Britská cesta k elektromobilitě možná nebude tak rychlá, jak si vláda ještě před několika lety představovala. Povinné podíly bezemisních aut se totiž stále častěji střetávají s tím, co si zákazníci skutečně chtějí koupit. Londýn proto začíná diskutovat o zmírnění pravidel, která měla automobilky přimět k výrazně rychlejšímu přechodu na elektromobily.
Plány byly ambicióznější než v Evropské unii
Velká Británie se po odchodu z Evropské unie chtěla v elektrifikaci automobilové dopravy vydat ještě rychlejší cestou než kontinentální Evropa. Bývalý premiér Boris Johnson původně počítal s tím, že prodej nových vozů se spalovacími motory skončí už v roce 2030.
Jenže vývoj trhu těmto představám neodpovídal. Zájem o elektromobily sice postupně rostl, nikoliv však tempem, které by umožňovalo původní plán bez problémů splnit. Britská vláda proto zvolila jiný způsob, jak výrobce k elektrifikaci přimět. Namísto okamžitého zákazu zavedla systém povinných podílů automobilů s nulovými emisemi.
Mohlo by vás zajímat
V roce 2024 měly elektromobily představovat nejméně 22 procent prodejů jednotlivých značek. O rok později se hranice zvýšila na 28 procent a letos činí 33 procent. Další růst je přitom naplánován velmi rychle. V příštím roce má podíl vzrůst na 38 procent a v roce 2030 mají bezemisní automobily podle současných pravidel tvořit už 80 procent prodejů.
Za nesplnění hrozí automobilkám velmi vysoké sankce
Pro výrobce nejde pouze o orientační doporučení. Pokud předepsaného podílu nedosáhnou, mohou za každé vozidlo nad povolený limit zaplatit pokutu odpovídající zhruba 338 tisícům korun.
Právě tento mechanismus měl automobilky motivovat k tomu, aby zákazníkům nabízely stále více elektromobilů. Problém je v tom, že výrobce může ovlivnit svou nabídku, ale už podstatně hůře ovlivní rozhodnutí samotného zákazníka. A právě zde začíná britský systém narážet na realitu.
Prodeje elektrických aut totiž nedosahují takových hodnot, jaké budou nutné ke splnění budoucích kvót. Například letos v červenci připadalo na elektrifikované vozy ve Velké Británii 37,4 procenta trhu, což bylo výrazně méně, než kolik by bylo potřeba při dalším plánovaném zpřísňování pravidel.
Automobilový průmysl varoval už delší dobu
Na problém dlouhodobě upozorňuje britské Sdružení výrobců a obchodníků s motorovými vozidly SMMT. Podle něj nelze situaci posuzovat pouze podle toho, kolik elektrických aut jsou automobilky schopny vyrobit.
Významnou roli hrají také ceny elektřiny, stav veřejné nabíjecí sítě, problémy v dodavatelských řetězcích a především ochota zákazníků přejít ze spalovacího automobilu na elektromobil.
Zjednodušeně řečeno, stát může automobilce nařídit, kolik elektrických aut má nabídnout, nedokáže však zákazníkovi přikázat, které auto si má za své peníze koupit. Právě tento rozpor se s postupným zpřísňováním kvót stává stále větším problémem.
Podíl elektromobilů by mohl být v roce 2030 výrazně nižší
Britská vláda proto otevřela konzultace se zástupci automobilového průmyslu a představila několik variant dalšího postupu. Zásadní změnou může být především úprava cíle pro rok 2030. Namísto současně plánovaného podílu 80 procent elektromobilů by se hranice mohla snížit pouze na 50 procent. To by automobilkám poskytlo podstatně více času na přizpůsobení nabídky skutečnému vývoji trhu.
Tři ze čtyř zvažovaných variant přitom nadále počítají s tím, že dlouhodobým cílem zůstane prodej výhradně bezemisních automobilů od roku 2035. Změnit se tedy nemusí konečný termín, ale především tempo, jakým se k němu britský trh dostane.
Poslední možnost počítá se zachováním současných kvót, avšak se zavedením větší flexibility pro jednotlivé automobilky. Ta by výrobcům umožnila plnit požadavky méně striktním způsobem.
Británie do elektromobility nalila přes 200 miliard korun
Vláda současně zdůrazňuje, že elektromobily rozhodně neopouští. Naopak tvrdí, že britský trh s elektrickými vozy dál roste a že samotné automobilky i provozovatelé dobíjecích sítí do infrastruktury a výroby investují značné prostředky.
Stát elektrifikaci podporuje částkou odpovídající přibližně 211 miliardám korun. Součástí podpory jsou mimo jiné příspěvky na nákup elektromobilů, které podle britské vlády pomohly více než 160 tisícům řidičů přejít na elektrický pohon.
Ministryně dopravy Heidi Alexanderová proto tvrdí, že základní směr britské politiky zůstává stejný. Podle vlády má ale smysl průběžně kontrolovat, zda jsou stanovené cíle skutečně dosažitelné a zda současně nepoškozují domácí automobilový průmysl.
Zmírnění pravidel má také své odpůrce
Ne všichni však případné snížení kvót podporují. Část organizací zaměřených na elektromobilitu upozorňuje, že právě pevně nastavené cíle motivují výrobce k investicím do nových modelů i infrastruktury.
Podle těchto kritiků by vláda neměla reagovat na pomalejší růst poptávky snížením požadavků, ale spíše hledat důvody, proč někteří zákazníci stále váhají s přechodem na elektromobil.
Mezi problémy mohou patřit vysoké pořizovací ceny některých modelů, nedostatečné možnosti domácího nabíjení, ceny veřejných nabíječek nebo obavy ze zůstatkové hodnoty elektrických vozů.
Zastánci současného systému také varují, že rozvolnění pravidel může zpomalit investice automobilek a současně posílit pozici čínských značek, které do elektromobility investovaly velmi intenzivně a na evropských trzích postupně rozšiřují svou nabídku.
Rozhodovat nakonec bude především zákazník
Britský příklad ukazuje problém, který budou v příštích letech řešit i další evropské země. Politické cíle mohou určovat směr automobilového trhu, skutečné tempo změny však do značné míry závisí na lidech, kteří auta nakonec kupují.
Pokud bude poptávka po elektromobilech růst pomaleji než regulatorní požadavky, automobilky budou nuceny hledat stále dražší způsoby, jak stanovené limity splnit. Britská vláda proto nyní řeší, zda je výhodnější držet se původního harmonogramu za každou cenu, nebo pravidla upravit tak, aby lépe odpovídala skutečnému vývoji trhu.
Mohlo by vás zajímat
Definitivní podoba změn zatím známá není. Už samotné otevření debaty však ukazuje, že původně velmi ambiciózní britský plán elektrifikace může dostat podstatně realističtější podobu.
