TEST Peugeot 308 SW 1.2 PureTech – Dvojí tvář
Peugeot 308 je tu s námi už po xté a pokaždé mile překvapí. Testovaný model SW měl přeplňovaný tříválcový agregát o objemu 1.2 litru s výkonem 130 koní a s točivým momentem 230 Nm a rovnou v nejvyšší výbavě Allure s mnoho příplatky, automatickou převodovkou a cenovkou lehce nad 700 000 korun. To samo o sobě nejsou nijak zajímavé informace, ale reálná zkušenost se vždy značně liší.
Po prvním kontaktu Vás 308 SW jednoznačně uchvátí, v prodloužené verzi auto vypadá mnohem líp a dokonce i tak jezdí, ale k tomu později. Naše francouzka měla krásný bílý perleťový lak, obouvala 17‘ palcová hliníková kola s diamantovým leskem Rubis a na přídi zářily brilantně svítící full led-diodové světlomety. Ty mimochodem žádný jiný vůz dané kategorie nenabízí. V bílé perleti auto vypadá spíš luxusně, já osobně bych asi volil červenou metalízu Rubi, ve které už jsme auto testovali dřív a 308 s ní vypadá dravější a sportovnější, ale to je věc názoru a vkusu. Světlomety jsou svým protáhlým designem tvarovány směrem ke středu masky, takže auto působí nižším a sportovnějším dojmem. Chromovaná mřížka chladiče, nad ní taktéž chromovaný nápis Peugeot a naopak pod ní hezky umístěná registrační značka tak, že nekazí celkově velice příjemný vzhled přídě vozu. Záď působí elegantním a ladnějším dojmem, střecha je lehce zkosená a nejsou tu žádné výrazné křivky ani prolisy. Zadní svítilny jsou protáhlé ze zádě až na bok a linie tvarované do rozmáznutého ‘‘C‘‘ jen zdůrazňují dynamický vzhled tohoto rodinného kombíku.
Do auta se díky bezklíčovému odemykání dostanete snadněji, než kdy dříve – stačí přijít k vozu, zatáhnout za kliku a dveře jsou otevřené. Takže už žádné hledání klíče po kapsách nebo v kabelce. Do sedadel v černé kůži Club příjemně zapadnete a navíc nabízí v této kategorii až nevídanou šířku, příjemný komfort a dokonce i slušné boční vedení. Opěradla vpředu jsou masážní, teda spíš jen ‘‘rádobymasážní‘‘, protože systém jen nafukuje a vyfukuje bederní opěrku bez výrazného efektu. Dle mého názoru to jsou vyhozené peníze. Zbytek interiéru působí velice solidním dojmem, žádné levné plasty, ani nic nevkusného. Palubní deska přišla o většinu tlačítek a ovládání se přemístilo do infoteinment systému, který mě lehce zklamal svou pomalostí a horší grafikou. Volant je malá šišatá revoluce, ale jak skvěle padne do ruky! Výbava Allure zahrnovala i několik bezpečnostních prvků. Třeba hlídání mrtvého úhlu, adaptivní tempomat a kontrolu jízdy v pruzích.
Zpět k infoteinment systému… Pokaždé když si chcete překliknou z automatické klimatizace na informace o voze, tak při sundávání prstu z obrazovky vždy nechtěně překliknete na rádio. Chvílemi je to až otravné. Dotykové nastavování teploty u automatické dvouzónové klimatizace taky není zrovna výhra, protože při jízdě na okresce na nastavení ideální teploty potřebujete asi 3 pokusy, během kterých se dvakrát vybouráte. Rádio a navigace už jsou na tom lépe, reagování na dotyky je sice pomalé, ale pracovat se s tím po zvyknutí dá. Navigaci nemám co vytknout, funguje opravdu dobře a přesně. Zase se nám potvrdilo, že nejlepší infoteinment v této cenové kategorii prostě nabízí automobilka Škoda.
Po nastartování se ozve klasický zvuk tříválce, není sice tak kultivovaný jako čtyřválec, ale někomu, kdo má auta rád, to vadit nebude – zvuk motoru je opravdu líbivý. Po prvních ujetých kilometrech nacházím jeden výraznější zápor – přes věnec volantu prostě nejde vidět na přístrojovou kapličku. Toto je ale bohužel problém většiny nových Peugeotů. Volant naneštěstí nejde nastavit tak, abyste na displeji viděli všechno. To jsou ale všechny zápory, které jsem na tomto autě našel, zbytek je opravdu fenomenální. Třeba led světlomety s názvem Full Led Technology, které konkurenci hledají jen těžko. Na místech, kde normálně zapínám dálková světla, jsem u 308 nechával klasická, protože to jednoduše stačilo.
