Stačí poškozený držák nebo prasklina v krytu a z jinak funkčního světlometu se může stát díl určený k vyřazení. U moderních automobilů přitom jeho náhrada stojí desítky tisíc korun, v krajním případě i přes 160 tisíc. Pojišťovna Allianz upozorňuje, že takový způsob oprav zbytečně prodražuje provoz aut a zatěžuje životní prostředí. Změnu očekává od výrobců i zákonodárců.
Na první pohled může jít o banální poškození. Světlomet stále plní svou funkci, jeho vnitřní technika funguje a problém se týká jen malé plastové části. Přesto může následovat výměna celého kompletu. Majitel vozu se tak při vyčíslení škody dozví, že zdánlivá drobnost znamená účet v řádu desítek tisíc korun.
Právě na tento nepoměr mezi rozsahem poškození a cenou jeho odstranění se zaměřuje Allianz se svým technickým centrem. Podle pojišťovny se opravy světlometů nevyužívají dostatečně ani tehdy, když jsou technicky proveditelné. Místo výměny poškozené součásti tak přichází na řadu nový světlomet, přestože podstatná část toho původního může být nadále použitelná.
Mohlo by vás zajímat
S rostoucí složitostí automobilového osvětlení přestává jít o zanedbatelný problém. Světlomety se během uplynulých let proměnily z relativně jednoduchých dílů ve velmi propracované systémy. Jejich schopnosti se posunuly výrazně kupředu, jenže spolu s nimi vzrostly také částky, které stojí jejich výměna.
Malá závada rozhodne o osudu drahé techniky
Typickým příkladem je prasklé plastové uchycení. Takové poškození samo o sobě nemusí znamenat, že je zničený celý světlomet. Podobná situace může nastat u poškozeného vnějšího krytu či krycího skla, například po zásahu odletujícím kamínkem. V praxi se však podle Allianz často neřeší pouze vadná část, ale nahrazuje se kompletní sestava.
Christian Sahr, který stojí v čele technického centra Allianz, považuje vyřazování jinak funkčních světlometů kvůli drobným součástem za zbytečně nákladné. Podstata jeho kritiky je jednoduchá: hodnota celého výrobku by se neměla odepisovat jen proto, že selhal jeden jeho malý a potenciálně opravitelný prvek.
Nejde přitom o několik ojedinělých případů. Allianz odhaduje, že se jen na německých silnicích každoročně poškodí přibližně 870 tisíc automobilových světlometů. Při takovém množství má způsob, jakým servisy jednotlivé škody řeší, výrazný dopad na celkové náklady. Analýzy pojišťovny zároveň ukazují, že kompletní výměna zůstává častým postupem i v případech, kdy technický stav dovoluje opravu.
Za jeden světlomet i více než 160 tisíc korun
Jak výrazně se osvětlení automobilů prodražilo, ukazují údaje technického centra Allianz. V roce 2005 vycházel přední světlomet v průměru přibližně na 17 tisíc korun. O dvacet let později, v roce 2025, už průměrná částka dosahovala zhruba 30 tisíc korun. Během tohoto období tak cena vzrostla o 77 procent.
Průměr ovšem zdaleka nevystihuje všechny případy. U některých vozů stojí jediný světlomet násobně více. Nejdražší kus, který Allianz proplácela při řešení pojistné události, překročil hranici 160 tisíc korun. Taková částka dobře ukazuje, proč může i malé poškození přední části moderního auta znamenat mimořádně drahou opravu.
Zdražování světlometů navíc zapadá do širšího vývoje cen automobilových součástek. Podle srovnání uváděného pojišťovnou vzrostly ceny náhradních dílů mezi lety 2015 a 2025 o 74,6 procenta. Obecný index spotřebitelských cen se za stejné období zvýšil přibližně o 30 procent. Náhradní díly tedy zdražovaly podstatně rychleji než běžný spotřební koš.
Pro řidiče je proto stále důležitější nejen to, kolik nový díl stojí, ale také zda je jeho pořízení skutečně nutné. Pokud lze bezpečně opravit pouze poškozenou část, může právě tato možnost rozhodnout o tom, jak vysoký bude výsledný účet.
Desetina opravených světel by přinesla miliardovou úsporu
Allianz vyčíslila také přínos situace, kdy by se opravy důsledně uplatnily alespoň u desetiny poškozených světlometů. Jen v Německu by podle jejích propočtů bylo možné ročně ušetřit přibližně 2,5 miliardy korun. I poměrně omezené rozšíření oprav by tedy mělo citelný finanční dopad.
Vedle peněz jde také o materiály a emise spojené s výrobou náhradních dílů. Když se podaří zachovat funkční světlomet a opravit pouze jeho uchycení, odpadá potřeba vyrobit a instalovat celý nový kus. U jednoho LED světlometu vyčísluje pojišťovna rozdíl mezi opravou držáku a kompletní náhradou přibližně na 46 kilogramů emisí oxidu uhličitého.
V celoročním součtu by tak opravy desetiny poškozených světlometů mohly v Německu snížit emise zhruba o čtyři tisíce tun oxidu uhličitého. Finanční a ekologický přínos zde vychází ze stejného principu: funkční technika zůstane v provozu a vymění se pouze to, co bylo skutečně poškozeno.
Výrobci by měli umožnit výměnu jednotlivých částí
Pojišťovna proto požaduje, aby automobilky věnovaly opravitelnosti větší pozornost. Právo na opravu by se podle ní mělo promítnout do konkrétních servisních možností u světlometů i dalších automobilových dílů. Automatická výměna celého komponentu nemá být jediným dostupným řešením každého poškození.
Servisy by měly mít možnost samostatně měnit například držáky, vnější kryty nebo krycí skla. Takový přístup by umožnil přizpůsobit rozsah zásahu skutečné závadě. Kvůli poškození jedné části by pak nebylo nutné pořizovat celý nový komplet.
Požadavky Allianz se týkají rovněž povrchových oprav. Odborné odstranění škrábanců nebo renovace zašlého povrchu světlometu by podle pojišťovny měly být možné bez toho, aby majitel automobilu přišel o záruku nebo narazil na další omezení ze strany výrobce. Důležité je vytvořit podmínky pro profesionální opravu, kterou budou moci servisy běžně nabídnout.
Opravitelnost se má řešit už při schvalování auta
Spoléhat pouze na dobrovolnou změnu přístupu automobilek však Allianz nepovažuje za dostačující. Ani konkurenční tlak podle ní sám o sobě nezaručí, že se dostupné a účelné opravy stanou běžnou součástí servisní praxe. Do změny by proto měli vstoupit také zákonodárci.
Pojišťovna navrhuje, aby výrobci museli zahrnout efektivní opravárenské postupy přímo do homologačního procesu, tedy do schvalování vozidel. Možnost opravy by se tak posuzovala už v této fázi. Součástí požadovaných změn je také oficiální uznání krycího skla světlometu jako samostatně opravitelného dílu.
Mohlo by vás zajímat
Podle Christiana Sahra by se opravování moderních světlometů mělo stát standardním postupem všude tam, kde dává technický smysl. Pokročilé osvětlení totiž nemusí automaticky znamenat, že každé drobné poškození skončí nákupem drahé nové sestavy. Dostupnost jednotlivých součástí a jasně stanovené možnosti jejich oprav by pomohly zákazníkům, snížily zbytečnou ekologickou zátěž a přispěly k tomu, aby provoz automobilu zůstával cenově únosný.
