Jak dlouho může motor běžet na volnoběh, než si zaděláte na problém? Někdy stačí pár minut
Napadlo vás, jak dlouho může auto stát nastartované na místě, aniž by to odnesla technika? Spousta lidí má zvyk nechat motor bublat jen tak, třeba ráno při škrábání oken nebo s představou, že se auto v klidu zahřeje. Je to však dobrý nápad? Odpověď moc potěšující není.
Co na to říká zákon
Pravidla silničního provozu jsou v tomhle překvapivě přímočará. Řidič nesmí obtěžovat ostatní účastníky provozu ani okolí – a mezi typické příklady patří i zbytečné ponechávání motoru v chodu, nadměrný hluk nebo znečišťování ovzduší. Laicky řečeno: stát a nechat motor běžet „jen tak“ se podle litery zákona nemá. Můžeme se přít o to, co přesně je „zbytečné“, ale v praxi to znamená jednoduché pravidlo: když stojíte a nic vás k tomu nenutí, motor by běžet neměl. Je to trochu jako přemýšlet, po kolika cigaretách začínají plíce protestovat – místo počítání je rozumnější ten zlozvyk prostě nedělat.
Pokuta je jedna věc, motor druhá
Když motor necháte běžet dlouho naprázdno, můžete schytat pokutu. Ta sama o sobě obvykle není likvidační – maximálně do tří tisíc korun – ale pořád je to úplně zbytečný výdaj za něco, co vyřeší otočení klíčku.
Jenže horší jsou technické následky. Současné motory jsou navržené hlavně na provoz pod zatížením, ne na dlouhé postávání na volnoběh. Spalování není ideální, vzniká víc karbonových usazenin a ty se mohou časem nasčítat do nepříjemné bilance: vyšší spotřeba, horší reakce, méně výkonu – a v krajním případě i poškození některých částí motoru. A opravy už pak klidně znamenají desítky nebo stovky tisíc.
Mazání běží, ale není to ideál
Ano, olej při volnoběhu proudí dál a mazací systém funguje. Jenže při nízkých otáčkách není ochrana vždy tak účinná jako při běžné jízdě. Některé vnitřní komponenty se pak mohou opotřebovávat rychleji, zvlášť pokud je volnoběh dlouhý nebo častý a opakuje se den co den.
Volnoběh skoro nic nespálí? Spálí víc, než si myslíte
Mnoho lidí má pocit, že auto na místě sotva upíjí palivo. Realita je, že běžné auto na volnoběh spálí zhruba 0,6 až 1 litr za hodinu. Na jednorázové „pět minut“ to nevypadá dramaticky, ale když si z toho uděláte rutinu – třeba deset minut každé ráno po celý rok – už to v součtu leze do peněz.
A hlavně: i při stání motor dál chrlí CO₂, oxidy dusíku a další látky, které dýcháme my všichni. Pokud se člověk snaží aspoň trochu chovat rozumně (recyklovat, šetřit energii, nezatěžovat zbytečně okolí), dlouhé volnoběhy jdou přesně proti tomu.
Jinde v Evropě jsou ještě přísnější
V některých státech, typicky v Německu nebo Rakousku, se na běh motoru na místě dívají mnohem tvrději. Pravidla tam míří na to, že když auto stojí, motor se má vypnout – a pokuty umí být podstatně vyšší, klidně i ve stovkách eur.
Pamětníci říkají, že to ničemu nevadí. Jenže…
Občas uslyšíte, že motor klidně může vrnět čtvrt hodiny, hodinu, nebo i dvě – a nic se nestane. Argument bývá logický: olejové čerpadlo tlačí, tlak je i na volnoběh dostatečný, takže se přece nic zásadního neděje. A je pravda, že moderní mazací soustavy jsou schopné motor zásobovat olejem i při nízkých otáčkách a neznamená to automaticky okamžitou smrt agregátu.
Jenže to neznamená, že je to pro motor zdravé – spíš že to ještě chvíli přežije.
Záleží i na typu motoru
Není motor jako motor a volnoběh jim nesvědčí stejně.
