Čína: Chcete kritické suroviny? Řekněte, na co je potřebujete, a dokažte, že jste důvěryhodný partner
Čína výrazně omezila vývozní licence na suroviny pro elektromobily, protože je považuje za strategické. V současnosti se na globálním exportu těchto prvků podílí téměř 90 procenty, což znamená, že je na ní závislý nejen evropský automobilový průmysl, ale také Japonsko, Indie a další země.
Tato omezení mohou vést až k zastavení výroby vozidel – a v některých případech už k tomu skutečně došlo. Situace čím dál více znepokojuje i velké automobilky jako Volkswagen, Mercedes-Benz či BMW, které varují před možným přerušením výroby kvůli nedostatku klíčových komponent. Ty totiž bez uvedených surovin nelze vyrábět, případně už zásoby vystačí jen na velmi krátkou dobu.
Problém je natolik závažný, že se jím začal zabývat i Evropský parlament. Včera (9. července) přijal rezoluci s názvem Společný návrh usnesení o řešení omezení vývozu kritických surovin z Číny (anglicky Joint motion for a resolution on tackling China’s critical raw materials export restrictions), kterou mimo jiné iniciovala slovenská europoslankyně a spolupředsedkyně Meziregionální aliance pro Čínu Miriam Lexmann. Dokument reaguje na exportní omezení sedmi vzácných zemin, která Čína zavedla 4. dubna 2025 – konkrétně jde o prvky jako samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium a yttrium.
Rezoluce, kterou schválila drtivá většina europoslanců (523 pro, 75 proti, 14 se zdrželo), označuje tato opatření za politickou nátlakovou strategii. Upozorňuje, že snížení dodávek těchto prvků téměř o 80 % vážně ohrožuje průmyslová odvětví, jako je automobilový sektor, obrana, energetika či zdravotnictví.
Evropský parlament v usnesení vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby neprodleně zahájily implementaci legislativy známé jako Critical Raw Materials Act (CRMA), jejímž cílem je posílit odolnost a soběstačnost Evropy v oblasti klíčových surovin. Zároveň apeluje na vytvoření strategických rezerv těchto materiálů, které by mohly zmírnit dopady případných budoucích výpadků v dodávkách.
Parlament rovněž zdůrazňuje potřebu podpory domácí těžby a recyklace s cílem snížit závislost na externích dodavatelích. Dále vyzývá k uzavírání bilaterálních partnerství s těmi zeměmi, které dodržují vysoké environmentální a sociální standardy, což by umožnilo diverzifikovat zdroje. V neposlední řadě doporučuje zvážit i odvetná opatření – například zavedení exportních restrikcí vůči Číně jako reakci na její nátlakové obchodní praktiky.
„Situaci pozorně sleduji a musím konstatovat, že jde o opakovaný model chování, kdy Čína zneužívá své dominantní postavení na trhu. Uplatňuje restriktivní obchodní praktiky, které jsou v rozporu s mezinárodním právem. Takové jednání není férové a je třeba proti němu zakročit,“ uvedla k rezoluci Lexmann (KDH, ELS), která dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s čím dál agresivnější čínskou politikou.
Podle europoslankyně je problém ještě závažnější kvůli požadavkům, které čínské úřady kladou na evropské výrobce při vydávání vývozních licencí. Ti musí zveřejňovat citlivé informace, jako je konečné určení výrobku, způsob jeho použití nebo dokonce posudek důvěryhodnosti odběratelské firmy. „Takový přístup vyvolává vážné bezpečnostní, ekonomické i etické otázky, proti kterým jako zákonodárci musíme zakročit,“ dodala s tím, že úmyslné narušování dodavatelských řetězců je součástí čínské obchodní strategie, jejímž cílem je udržet globální závislost na čínských dodávkách.
Podle ní by Evropská komise měla toto téma okamžitě otevřít na půdě Světové obchodní organizace (WTO) a zároveň aktivovat mechanismus proti ekonomickému nátlaku.
.« Test Audi A6 e-tron: sebevědomý konkurent Tesly, který dojede hodně přes 600 km na jedno nabití. Konečně Ze 129 čínských značek elektromobilů přežije do roku 2030 jen 15 »
