Legendární jméno, ruské logo a pod nimi technika z Číny. Tak vypadá návrat Volgy, která by se mohla dostat až do prezidentského vozového parku. Vladimir Putin už jeden z nových modelů vyzkoušel a podle Kremlu byl spokojený. Zatímco některé země kvůli bezpečnostním obavám čínské automobily do vojenských areálů nepouštějí, v Moskvě se o jejich zařazení do služeb prezidenta mluví jako o reálné možnosti.
Volga má v Rusku jméno, na které se nezapomíná. Pro pamětníky představuje připomínku časů, kdy automobil s jelenem ve znaku nebyl běžným dopravním prostředkem, ale také dokladem společenského postavení. Právě na tuto pověst nyní navazuje obnovená značka. S někdejšími sovětskými vozy ji však spojuje především označení. Současné modely mají svůj původ u čínské automobilky Geely a v Rusku se montují pod novou identitou.
Ani to zřejmě nemusí být překážkou, aby našly místo v garážích ruského prezidentského vozového parku. Když se agentura RIA Novosti obrátila na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova s otázkou, zda by do něj nové Volgy mohly být zařazeny, dostala jednoznačnou, byť velmi stručnou odpověď: „Mohou.“ Jeho vyjádření zveřejnil 1. listopadu také ruský server Gazeta.ru.
Putin už novou Volgu řídil
Kremelský mluvčí zároveň připomněl, že Vladimir Putin má s novodobou Volgou osobní zkušenost. Za její volant usedl v srpnu při návštěvě Nižního Novgorodu a z jízdy si podle Peskova odnesl příznivý dojem. Vyzdvihl zejména ovladatelnost automobilu a odhlučnění prostoru pro cestující.
Samotná pochvala samozřejmě ještě neznamená, že je o nákupu rozhodnuto. Peskovovo vyjádření ale ukazuje, že Kreml tuto možnost nevylučuje. Vzhledem k původu vozů jde o zajímavý signál. Zatímco jinde čínská technika vyvolává otázky ohledně ochrany citlivých informací, v Rusku by se mohla pod tradiční domácí značkou dostat i do prezidentských služeb.
Nabídka obnovené Volgy přitom není výsledkem samostatného ruského vývoje. Největší SUV s označením K50 vychází z Geely Monjaro. Menší crossover K40 má základ v modelu Geely Atlas a sedan C50 je odvozený od Geely Preface. Za známým ruským názvem se tedy skrývají konkrétní čínské automobily.
Mohlo by vás zajímat
Jejich montáž se rozběhla v Nižním Novgorodu, v někdejším závodě Volkswagenu, který německý koncern opustil po ruské invazi na Ukrajinu. Přesunutí montážních prací do Ruska ovšem nemění původ konstrukce ani softwaru. Nový znak na karoserii z těchto vozů technicky ruská auta neudělá, jakkoli se jejich návrat může hodit jako ukázka údajně úspěšného vypořádání se se západními sankcemi.
Na americkou základnu čínská auta nesmějí
Právě software, senzory a schopnost moderních automobilů shromažďovat informace stojí za obavami, které v jiných zemích vedou k omezování jejich provozu v citlivých areálech. Nejde přitom pouze o diskusi nad teoretickým rizikem. Některé instituce už přistoupily ke konkrétním zákazům.
Příkladem je americká letecká základna Kadena na japonském ostrově Okinawa. Od 26. října do jejího areálu nesmějí automobily čínské značky BYD. Opatření se netýká jen vozidel používaných při výkonu služby. Platí také pro soukromé vozy, taxíky a dodávky, takže rozhodující je značka automobilu, nikoli účel jeho cesty.
Americké letectvo označilo související bezpečnostní riziko za nepřijatelné. Zároveň dospělo k závěru, že jej nelze dostupnými opatřeními dostatečně omezit. Obavy z možného využití vozů jako prostředků pro získávání citlivých informací tak v tomto případě vedly k úplnému zákazu vjezdu automobilů dané značky.
Podobným směrem se vydaly i další státy. Polská armáda zakázala čínským vozům přístup do chráněných vojenských objektů a bezpečnostní opatření zavedl také Izrael. Britské ministerstvo obrany zase své zaměstnance upozornilo na rizika spojená s používáním čínských elektromobilů.
Nejde tedy všude o totožná pravidla ani o stejně rozsáhlá omezení. Společným jmenovatelem je však opatrnost vůči technice, která může prostřednictvím kamer, dalších senzorů a softwaru získávat informace o svém okolí. Možné nasazení čínských automobilů převlečených za Volgy v ruském prezidentském vozovém parku proto působí o to pozoruhodněji.
Volga pro Putina není jen další automobil
Za prezidentovým zájmem ale nemusí stát výhradně politika nebo snaha podpořit obnovenou značku. Volga má v Putinově životě také osobní rozměr. Jeho vztah k těmto automobilům sahá do doby, kdy ještě působil v sovětské tajné službě.
Jako mladý příslušník KGB měl vlastnit model GAZ-24. Peníze na něj si vydělal během svého působení v tehdejší Německé demokratické republice. V letech 1985 až 1990 sloužil v Drážďanech jako důstojník KGB a právě s tímto obdobím je pořízení vozu spojováno.
V tehdejším Sovětském svazu přitom nešlo o obyčejné auto. Pro většinu obyvatel byla Volga luxusem, na který nemohli dosáhnout, a její vlastnictví dávalo okolí jasně najevo, že majitel patří k lépe postaveným lidem. Dnešní návrat tohoto jména tak může u Putina oslovovat i vzpomínky na vlastní minulost.
Klasický vzhled už dříve skrýval zahraniční techniku
Náklonnost k Volgám si Putin zachoval také po nástupu do prezidentské funkce. V roce 2004 vznikly tři výjimečné vozy GAZ-21, které spojovaly podobu historických automobilů s podstatně modernějším technickým základem.
Zvenčí připomínaly známé Volgy z padesátých let, pod jejich retro karoseriemi se však nacházely mimo jiné japonské motory a automatické převodovky. Ani v tomto případě tedy tradiční sovětský vzhled neznamenal, že veškerá technika pochází z Ruska.
Jeden z těchto speciálů se dostal do Putinovy sbírky. Pozornost vzbudil také v roce 2005, kdy při návštěvě Ruska usedl za jeho volant tehdejší americký prezident George W. Bush.
Mohlo by vás zajímat
Nové Volgy na spojení známého jména a zahraniční techniky navazují v mnohem širším měřítku. Tentokrát ovšem nejde o trojici sběratelských zvláštností, ale o celou modelovou nabídku založenou na čínských vozech. Zda skutečně zamíří i do prezidentských garáží, zatím zůstává otevřené. Kremelská reakce však naznačuje, že čínský původ pro ně nemusí představovat zavřené dveře.