– Benzín s nepřímým vstřikováním obvykle netrpí na karbon tolik, hlavně pokud tankujete slušné palivo. I tak ale není špatné časem vstřikovače vyčistit, často se to řeší někde kolem 100–150 tisíc km.
– Benzín s přímým vstřikováním bývá na usazování citlivější a volnoběh mu dokáže přitížit výrazně víc. Tady je opatrnost na místě.
– Motory na plyn jsou obecně v pohodě – plyn hoří čistěji a je menší rozdíl mezi přímým a nepřímým vstřikem.
– Nafta je kapitola sama pro sebe: záleží na konkrétní konstrukci, ale často platí, že část sazí se spálí a nezůstává v motoru v takové míře, jak si lidé představují.
Studený motor: nejhorší kombinace je nastartovat a stát
Největší problém není samotný volnoběh, ale volnoběh se studeným motorem. Řídicí jednotka po startu často používá bohatší směs a jiné časování, aby byl chod stabilní a rychleji se ohřál katalyzátor. Jenže při stání se motor ohřívá pomalu, spalování je neefektivní a vzniká víc usazenin. Zároveň je olej studený, hustší a hůř se dostává do nejjemnějších mazacích míst (typicky horní část motoru a turbodmychadlo).
Karbon a usazeniny: kde se to nejvíc projevuje
Při volnoběhu je spalování měkčí, teploty jsou nižší a vzduchu relativně málo. To je ideální recept na karbon:
přímovstřikové benzíny (GDI/TSI/ECOboost apod.): usazeniny se často tvoří hlavně na sacích ventilech, protože je neomývá palivo. Dlouhé volnoběhy a krátké trasy tomu nahrávají.
EGR a sání: u motorů s EGR se při nízkém zatížení víc recirkulují spaliny, v kombinaci s olejovou mlhou z odvětrání klikové skříně vzniká „lepkavý“ povlak v sání.
Turbomotor si volnoběh sice umí pohlídat, ale platí dvě věci:
Studené turbo – olej do něj sice jde, ale dokud není olej zahřátý, mazání není ideální.
Horké turbo po jízdě – tady naopak krátký doběh někdy smysl má (hlavně po opravdu svižné jízdě). U moderních aut ale často pomáhá vodní chlazení, elektrická vodní pumpa nebo řízené doběhy ventilátorů, takže deset minut na místě je většinou zbytečnost. Po normální jízdě stačí klidná poslední minuta dojezdu, po extrému nechte motor chvíli zklidnit.
Filtr pevných částic: diesel vs. benzin
Diesel s DPF: dlouhé stání na volnoběh znamená nízké teploty výfuku. To může přispět k tomu, že se DPF nestihne průběžně vypalovat a auto pak častěji spouští aktivní regenerace (typicky při jízdě). Samotný volnoběh DPF obvykle nezregeneruje, protože teploty bývají nízké.
Benzín s GPF: pro účinné vypalování je potřeba teplota a průtok, což volnoběh nedává.
Palivo v oleji: nenápadný problém krátkých startů
Opakované studené starty a dlouhé volnoběhy, nebo krátké popojíždění mohou vést k vyššímu ředění oleje palivem. U některých motorů (hlavně přeplňovaných benzínů nebo aut, která pořád jezdí kolem komína) to zhoršuje mazací schopnosti oleje a zkracuje jeho životnost. Proto u takového režimu dává smysl:
– zkrátit interval výměny oleje,
– hlídat hladinu (může i růst právě kvůli ředění).
Baterie a alternátor
Na volnoběh alternátor často nedává takový výkon jako při jízdě. Pokud k tomu běží vyhřívání skel, ventilátor, světla, sedačky a další spotřebiče, může auto dobíjet jen tak akorát. Někdy dokonce méně, než kolik spotřebuje.
.« Test Volkswagen Golf R-Line People: Dokonalá volba pro každý den Tichý zabiják motorů: Servisy varují před návykem krátkých jízd. Motor trpí, i když jede »
