renault-clio-e-tech-5

Test Renault Clio e-Tech RS Line: Dělá vše po svém, ale dobře

14. 3. 2021 • Novinky, Renault, Testy

Hybridní ústrojí: 90%

Převodovka: 85%

Podvozek: 95%

Zpracování: 95%

Praktičnost: 80%

Je s podivem jak odlišně se k hybridnímu pohonu Renault postavil a jak trnitou cestu si vyšlapal sám, aniž by kohokoliv kopíroval. Je to samozřejmě varianta o dost těžší a méně pohodlná. Rozhodně má pak ale potenciál k tomu, aby jí dál rozvíjel a budoval. Jak říká klasik, doba je velmi dynamická a nikdo neví, kdo a kde bude za dalších 10 let. Hybridní hegemonství Toyoty totiž nemusí trvat věčně a "frantík" má zuby skutečně ostré.

Verdikt:

Malý Renault Clio je dalším z hybridních počinů značky. I když se může zdát, že Renault s elektrifikací svých modelů začal nyní na poslední chvíli, tvrzení je to přinejmenším rozporuplné. Na jednu stranu to tak je a pod hrozbou biče evropských komisařů tak nacpal hybridní technologii i do malého Clia, na druhou stranu Renault s elektrikou koketuje už pěknou řádku let.

V dnešní době je skoro s podivem, proč Renault čekal s masovým zavedením hybridních pohonů do svých modelů. Důvodů je hned několik, ale asi ten nejdůležitější je ten, že prostě jen hloupě nezkopíroval technologii své konkurence, ale vyvinul svojí, naprosto unikátní, která je pro technologické hračičky předvečerní modlitbou a pro konkurenci kyselým citrónem.

renault-clio-e-tech-6 renault-clio-e-tech-24

V testované verzi se mi do rukou dostalo Clio ve verzi RS line. Zvenčí jej zdobí několik ozdobných plaketek stejně tak jako označení e-Tech, aby se nezapomnělo na elektrifikaci. Přepracovaný přední spojler je mnohem hezčí než u klasické verze. Více markantních změn ale zvenčí nehledejte.  RS Line dalo sportovní nádech hlavně interiéru.  Obložení palubní desky imitující karbon a červené linky na výdeších klimatizace doplňuje červené prošívání interiéru. Chlubí se jím bezpečnostní pásy, sedačky, dveře i opěrky a pozadu nezůstává ani skvěle padnoucí sportovní volant. Přes rozměrné dveře se dobře nastupuje.  Na předních sedadlech je prostoru víc než dost a Clio vás příjemně obejme svými sportovně laděnými sedačkami.  S mojí výškou 190cm nemám problém se v Cliu pohodlně rozvalit, ale dospělý cestující na sezení za mnou může rovnou zapomenout.  Místa na zadních sedadlech je samozřejmě málo, ale z podstaty ostatních hatchbacků podobných rozměrů je to věc obvyklá.  Mnohem podstatnější věcí je pak převratná technika Clia.

renault-clio-e-tech-13 renault-clio-e-tech-16

Je s podivem, kolika technickými finesami se chce značka u malého Clia pochlubit. Skoro jako kdyby mělo být vlajkovou lodí značky a chtělo na sebe strhnout veškerou pozornost. Jeho technika má dokonce několik společných činitelů z působení Renaultu ve Formuli 1 a je to rozhodně jeden z největších reklamních taháků. Clio totiž stojí na úplně nové platformě za kterou je desetiletá práce konstruktérů a navíc je tu všechno tak trochu opačně. Není divu. Renault si v souvislosti s novým pohonným ústrojím zaregistroval na 160 patentů. Slovo opačně sice může vzbuzovat dojem něčeho špatného, ale tady jde spíš o opačnou filozofii. Většina hybridů je postavena tak, že elektrické ústrojí pomáhá spalovacímu motoru. V Renaultu se ale rozhodli, že jejich cesta povede jinak a že svoje hybridy pojmou jako elektromobil s pomocným spalovacím motorem. Může se to zdát jako nesmysl. Ne ale tak docela.

