Řidiči zuří kvůli nové povinnosti. Každé nové auto bude sledovat jejich oči
Evropská unie chystá další významnou změnu, která se dotkne prakticky všech nových vozidel prodávaných na evropském trhu. Od 7. července 2026 už nebude možné prodávat nové osobní vozy, dodávky, nákladní auta ani autobusy bez systému, který dokáže sledovat pozornost řidiče. V praxi půjde o pokročilé monitorování pohledu pomocí interiérových kamer a palubních senzorů.
Tato povinnost je součástí revidovaných pravidel pro obecnou bezpečnost vozidel, známých pod označením GSR. Konkrétní systém nese název Advanced Driver Distraction Warning, zkráceně ADDW. Jeho úkolem je rozpoznat situace, kdy řidič nevěnuje dostatečnou pozornost dění před vozem, a včas ho upozornit.
Pro zcela nové typy vozidel homologované v Evropské unii platí tato pravidla už od července 2024. Skutečně zásadní dopad na běžné zákazníky ale přijde až v létě roku 2026. Tehdy se povinnost rozšíří na všechna nově prodávaná auta bez ohledu na to, kdy byl daný model původně homologován.
Součást širšího plánu na bezpečnější silnice
Cílem nových systémů není jen další technologická výbava pro moderní automobily. Evropská unie je zavádí jako součást dlouhodobé bezpečnostní strategie Vision Zero. Ta počítá s tím, že do roku 2050 by měly na evropských silnicích zcela zmizet smrtelné nehody i vážná zranění.
Jedním z důvodů, proč se pozornost zaměřila právě na chování řidiče, je skutečnost, že nepozornost, únava a rozptýlení patří dlouhodobě mezi nejrizikovější faktory v dopravě. Mobilní telefon, dotykový displej infotainmentu, nastavování klimatizace nebo jen krátké zamyšlení mohou znamenat několik sekund, během nichž řidič fakticky nesleduje, co se před autem děje.
A právě na takové okamžiky má nová technologie reagovat. Nemá nahrazovat řidiče, ale má ho vrátit zpět do reality dřív, než krátké zaváhání přeroste v nehodu.
Kamera nebude jen doplněk, ale povinný bezpečnostní prvek
Systém ADDW bude využívat zejména interiérové infračervené kamery namířené na řidiče. Ty budou sledovat polohu hlavy, směr pohledu a pohyb očí. Z těchto údajů elektronika vyhodnotí, zda se řidič stále soustředí na provoz, nebo zda se jeho pozornost přesunula jinam.
Technologie má fungovat za různých světelných podmínek. Nejde tedy jen o denní provoz za dobré viditelnosti. Systém musí být schopen pracovat i v noci, při ostrém protisvětle nebo v situacích, kdy má řidič dioptrické či sluneční brýle. Právě proto se počítá s infračervenými kamerami, které nejsou závislé pouze na běžném denním světle.
Auto díky tomu nebude posuzovat jen to, zda má řidič ruce na volantu nebo zda vozidlo drží jízdní pruh. Nově bude mnohem přesněji sledovat, kam se člověk za volantem skutečně dívá.
Ve městě bude tolerance delší, mimo město výrazně kratší
Pravidla přesně určují, kdy má systém řidiče upozornit. Důležitá bude především rychlost vozidla a doba, po kterou řidič nesleduje prostor před sebou.
V městském provozu, tedy při rychlostech od 20 do 50 km/h, bude systém reagovat ve chvíli, kdy se řidič dívá mimo hlavní zorné pole déle než 6 sekund. Typicky může jít o situaci, kdy někdo příliš dlouho vybírá skladbu v infotainmentu, hledá položku v menu dotykového displeje nebo nastavuje teplotu klimatizace.
Při vyšších rychlostech budou požadavky přísnější. Nad 50 km/h bude stačit odvrácení pohledu na více než 3,5 sekundy. V takovém případě už auto spustí varování. Důvod je jednoduchý. Čím rychleji vozidlo jede, tím větší vzdálenost urazí během několika sekund bez skutečné kontroly.
Při rychlosti 90 km/h ujede automobil za 3,5 sekundy téměř 90 metrů. To je dostatečně dlouhá vzdálenost na to, aby se z přehlédnutého chodce, cyklisty, stojící kolony nebo překážky stal vážný problém.
Jak bude varování vypadat
Samotné upozornění nebude mít u všech automobilek nutně stejnou podobu. Výrobci budou moci využít několik typů varování. Může jít o grafické upozornění na přístrojovém štítu, zvukový signál, výraznější pípání nebo haptickou odezvu.
