S touto ojetinou chybu neuděláte: Nejpraktičtější Škodovka, kterou nikdo nepochopil
Na rozdíl od většiny modelů značky Škoda nemá Roomster přímý technický ekvivalent v rámci koncernu Volkswagen. Jde o skutečný domácí hybrid – vůz, který vznikl spojením různých technických základů z několika modelů. Přední část karoserie pochází z druhé generace Fabie, zatímco zadní partie převzala konstrukci z tehdejší Octavie. Tyto dvě sekce propojuje zcela nově vyvinutá střední část karoserie, navržená výhradně pro Roomster.
Podvozek kombinuje prvky z obou dárcovských modelů: přední náprava McPherson vychází z Fabie, včetně spodních ramen, zatímco zadní vlečená náprava s torzní příčkou byla převzata z Octavie. Výsledkem je výrazně širší rozchod zadních kol oproti předním (1484 mm vs. 1420 mm), což má pozitivní vliv na stabilitu. Interiér převzal většinu prvků z Fabie, včetně palubní desky, ovšem celkové uspořádání kabiny je originální. Největší chloubou je systém zadních sedadel VarioFlex, který umožňuje jejich individuální posouvání, sklápění nebo úplné vyjmutí z vozu.
Vývoj a verze
Roomster se poprvé objevil na trhu v roce 2006. O rok později následovala užitková varianta Praktik, nabízející až 1900 litrů prostoru a nosnost 550 kg (s 15″ koly dokonce 640 kg). Krátce poté přibyla také verze Scout, která se od běžného modelu lišila především plastovými ochrannými doplňky karoserie a dobrodružnějším vzhledem.
Interiér a prostor
Uvnitř nabízí Roomster překvapivě velkorysý prostor. Cestující na zadních sedadlech mají dostatek místa nejen pro nohy, ale i nad hlavou, což je u vozu této velikosti neobvyklé. Šířkou kabiny sice vůz neohromí, ale dva dospělí se na zadní lavici pohodlně vejdou. Systém VarioFlex umožňuje sedadla posouvat, sklápět i zcela vyjmout, čímž lze z interiéru vytvořit malé stěhovací auto. Zavazadelník pojme 450 až 530 litrů podle polohy sedadel, po jejich odstranění se kapacita rozšíří až na 1810 litrů.
Velké páté dveře zajišťují pohodlný přístup k nákladu. Palubní deska se liší podle výbavových stupňů – základní verze působí spartánsky, s tvrdými plasty a chybějící uzavíratelnou přihrádkou před spolujezdcem. Sedadla jsou však pohodlná a interiér působí vzdušně. Za příplatek byla k dispozici panoramatická střecha s prosklenou plochou 0,82 m², která kabinu výrazně prosvětlila.
Typické závady a slabiny
Motory HTP
Tříválce HTP, často kritizované, skutečně trpěly celou řadou problémů. U slabší 47kW verze (do roku 2009) se často objevovalo přeskočení rozvodového řetězu či znečištění škrticí klapky. Obě verze HTP měly potíže s katalyzátorem, který ničilo nespálené palivo nebo vadné zapalovací cívky. Časté byly také závady hydraulických zdvihátek ventilů kvůli karbonovým úsadám, což mohlo vést až k podpálení ventilů. U prvních ročníků musel být často přehráván software řídicí jednotky kvůli špatným startům a kolísavým otáčkám.
Zážehové čtyřválce
Motor 1.4 16V je proti tříválci lepší volbou, vyžaduje však pravidelnou výměnu rozvodového řemene spolu s vodní pumpou. Ještě spolehlivější je šestnáctistovka, vycházející z motoru 1.6 FSI, vybavená rozvodovým řetězem a dvojitým chladicím okruhem. Oba motory mohou občas trpět vadnými cívkami nebo nepravidelným chodem, většinou vyřešeným aktualizací softwaru.
