok 2026 přibližně na 1,91 milionu korun, a to ještě před započtením příplatkové výbavy. Když si člověk začne přidávat atraktivní lak, větší kola, luxusnější čalounění, karbonové prvky nebo další technologie, dokáže výsledná částka vyrůst poměrně rychle. Levné auto to tedy rozhodně není. Navíc je potřeba si přiznat, že slabší verze i4 nabízejí velkou část jeho pohodlí, kvalitního zpracování a každodenní použitelnosti za podstatně méně peněz.
Jenže zákazník, který si vybírá M60, pravděpodobně nepočítá každou korunu ani každou kilowatthodinu. Chce především výkon, dynamiku a pocit, že má pod pravou nohou něco výjimečného. A v tomhle ohledu elektrické BMW rozhodně nezklame. Jeho schopnost během několika okamžiků změnit charakter z klidného cestovního vozu na mimořádně rychlý stroj je fascinující. Přitom si zachovává kvalitní interiér, solidní praktičnost, výborné odhlučnění a komfort, který bych od tak sportovně zaměřené verze ani nečekal.
Verdikt: Elektrické BMW s vlastním charakterem, které klasickou M3 nenahradí
Na konci testování jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Elektrická auta se často hodnotí především podle kapacity baterie, nabíjecího výkonu a spotřeby. Jenže BMW i4 M60 ukazuje, že elektromobil může mít také velmi výrazný charakter. Nepotřebuje k tomu výfuk, turbodmychadlo ani složitou převodovku. Stačí kvalitní podvozek, dobré řízení a obrovská porce okamžitě dostupného výkonu. Přesto mi v něm něco málo chybělo. Ten mechanický projev klasického sportovního BMW, zvuk motoru a pocit, že automobil s řidičem komunikuje každým pohybem.
Mohlo by vás zajímat
BMW i4 M60 xDrive proto nepovažuji za elektrickou náhradu klasické M3. Je to spíš úplně jiná interpretace rychlého BMW. Taková, která vyměnila motorovou symfonii za ticho, řazení za plynulý příval výkonu a část řidičské syrovosti za mimořádný komfort. Jestli je to krok správným směrem, bude záležet především na tom, co od auta očekáváte. Já osobně mám pořád rád vůni benzinu a zvuk pořádného spalovacího motoru. Jenže po svezení s tímhle elektrickým BMW musím uznat jednu věc. Ticho může být někdy zatraceně rychlé.
