Start-stop: úspora paliva, nebo zbytečný otrava? Tady jsou reálná čísla
Do aut se v posledních letech dostalo spoustu technologií, které měly řidičům ušetřit peníze i planetu. Ne všechny ale sklízí nadšené ovace. Systém automatického vypínaní motoru zvaný start-stop je toho jasným důkazem. Byl sice navržen s dobrým úmyslem, ale reakce řidičů jsou často spíš vlažné, někdy dokonce odmítavé.
Když porovnáte nová auta se staršími modely z doby před rokem 2006, start-stop patří mezi nejvýraznější rozdíly. Cílem je snížit spotřebu tím, že motor při zastavení zhasne a znovu se nastartuje až při rozjezdu. Na papíře to zní jako jasná výhra, v praxi ale mnohým vadí, že narušuje plynulost jízdy a podle některých i zatěžuje mechaniku vozu víc, než je zdrávo.
Přitom jeho smysl, alespoň z hlediska teorie, je nepopiratelný. V městském provozu, při čekání na semaforech nebo popojíždění v kolonách, má systém potenciál výrazně snížit množství spáleného paliva. Někteří řidiči na něj nedají dopustit – zejména pokud je dobře sladěný s dalšími systémy auta – jiní ho ale vypínají hned po nastartování.
Statistiky německého autoklubu ADAC uvádějí, že hrubá úspora paliva díky start-stopu se pohybuje mezi 10 a 15 %. Největší efekt má právě při krátkých zastávkách ve městech, na delších trasách už přínos rychle klesá. Otázka zní: stojí tato procenta za to?
Podívejme se na modelový příklad. Podle ADAC najede průměrné auto zhruba 12 500 km ročně. Spotřeba se v Německu pohybuje kolem 6,8 litru nafty nebo 7,7 litru benzínu na 100 km. To znamená, že diesel ročně spálí přibližně 850 litrů, benzínový motor kolem 960 litrů. V přepočtu na peníze jde asi o 37 000 Kč za naftu nebo 44 500 Kč za benzín. Úspora 10–15 % tedy znamená několik tisíc korun ročně.
Jenže je tu háček. Pokud systém není odladěný a nedokáže přizpůsobit své chování aktuálním podmínkám – například teplotě motoru, napětí baterie nebo sklonu silnice – může paradoxně životnost některých komponent zkrátit. Náklady na jejich výměnu pak snadno převýší celou roční úsporu.
Princip fungování start-stopu je přitom jednoduchý: na rozdíl od úplného vypnutí motoru zůstává palubní síť aktivní, takže běží klimatizace, rádio i vyhřívání sedadel. Systém se spustí jen tehdy, když není přenášena hnací síla z motoru na kola – u manuálu musíte sešlápnout spojku, u automatu držet brzdu.
A i když spousta řidičů (včetně autora tohoto textu) start-stop rutinně deaktivuje, stojí za to zvážit, jestli zrovna ve vašem autě nefunguje výjimečně dobře. V některých modelech je jeho činnost tak plynulá, že o něm skoro nevíte – a v takovém případě je škoda nechat peníze mizet v nádrži při každém čekání na křižovatce. Jak jste na tom vy? Start-stop využíváte, nebo ho vypínáte?
.« Tempomat: kdy vám pomůže a kdy je lepší se mu vyhnout Jak vybrat správný minikaravan »