U 1.6 16V mohla být k dispozici čtyřstupňová automatická převodovka Aisin (Tiptronic), která je spolehlivá, pokud se s ní nezachází hrubě. Její výhodou je i standardní přítomnost ESP.
Motory TSI v pozdějších letech zase potrápily elektrické závady na škrticích klapkách a problémy s regulací plnicího tlaku.
Vznětové jednotky
Diesely si vedou překvapivě dobře. Občas se vyskytnou poruchy čerpadel, váhy vzduchu nebo vstřikovačů, zvlášť po natankování nekvalitní nafty. Podle zkušeností mechaniků lze prodloužit životnost váhy vzduchu častější výměnou filtru.
Motor 1.9 TDI-PD (77 kW) patří k nejspolehlivějším, stejně jako 1.4 TDI-PD. Typické jsou poruchy EGR ventilů. Žádný Roomster však neměl dvouhmotový setrvačník – vibrace tlumí pouze odpružená spojková lamela.
Diesely s filtrem pevných částic (59 a 77 kW) mohou být problémové, pokud vůz nejezdí často po dálnici. Krátké trasy totiž neumožňují správnou regeneraci filtru.
Podvozek
U starších exemplářů se mohou objevit vůle v silentblocích spodních ramen přední nápravy a klepání tyček stabilizátoru. Také zadní náprava časem získává vůle, ale vše lze poměrně levně opravit. Koroze se objevuje především na zadní části výfuku.
Motorizace a doporučení
Roomster převzal motory z Fabie. Základ tvořily kontroverzní tříválce HTP (47 a 51 kW), vhodné spíše do města. Lepší volbou je čtyřválec 1.4 16V, který nabízí kultivovanější projev a výkon, byť reaguje na plyn pomaleji. Spotřeba se pohybuje kolem 7 l/100 km.
Z dieselů je ideální volbou čtyřválec 1.9 TDI-PD (77 kW) – výkonný, úsporný a trvanlivý. Jen je třeba počítat s vyšší hlučností a případnou přítomností filtru DPF. Později jej nahradil motor 1.6 TDI CR, který splňoval přísnější emisní normy.
Servisní intervaly a údržba
Výměna oleje je předepsána po 30 000 km nebo dvou letech, avšak doporučuje se zkrátit interval na 15 000 km, u HTP dokonce na 10 000 km. Důležité je používat olej předepsané specifikace, zvlášť u motorů TDI s filtrem pevných částic.
Motory s řetězem (HTP, TSI, 1.6 16V) nevyžadují výměnu rozvodového řemene, ale je nutné hlídat stav napínáku. U motorů s řemenem je výměna nutná po 90 000 km (1.4 16V), 120 000 km (TDI-PD) nebo 160 000 km (TDI-CR).
Jízdní vlastnosti a celkové dojmy
Testovaná verze s tříválcem 1.4 TDI (51 kW) a pětistupňovou převodovkou nabízí překvapivě živý projev, byť motor působí hlučně a pod zátěží je hrubý. Slabší varianta má širší využitelné pásmo otáček než silnější 59kW verze s delšími převody.
Na druhou stranu tříválec TDI patří k odolným jednotkám, které zvládnou vysoké nájezdy. Typické opravy se týkají váhy vzduchu, turba nebo vstřikovačů. Při dodržení výměn oleje po 15 000 km vydrží velmi dlouho.
V městském a příměstském provozu působí jako ideální kompromis mezi výkonem a spotřebou (okolo 6 l/100 km).
Podvozek je velkou předností Roomsteru – široký rozchod zadní nápravy zajišťuje stabilitu a jisté chování v zatáčkách. Vůz je odolný vůči smyku, i když vyšší karoserie znamená citlivost na boční vítr.
« Test Honda CB 1000 Hornet: Nekonečný sortiment radosti Český Ford a jeho dealeři spojili síly proti hladu: Přes 1,3 tuny potravin pro potřebné díky spolupráci s Českou federací potravinových bank »
