Švýcarsko si většina motoristů spojuje s perfektně udržovanými silnicemi, přísnými pravidly a drahým tankováním. Teď se však v bohaté alpské zemi řeší také dostupnost pohonných hmot. Úřady prověřují možnost snížit dálniční rychlost na 80 km/h, pokud by se zásobování výrazně zhoršilo. Pro řidiče z Česka by tak cesta na dovolenou nebo průjezd zemí mohly znamenat další zdržení. O zavedení omezení ale zatím rozhodnuto není.
Představa široké dálnice, po které osobní auta postupují stejným tempem jako nákladní doprava, příliš nadšení nevzbuzuje. Zvlášť pokud má člověk před sebou několik set kilometrů a další hodiny za volantem. Právě takový scénář však nyní zaměstnává švýcarské úřady. Při vážném nedostatku paliv by nižší rychlost mohla pomoci omezit jejich spotřebu a prodloužit dobu, po kterou zásoby vystačí.
Švýcarský Spolkový úřad pro hospodářské zásobování země proto připravuje podklady k možnému omezení rychlosti. Samotné prověřování takového kroku ovšem ještě neznamená, že se řidiči v nejbližších dnech automaticky dočkají nových značek. Jde o jednu z možností pro případ dalšího zhoršení situace. Podle vyjádření úřadu pro švýcarská média má opatření sloužit jako případný doplněk k využívání povinných rezerv.
Palivo se do země dostává obtížněji
Za současnými komplikacemi stojí především souběh problémů v dopravě. Pro vnitrozemské Švýcarsko je mimořádně důležitý Rýn, po kterém proudí velké objemy zboží včetně ropných produktů. Dlouhotrvající sucho však snížilo hladinu natolik, že lodě mohou přepravovat jen omezený náklad, případně nemohou vyplout vůbec. Významná zásobovací trasa tak ztrácí kapacitu právě ve chvíli, kdy ji země potřebuje.
Mohlo by vás zajímat
Nahradit říční dopravu jiným způsobem není jednoduché. Část nákladů mohou převzít železnice, silnice nebo potrubní přeprava, všechny tyto možnosti však mají své limity. Pokud se k nízkému stavu vody přidají výpadky vlaků nebo omezené dodávky produktovody, prostor pro náhradní řešení se dále zmenšuje. Právě tuto kombinaci uvádí švýcarský zásobovací úřad mezi důvody, proč povolil čerpání části povinných zásob.
Situaci navíc zkomplikovalo počasí ve Francii. Silné deště na jihu země zaplavily čerpací stanice potrubní infrastruktury a způsobily krátkodobé přerušení dodávek. Nešlo tedy pouze o problém s vodní dopravou. Když současně zakolísá několik cest, kterými se palivo dostává k odběratelům, dopady se mohou rychle nasčítat.
Dodávky do Švýcarska přesto pokračují. Ropa se dostává do domácí rafinerie potrubím a hotová paliva přicházejí také po železnici. Aktuální stav proto nelze popisovat jako úplné zastavení zásobování nebo plošně prázdné čerpací stanice. Švýcarská televize SRF upozorňuje, že situace je napjatá, dramatický nedostatek však zatím nenastal.
Rezervy pomáhají překlenout výpadky
Právě pro podobné situace existují povinné zásoby. Jejich úkolem je překlenout období, během kterého běžné dodávky nestačí pokrývat potřebu trhu. Uvolnění části rezerv proto samo o sobě neznamená, že stát spotřeboval poslední dostupné palivo. Je to nástroj, který má zabránit tomu, aby se problémy v přepravě naplno přenesly na domácnosti a firmy.
Švýcarské úřady již povolily využití části zásob motorové nafty a leteckého paliva. U benzinu a topného oleje označují zásobování za zajištěné, byť napjaté. Zároveň upozorňují, že spolehlivý výhled lze sestavovat pouze na omezenou dobu dopředu. Další vývoj totiž závisí na fungování přepravních tras i na tom, zda se podaří odstranit jejich současná omezení.