renault-clio-e-tech-9

To, co Clio ukrývá pod kapotou, jakési přípravné fázi na elektromobil neodpovídá. Už vůbec ne potom, co si zájemce přečte první řádky s technickými údaji. Clio totiž stále spotřebovává benzín svým poměrně velkým čtyřválcovým atmosférickým motorem s objemem 1,6 litru. Ten disponuje výkonem 67kW a točivým momentem 144Nm. Elektrická část pohonu je pak tvořena další dvojicí jednotek a to konkrétně jedním elektromotorem o výkonu 36kW s kroutícím momentem 205Nm a jako druhý se přidává startér-generátor o výkonu 15kW s kroutícím momentem 50Nm. Celkový výkon systému je pak už velmi pěkných 103kW.

Asi největším pokladem Renaultího hybridu je jeho převodovka. Dokáže přepínat různé kombinace pohonů a značka je na ni neuvěřitelně pyšná. Konkrétně může fungovat v až 15ti kombinacích spalovacího motoru a dvou elektromotorů, kdy jejich práci zapojuje a odpojuje podle aktuálních podmínek. V běžném provozu nezbývá nic jiného než v tomto Renaultu prostě věřit, protože není nijak poznat, který z 15ti módů zrovna používá.  Značka se o převodovce zmiňuje dokonce jako o revoluční. Clio navíc postrádá mezi motorem a převodovkou klasickou spojku a jednotlivé rychlosti nemají synchronizaci. O to, aby do sebe ozubená kola pak bez problémů zapadala se stará právě elektromotor, který je součástí převodovky a jejich rychlosti vyrovnává. Převodovka je tak vlastně sekvenční v principu jako u závodních speciálů.  Skrývá v sobě dvě rychlosti pro elektromotor a čtyři rychlosti pro spalovací agregát.

renault-clio-e-tech-20

Všechny tyhle technické libůstky přímo lákají k jízdě. Je předpokladem, že těmi pravými vodami Clia bude městský provoz, ale nás příjemné počasí vytáhlo za Prahu skoro až k jižním hranicím naší vlasti, konkrétně do malebného Rožmberku nad Vltavou.  Vyzkoušel jsem si proto jak městský provoz Prahou, tak dálnici a spoustu klikatých okresek.

Už po cestě Prahou je jasné, že pojetí hybridu vzali v Renaultu opravdu naopak. A já říkám rovnou, že tohle se mi líbí. Clio se totiž rozjíždí vždycky zásadně na elektřinu a táhne to na ni opravdu dlouho, než do práce povolá spalovací jednotku. Okamžik nejhorší spotřeby tedy zajistí 1,2kWh baterie a mě dopřává velmi příjemný pohled na průměrnou městskou spotřebu kolem 4 litrů. Rozjezd je navíc velmi svižný, reakce na plynový pedál je okamžitá a troufám si dokonce říct, že jsou rozjezdy zábavou.  Další zajímavostí je pak na voliči převodovky režim „B“. Ten je hned za klasickým „D“, a umožňuje jízdu s takzvanou filozofií „jednoho pedálu“.  V tomto módu pak funguje plynový pedál poněkud jinak. Jeho krok se úplně změní. Od středu na podlahu je prostor věnován akceleraci a od neutrálního bodu směrem nahoru rekuperaci. Pokud by jste tedy chtěli takzvaně plachtit, musíte vychytat právě onen neutrální bod. Vše, co se odehrává od něj blíž k vám je pak věnováno zpomalování rekuperací a to opravdu vehementně. Clio při ní dokonce rozsvěcuje brzdová světla jako pravý elektromobil. S takto sundanou nohou z plynu dokážete zpomalit až zhruba na 5km/h a až teprve poté přichází prostor pro brzdový pedál. No nebudou z vás mít výrobci kotoučů a destiček radost.  Moc kšeftů z vás mít rozhodně nebudou.