V některých autech se tak může rozechvět volant, v jiných sedadlo. Výstrahy se navíc mohou stupňovat podle toho, jak dlouho řidič nereaguje. Pokud se pohled rychle vrátí zpět na silnici, systém varování ukončí. Pokud řidič dál sleduje něco jiného, upozornění může být důraznější.
Smyslem není řidiče trestat, ale vytrhnout ho z nepozornosti v okamžiku, kdy ještě zbývá čas na reakci.
Řidiči řeší svobodu i pocit neustálého dohledu
Povinné kamery v interiéru aut ale pochopitelně vyvolávají i odpor. Část motoristů je vnímá jako další zásah do osobní svobody a další krok k tomu, aby se z moderních vozů staly kontrolní systémy na kolech. Pro mnoho lidí je auto stále symbolem nezávislosti a osobního prostoru. Představa, že je během jízdy sleduje kamera, proto může působit nepříjemně.
Kritici upozorňují také na to, že moderní vozy už dnes řidiče zahlcují asistenty, varováními a zvukovými signály. Další povinný systém může podle nich zhoršit pocit z řízení a přidat další vrstvu elektronického dohledu, který ne každý řidič vítá.
Na druhé straně stojí argument bezpečnosti. Stačí krátký pohled na telefon nebo příliš dlouhé soustředění na displej auta a vozidlo mezitím pokračuje v jízdě. Právě v těchto chvílích může včasné varování rozhodnout o tom, zda řidič stihne zareagovat.
Co se bude dít s údaji z kamery
Největší otázky se přirozeně týkají soukromí. Řidiči se ptají, zda budou záběry z interiéru ukládány, zda se k nim může dostat pojišťovna, policie nebo jiná třetí strana a jestli se z kamer nestane nástroj pro sledování chování lidí za volantem.
Evropská pravidla v tomto ohledu počítají s přísnými omezeními. Systém má pracovat v takzvané uzavřené smyčce. To znamená, že data se mají vyhodnocovat přímo ve vozidle a pouze v reálném čase. Nemají se trvale ukládat, odesílat mimo auto ani předávat dalším subjektům.
Důležité je také to, že systém nesmí využívat rozpoznávání obličeje ani biometrickou identifikaci. Auto tedy nemá určovat, kdo konkrétně sedí za volantem. Kamera má pouze technicky vyhodnocovat polohu očí, natočení hlavy a směr pohledu vůči předem definovaným zónám v interiéru a před vozidlem.
Jakmile riziková situace skončí, údaje potřebné k jejímu vyhodnocení se mají přepsat a zmizet. Systém má tedy hlídat pozornost, nikoli vytvářet záznamy o řidiči.
Současná pravidla jsou možná jen začátek
Zavedením povinného sledování pohledu se vývoj bezpečnostních systémů nezastaví. Evropská komise už počítá s dalšími technickými úpravami, které mají reagovat na rychlý rozvoj technologií. Do července 2027 se očekávají nové revize pravidel, které mohou schopnosti těchto systémů posunout ještě dál.
Jedním z témat je takzvaná kognitivní nepozornost. To je situace, kdy se řidič sice dívá před sebe, ale ve skutečnosti se plně nevěnuje řízení. Může být hluboce zamyšlený, rozptýlený rozhovorem nebo mentálně unavený. Zvenčí může působit, že sleduje silnici, ale jeho reakce jsou pomalejší a pozornost výrazně slabší.
Budoucí systémy by proto mohly sledovat i jemnější projevy únavy, mikropohyby těla, změny v chování očí nebo náznaky mikrospánku. Automobilky tak budou postupně vyvíjet technologie, které už nebudou reagovat jen na odvrácený pohled, ale i na celkový stav řidiče.
Auta budou bezpečnější, ale méně anonymní
Povinné monitorování pozornosti řidiče představuje jeden z dalších kroků k autům, která stále aktivněji dohlížejí na dění uvnitř kabiny. Pro jedny jde o logický vývoj a užitečný bezpečnostní prvek, který může zachránit životy. Pro druhé je to další důkaz, že moderní automobily ztrácejí jednoduchost, svobodu a část své původní přirozenosti.
Jisté je, že od července 2026 se tato technologie stane běžnou součástí nových aut v Evropě. Ať už ji řidiči přijmou s důvěrou, nebo s nevolí, sledování pozornosti se zařadí po bok systémů, jako je nouzové brzdění, hlídání jízdního pruhu nebo upozornění na únavu. Moderní auto už zkrátka nebude jen dopravním prostředkem. Bude také neustálým tichým pozorovatelem toho, zda se člověk za volantem opravdu věnuje řízení.
.« Spolujezdec musí mít řidičák. Nový režim autoškol počítá s prvními 1 000 km pod dohledem Limit 10 litrů paliva v kanystru: řidiče ze Slovenska zastavují celníci na hranicích »