Z pohledu řidičů je podstatné, že mezi čerpáním rezerv a plošným omezením dálniční rychlosti existuje několik dalších úvah a podmínek. Úřady musí posoudit závažnost situace, dostupnost náhradních dodávek i možnosti dobrovolných úspor. Teprve pokud by tato řešení nestačila, dostávala by přísnější opatření větší význam.
Osmdesátka by cestování citelně prodloužila
Na švýcarských dálnicích obecně platí nejvyšší povolená rychlost 120 km/h. Snížení na osmdesát by tedy znamenalo ubrat celou třetinu. Pro motoristu zvyklého na běžné dálniční tempo by šlo o výraznou změnu, která by se nejvíce projevila při delších přejezdech.
Rozdíl dobře ukazuje jednoduchý výpočet. Sto kilometrů při stálé rychlosti 120 km/h zabere 50 minut. Při osmdesátce už jde o 75 minut. Na každých sto kilometrech by tak za ideálních podmínek přibylo 25 minut. U třísetkilometrové trasy představuje rozdíl hodinu a čtvrt.
Ve skutečném provozu by samozřejmě záleželo na konkrétní cestě. Kolony, tunely, práce na silnici a úseky s nižším limitem snižují průměrnou rychlost už dnes. Nelze proto mechanicky přičíst stejnou časovou ztrátu ke každému průjezdu Švýcarskem. Na volné dálnici by však řidiči změnu pocítili velmi výrazně.
Důležité je také načasování. Podle dosud zveřejněných informací by osmdesátka přicházela v úvahu při vážném nedostatku, pokud by byla vyčerpána podstatná část povinných zásob a dobrovolné šetření nepřineslo dostatečný výsledek. Takový stav nelze zaměňovat se současnou přípravou krizového opatření.
Pomalejší jízda šetří, přesné procento ale není jisté
Úvaha o snížení rychlosti má srozumitelný technický základ. S rostoucím tempem musí automobil překonávat větší odpor vzduchu. Při dálniční jízdě se tento odpor výrazně podílí na tom, kolik energie vůz potřebuje k pohybu. Ubrání rychlosti proto zpravidla přináší nižší spotřebu.
Nelze však všem autům přisoudit totožnou úsporu. Záleží na tvaru karoserie, pohonu, převodech, zatížení i podmínkách na trase. Jinak se bude chovat nízký osobní vůz, jinak velké SUV s nákladem na střeše. Výsledek ovlivní také to, zda auto jede plynule, nebo opakovaně brzdí a zrychluje.
Konkrétní dvacetiprocentní úsporu proto nelze vydávat za univerzální výsledek měření pro připravované švýcarské opatření. ADAC ve své zprávě naopak uvádí, že rozsah možné úspory zatím zůstává otevřený.
Pro celkový přínos by bylo důležité i chování řidičů. Plynulé tempo bez prudkého zrychlování nabízí jiné výsledky než neustálé dojíždění pomalejších aut a následné brzdění. Samotná hodnota na dopravní značce tedy není jediným faktorem, který rozhoduje o konečné spotřebě.
Delší cestování by zároveň vyžadovalo odpovídající plánování přestávek. Nižší rychlost nezbavuje řidiče povinnosti soustředit se na provoz a není důvodem věnovat se telefonu nebo jiným činnostem. Pokud se cesta protáhne, je rozumné upravit čas odjezdu i očekávaný příjezd.
Výjimka pro elektromobily zatím není vyřešená
Samostatnou otázkou zůstávají bateriová auta. Jejich majitelé mohou namítat, že jízdou nespotřebovávají benzin ani naftu, a zásoby těchto paliv proto přímo neovlivňují. Z tohoto pohledu má debata o případné výjimce logiku.
Jenže pravidla silničního provozu musí zohledňovat také vzájemné fungování různých vozidel. Rozdílné rychlostní limity podle druhu pohonu by vyžadovaly jasná pravidla a srozumitelnou kontrolu. Posuzovat by se musel i jejich dopad na provoz, zejména tam, kde se osobní auta potkávají s hustou nákladní dopravou.
To ovšem neznamená, že už bylo rozhodnuto o stejném omezení pro všechny. ADAC výslovně upozorňuje, že případné zahrnutí elektromobilů do nového limitu zůstává otevřené. Jejich majitelé proto zatím nemohou počítat ani s potvrzenou výjimkou, ani s definitivně schválenou povinností zpomalit.