Maloobjemový motor táhne už od nízkých otáček a s dostačujícím výkonem 130 koní je i slušně pružný. Průměrná spotřeba, kdy jsem z větší části jezdil po dálnici a městě, se pohybovala kolem 6 a půl litrů na sto kilometrů, což je víc jak slušné. Řízení je příjemně tuhé a přesné, možná nejlepší z konkurenčních aut. U testovaného modelu byl motor spjat s automatickou šestistupňovou převodovkou, která ještě více umravnila přeplňovaný charakter jednotky. Odstranila turbodíru a držela motor v nejideálnějších otáčkách. Pro mě dokonalé spojení. Navíc řadí velmi dobře, rychle a nedělá logické chyby.
Podvozek je pohodlný a krásně žehlí nerovnosti. Jediná věc, kterou podvozek nezvládá na sto procent, jsou větší díry v silnici. Auto na nich odskakuje víc, než je zdrávo a propouští docela silné zvukové rány do kabiny. To mají na svědomí především velká líbivá 17‘ palcová kola.
Vyjíždím z města a mačkám tlačítko Sport, které je součástí příplatkového sportovního paketu. Říkáte si, že je to blbost? Proč sakra sportovní režim v rodinném kombíku, který má jen tři válce, směšný objem 1.2 litru a dokonce i průměrný výkon 130 koní? Taky jsem si to říkal, takže Vás za chvíli vyvedu z omylu. Ještě, že tam ten sportovní režim je! Po zapnutí tohoto systému tachometr, otáčkoměr a vlastně všechno změní bílou barvu na rudou a na menším středovém displeji se objeví ukazatel zrovna využívaného výkonu, tlaku turbodbychadla a točivého momentu. Navíc ztuhne řízení, převodovka automaticky podřadí na nižší rychlostní stupeň a drží otáčky tam, kde po sešlápnutí plynového pedálu na podlahu bude co nejvyšší množství výkonu.
A ono to opravdu funguje! Motor se nechá točit až k 6 000 otáček a dokonce i velice dobře zní! Tříválec má skvělý, s prominutím nasr**ý zvuk a bude Vás nutit pořád točit motor a vychutnávat si ho až k hranici maximálních otáček. Auto najednou působí, jako by se těm 130 koníkům pod kapotou narodilo dalších 20 zběsilých hříbat. Nikdy bych si nemyslel, že to někdy o tomto rodinném kombi řeknu, ale ono Vás normálně začne bavit řídit! Nejlépe na nějakých klikatých okreskách s dobrým výhledem a kvalitním povrchem.
Auto na mě svým chováním působilo spíš jako velice dobrý hatch-back, ne jako velké kombi s objemným kufrem na 610 litrů nákladu a dostatkem místa pro pět cestujících. Sice je těžší a větší, ale jezdí dokonce ještě líp, než klasická 308 v pětidveřové krátké verzi. Je to dané hlavně větším rozvorem, protože auto pak méně uskakuje na nerovnostech a není při vyšších rychlostech tak nervózní.
Takže komu bych doporučil Octavii a komu 308? Je to vlastně docela jednoduché. Škodu Octavia si vybere 95% Čechů jen kvůli tomu, že je to prostě ‘‘Oktávka‘‘, což je podle mě chyba a Peugeotu nikdo bohužel nevěří. Vsadím se, že ani po přečtení tohoto článku půlce věcem věřit nebudete, ale jak někam zamíříte vybírat nové auto do rodiny, nezapomeňte a stavte se do showroomu této francouzské automobilky a svezte se – 308 Vás zaručeně nadchne. Škodovku bych doporučil lidem, kteří jsou tak trochu puntičkáři, Octavia totiž nemá žádné výrazné chyby a jako spotřební zboží je opravdu prakticky bezkonkurenční. Jenže je tam to slovo spotřební, někomu kdo má alespoň trochu rád řízení a auta bych na 100% doporučil tuto Francouzskou alternativu.
Plusy
Příjemně tuhé řízení
Pohodlný podvozek
Spotřeba
Zpracování
Výkon full-led světlometů
Široká škála výbavy
Odhlučnění
Vzhled
Mínusy
Ovládání infoteinment systému a klimatizace
Odskakování na větších nerovnostech
Vysoká cena v naší výbavě
Špatný výhled na displej a tachometr
Technické údaje |
|
|---|---|
| Motor | Peugeot 308 1.2 e-THP |
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový |
| Válce / ventily: | 3 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1199 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 96 / 5500 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 230 / 1750 |
| Provozní vlastnosti | |
| Maximální rychlost (km/h): | 206 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 9.6 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 5.8 / 3.9 / 4.6 |
| Emise CO2: | 107 |
« SUV od Bentley se má jmenovat Bentayga Nový FORD GT podrobně! »