renault-clio-e-tech-8

Nejen že má rekuperace u Clia doslova sloní sílu, ale je taky překvapivě účinná.  Není divu, protože místo obvyklých 15kW je to 50 kW. Po několika zpomaleních nebo kratší jízdě z kopce můžete na palubní desce pozorovat samostatný „palivoměr“ baterie, kde jednotlivé dílky začnou pěkně přibývat.  Jistě zajímavým módem pro co největší využití elektrické energie je pak přidané tlačítko „EV“ na jednom z klávesových přepínačů na středovém panelu.  Musí být splněno několik podmínek, aby vám umožnilo aktivaci tohoto módu, ale opravdu zásadní rozdíl jsem moc nepozoroval.  Někdy jakoby se spalovacímu motoru do služby ani nechtělo a Clio si užívalo neslyšně šumnou jízdu a někdy se připojoval až moc brzo, i když byl stav nabití baterie minimálně poloviční.  To že se do práce přidá i spalovací jednotka je ale zcela nerušivé. Nejen že je benzínový motor dobře odhlučněný, ale ani jeho připojení do systému mě neotravovalo škubáním.

Dálniční práce není pro Clio taky žádný problém, ale jeho revír ve kterém si bude libovat to nebude. Rozhodně se na dálnici nestane nějakým loudou, nebo nepostrádá výkon v táhlých dálničních kopcích, ale spalovací motor by potřeboval víc kvaltů. Na malého Renaulta je benzínová šestnáctka dostatečně silná a stačilo by ve většině případů nechat zařazený vyšší stupeň. V rychlostech kolem dálničního limitu pak převodovka někdy zmatkuje a řadí nahoru dolů, aby zachovala dostatečnou dynamiku. Motor pak někdy pracuje ve vyšších otáčkách než by musel a tomu odpovídá i spotřeba, kde se dostávám již k sedmi litrům.

renault-clio-e-tech-19

Okresky jsou naprostou pohodou. Clio se řídí velmi příjemně a krásný sportovní volant se mi ani nechce pouštět z ruky. Řízení je naprosto přesné a Renault skvěle drží stopu i při přehnaném nájezdu do zatáčky. Ostudné vymetení díry diplomaticky přehlédne a odfiltruje tak, že mi ani nestačí cvaknout zuby. Dynamika elektrického pohonu s čistou prací spalovací jednotky je pak na výlet kolem Lipna zárukou naprosté relaxace. Filozofii jednoho pedálu se dá přivyknout během prvních pár kilometrů a brzdy pak při rozumné jízdě opravdu nejsou potřeba. Mě pak navíc těší posbírání jinak zbytečně ztracené energie zpět do baterie, kterou si pak můžu vychutnat na dalším výjezdu ze zatáčky.

Hybridní Clio není samozřejmě z úplně levného kraje. Je sice škoda, že to není plug-in hybrid, ale ten by měl kvůli mnohem větším bateriím už tak vysokou cenovku, že by pak Clio asi prodejní tabulky úplně nebořilo. Za základní e-Tech musíte z kapsy vytáhnout 494 tisíc korun ve výbavě Zen, což je základní výbava pro hybrid. Za příplatkový Intens počítejte s cenovkou 529 tisíc a pokud se vám líbí stejně jako mě sportovně laděný RS Line, je to pak už 559 tisíc korun.

renault-clio-e-tech-2

Je s podivem jak odlišně se k hybridnímu pohonu Renault postavil a jak trnitou cestu si vyšlapal sám, aniž by kohokoliv kopíroval. Je to samozřejmě varianta o dost těžší a méně pohodlná. Rozhodně má pak ale potenciál k tomu, aby jí dál rozvíjel a budoval. Jak říká klasik, doba je velmi dynamická a nikdo neví, kdo a kde bude za dalších 10 let. Hybridní hegemonství Toyoty totiž nemusí trvat věčně a “frantík” má zuby skutečně ostré.

Plusy

– Příjemný podvozek
– Přesné řízení
– Filozofie elektromobilu v režimu „B“
– Nízká spotřeba ve městě

Minusy

– Malý prostor pro zadní cestující
– Málo převodových stupňů pro spalovací motor

.

« »

https://myrosatis.com/wp-content/uploads/2021/03/21210305car-air-purifier.html https://www.autojournal.cz/how-to-use-baking-soda-to-deodorize-refrigerator/