Z hlediska spotřeby by i elektrické vozy při nižším dálničním tempu zpravidla získaly. Menší nároky na překonávání odporu vzduchu mohou prodloužit dojezd a u některých cest snížit potřebu nabíjení. Část času stráveného pomalejší jízdou by se tak mohla vrátit kratší nebo vynechanou zastávkou. Ani zde však nelze stejný výsledek slíbit každému automobilu a každé trase.
Tankování stojí přes tři tisíce korun za padesát litrů
Vedle debaty o rychlosti řeší motoristé také ceny. Údaj přesahující 2,60 eura za litr odpovídá po přepočtu více než 63 korunám. ADAC ve svém přehledu z 29. října uvádí švýcarskou naftu přibližně za 64 korun za litr po zaokrouhleném přepočtu. Padesátilitrové tankování tak vychází zhruba na 3 200 korun. Přepočet vychází z referenčního kurzu Evropské centrální banky z téhož dne.
Pro českého řidiče je to částka, kterou už při plánování delší cesty pocítí. Výsledné náklady přitom neurčuje pouze samotná vzdálenost. Důležitá je skutečná spotřeba, množství paliva v nádrži při příjezdu i konkrétní místo tankování.
Uvedená cena zároveň není pevnou částkou platnou u každého stojanu. Ceny se mezi čerpacími stanicemi liší a průběžně se mění. Při sestavování cestovního rozpočtu je proto vhodné pracovat s rezervou a nespoléhat na jediný údaj z doby, kdy se cesta teprve plánovala.
Překročení limitu může mít vážné následky
Ať už případné snížení rychlosti dopadne jakkoli, švýcarská pravidla není radno přehlížet. Místní systém rozlišuje mezi méně závažným překročením, které se řeší pokutou, a vážnějšími případy, kdy následuje další řízení. U vysokého překročení se při stanovení peněžitého trestu mohou zohledňovat také finanční poměry pachatele.
Podle oficiálního švýcarského portálu hrozí na dálnici při překročení rychlosti o 35 km/h a více odnětí řidičského oprávnění nejméně na tři měsíce. Rozhodující je přitom zjištěná rychlost po odečtení příslušné tolerance měření. Při posuzování konkrétního případu mohou hrát roli také předchozí provinění.
Pokud by tedy řidič pokračoval obvyklým dálničním tempem i v úseku nově omezeném na osmdesátku, mohl by se dostat do vážných problémů. Nestačilo by spoléhat na to, že stejnou rychlostí jel na daném místě při minulé návštěvě.
Současně není správné všechny následky slučovat do jednoho automatického trestu. Zákaz řízení není totéž jako zákaz vstupu do země a zabavení automobilu ani vězení nenásledují po každém překročení rychlosti. Nejtvrdší postihy se týkají zvlášť závažných případů. Oficiální švýcarské informace mezi možné sankce za extrémně nebezpečnou jízdu skutečně řadí i trest odnětí svobody nebo zabavení vozidla.
Rozhodující budou další dodávky
Debata o úsporách paliva připomíná, že ani bohatá země s kvalitní infrastrukturou není nezávislá na fungování zásobovacích tras. Peníze pomohou vytvářet rezervy a připravovat náhradní řešení, samy však nezvednou hladinu řeky ani okamžitě neopraví poškozené přepravní zařízení.
Právě proto má význam připravovat krizové scénáře dříve, než nastane skutečně vážný problém. Snížení rychlosti patří mezi opatření, která může švýcarská vláda při nedostatku ropných produktů využít. Oficiální plánování zahrnuje také dobrovolné úspory a pro závažnější dlouhodobé situace další nástroje k omezení spotřeby. Existence těchto možností ale není oznámením jejich okamžitého zavedení.
Mohlo by vás zajímat
Pro motoristy z Česka je proto nejdůležitější sledovat před odjezdem aktuální dopravní informace a během cesty respektovat skutečné značení. Případná osmdesátka by výrazně změnila časový plán dlouhého přejezdu, zatím však zůstává připravovanou možností. O tom, zda bude skutečně potřeba, rozhodne další vývoj zásobování a účinnost mírnějších kroků.
