Rozsvícené hladové oko některé řidiče okamžitě přiměje hledat čerpací stanici. Jiní pokračují dál a spoléhají na to, že v nádrži zbývá ještě rezerva klidně i na pár desítek kilometrů. Jenže zejména v zimě se podobný přístup nemusí vyplatit. Nejde přitom jen o riziko, že automobilu dojde palivo v tu nejméně vhodnou chvíli.
Jezdit téměř s prázdnou nádrží je pro některé motoristy naprosto běžné. Někdo tankování odkládá kvůli vysokým cenám pohonných hmot, jiný jednoduše nemá čas zastavit a tankovat. A pokud palubní počítač stále ukazuje dojezd několika desítek kilometrů, zdánlivě není důvod k obavám. V zimních měsících se ale vyplatí být opatrnější. Nízké teploty, dopravní komplikace a nepředvídatelné zdržení mohou z obyčejného odkládání tankování udělat poměrně nepříjemný problém.
Ostatně také americká motoristická organizace AAA doporučuje v zimních podmínkách udržovat nádrž alespoň z poloviny plnou. Důvod je především praktický. Pokud řidič uvízne v koloně, na zasněžené silnici nebo musí kvůli nepříznivému počasí změnit trasu, má dostatek paliva pro pokračování v jízdě i případné vytápění automobilu.
Co se stane, když palivo skutečně dojde?
Moderní automobily jsou vybavené palivovými čerpadly, která zajišťují přísun benzinu nebo nafty do motoru. U mnoha vozidel je elektrické podávací čerpadlo umístěné přímo v nádrži a protékající palivo se podílí také na jeho chlazení. Pokud automobilu palivo skutečně dojde nebo čerpadlo začne nasávat vzduch, může to znamenat problém. Opakovaný chod bez dostatečného přísunu paliva totiž některým čerpadlům nesvědčí a může přispívat k jejich poškození.
Mohlo by vás zajímat
To ovšem neznamená, že každá jízda s rozsvícenou kontrolkou rezervy automaticky ničí palivové čerpadlo. Palivové soustavy se konstrukčně liší a samotná nízká hladina ještě nemusí znamenat, že čerpadlo pracuje nasucho. Riziko roste především při skutečném nedostatku paliva. U naftových automobilů může být úplné vyjetí nádrže ještě nepříjemnější. Pokud se do palivové soustavy dostane vzduch, může být u některých vozidel nutné provést předepsaný postup jejího odvzdušnění. U moderních dieselů se složitým vysokotlakým vstřikováním rozhodně není dobré opakovaně a dlouho startovat bez znalosti doporučeného postupu výrobce. Nejen, že nejspíš nenastartujete, ale navíc můžete motoru ublížit.
A co voda, která se má v nádrži srážet?
S téměř prázdnou nádrží se často spojuje také další problém. Někteří tvrdí, že se v ní během zimy sráží voda, která následně zamrzá a způsobuje potíže s palivovým systémem. Určitý fyzikální základ toto tvrzení má. Pokud se do nádrže dostává vlhký vzduch a mění se teplota, může za určitých podmínek docházet ke kondenzaci vodní páry. Voda v palivové soustavě je nežádoucí, zejména pokud se nahromadí ve větším množství.
Jenže moderní automobily mají palivové nádrže a jejich odvětrávání řešené jinak než starší vozidla. U benzinových aut se běžně používají systémy omezující únik palivových par, takže nádrž není jednoduše otevřená okolnímu vzduchu. Nelze proto tvrdit, že v každé poloprázdné nádrži během mrazivé noci automaticky vznikne nebezpečné množství vody. Větší pozornost si ale zaslouží starší vozidla, auta s netěsnou palivovou soustavou nebo stroje, které dlouhodobě stojí bez používání. U nich mohou mít vlhkost a skladování paliva větší význam. Pokud se chystáte automobil na několik týdnů či měsíců odstavit, je vhodné řídit se doporučením výrobce a zvážit také stáří a složení paliva. Naše rada je prostá, pokud auto někde potřebujete na delší čas nechat stát, udělejte to s plnou nádrží.
Rezerva není přesné měřidlo
Dalším důvodem, proč tankování zbytečně neodkládat, je samotný ukazatel dojezdu. Ten totiž neříká, kolik kilometrů automobil zaručeně ujede. Jde o odhad, který vychází z dostupných údajů, často včetně předchozí spotřeby. Pokud jste posledních několik kilometrů jeli plynule mimo město, může palubní počítač ukazovat poměrně optimistickou hodnotu. Jakmile ale uvíznete v koloně, začnete jezdit po městě nebo vyrazíte do kopcovitého terénu, může se skutečný dojezd výrazně změnit.
Zvlášť v zimě je proto rozumné nepovažovat poslední litry v nádrži za běžně využitelnou zásobu. Rezerva by měla sloužit především k tomu, abyste bezpečně dojeli k čerpací stanici, nikoliv jako důvod pravidelně odkládat tankování až na poslední chvíli.
Plná nádrž není povinnost, rozumná zásoba se ale hodí
Znamená to, že by měli všichni motoristé v zimě neustále jezdit s plnou nádrží? Rozhodně ne. Při běžném provozu není potřeba tankovat po každých několika ujetých kilometrech.
Pokud ale vyrážíte na delší cestu, očekáváte sněžení nebo víte, že pojedete oblastí s menším počtem čerpacích stanic, je rozumné natankovat včas. Udržovat alespoň polovinu nádrže je v náročných zimních podmínkách jednoduché preventivní opatření.
Mohlo by vás zajímat
Jízda na rezervu tedy není automatickou cestou ke zničenému motoru ani palivovému čerpadlu. Především v zimě ale přináší zbytečná rizika, kterým se dá snadno předejít. Stačí tankování nenechávat až na okamžik, kdy ukazatel dojezdu začne počítat poslední kilometry.
