Volkswagen Transporter může mít téměř tolik podob, kolik existuje různých zákazníků. Jednou slouží jako klasická pracovní dodávka, podruhé jako velké rodinné auto a jindy se promění v obytný vůz nebo mobilní dílnu. Testovaný exemplář ukazuje ještě jednu možnost. Česká společnost Sicar z osmimístného Transporteru Kombi vytvořila expediční speciál připravený na dlouhé cestování i výjezdy mimo zpevněné silnice.
Na první pohled vypadá jako automobil, který by se neztratil ani daleko od civilizace. Má zvýšený podvozek, terénní pneumatiky, ochranné prvky, střešní koš, zadní žebřík a vyprošťovací desky. Přesto stále nabízí plnohodnotnou osmimístnou kabinu, automatickou převodovku, silný turbodiesel a pohon všech kol.
Právě spojení expediční výbavy s použitelností v běžném provozu je na celém automobilu nejzajímavější. Nejde totiž pouze o efektně upravenou dodávku určenou na výstavy. Většina instalovaných prvků má konkrétní funkci a vůz skutečně dokáže zastat několik rozdílných rolí.
Z běžné dodávky je nepřehlédnutelný cestovatel
Základem výrazného vzhledu je tovární paket PanAmericana, který přináší robustnější vnější prvky a několik úprav interiéru. U testovaného exempláře však představuje pouze první krok. Skutečnou proměnu obstarala až následná přestavba.
Automobil stojí na zesílených sedmnáctipalcových kolech Brock, která jsou obuta do terénních pneumatik BFGoodrich All Terrain T A KO2. Podvozek dostal odlišné pružiny a jeho světlá výška se zvýšila o 25 milimetrů vpředu a o 15 milimetrů vzadu.
Nejde o extrémní úpravu, která by z Transporteru udělala plnohodnotný terénní automobil. Vyšší světlá výška však pomůže při jízdě po lesních cestách, kamenitých úsecích nebo hlubších kolejích. Společně s pohonem všech kol dává řidiči podstatně větší jistotu než běžná silniční verze.
Tovární kryt motoru a převodovky doplňuje ochrana palivové nádrže a zásobníku AdBlue. Boky vozu chrání masivní nášlapy Rockslider o průměru 40 milimetrů. Ty současně usnadňují nastupování do zvýšené kabiny.
Na střeše se nachází přepravní koš s pochozí plošinou. Přístup k němu umožňuje žebřík připevněný na zadních dveřích. Vůz s sebou vozí také vyprošťovací desky, které mohou pomoci ve chvíli, kdy se pneumatiky zahrabou do písku, bláta nebo sněhu. Okolí automobilu lze po setmění osvětlit dodatečnými diodovými světly.
Výsledná podoba budí značnou pozornost. Transporter s terénními pneumatikami, střešní konstrukcí a zadním žebříkem působí dobrodružně, aniž by vypadal přehnaně. Velmi mu sluší také zelený metalický lak Warm, který z něj dělá jedno z nejvýraznějších velkoprostorových aut na silnici.
Testovaný Transporter využívá kratší ze dvou nabízených karoserií. Na délku měří 5 040 milimetrů a jeho rozvor dosahuje 3 100 milimetrů. Malé auto to samozřejmě není, stále se s ním však dá relativně rozumně pohybovat ve městě, na parkovištích i na úzkých vedlejších komunikacích.
Na dálnici překvapí stabilitou
Na silnici se Transporter chová přesně tak, jak napovídá jeho konstrukce. Řidič neustále vnímá vyšší stavbu karoserie, rozměry vozu i jeho užitkový základ. Přesto nepůsobí těžkopádně nebo nejistě.
Při dálničním cestování potěší velmi dobrou směrovou stabilitou. Ani silnější boční vítr s ním výrazně necvičí a vůz nevyžaduje neustálé korekce volantem. Expediční výbava se ovšem projeví zvýšenou hlučností. Část aerodynamického svistu vzniká kolem střešního koše a další zvuky přicházejí od terénních pneumatik. Vzhledem k rozsahu úprav se však hluk stále drží v přijatelných mezích.
Také práce podvozku je na slušné úrovni. Zvýšení světlé výšky neudělalo z Transporteru nepříjemně tvrdý nebo odskakující automobil. Nerovnosti zvládá důstojně, přestože mechanické zvuky od náprav pronikají do kabiny výrazněji než u komfortněji zaměřené Caravelle.
Silný diesel je pro osm lidí prakticky nutností
Testovaný vznětový čtyřválec 2.0 TDI dosahuje výkonu 125 kW a představuje nejsilnější diesel v nabídce. Jeho dynamika je pro běžný provoz dostačující. Transporter nepůsobí vyloženě pomalu a bez problémů drží tempo s okolním provozem.
Limity pohonné jednotky se více projeví při dálničním stoupání nebo prudším předjíždění. Motor v takových chvílích musí pracovat intenzivněji, protože kromě velké karoserie rozhýbává také pohon všech kol, terénní pneumatiky a dodatečnou výbavu.
Velkou pochvalu si zaslouží automatická převodovka. Jednotlivé stupně mění hladce, bez zbytečných prodlev a nepříjemných rázů. Svou práci odvádí nenápadně, což se k charakteru velkého cestovního automobilu hodí.
Spotřeba odpovídá výbavě a odporu vzduchu
Během běžného provozu se spotřeba nejčastěji pohybovala kolem 11 litrů na 100 kilometrů. Není to málo, ale s ohledem na koncepci testovaného vozu nejde o překvapivý výsledek.
Střešní koš zhoršuje proudění vzduchu kolem karoserie, terénní pneumatiky mají vyšší valivý odpor a svou roli hraje také zvýšený podvozek. K tomu je nutné připočítat hmotnost expediční výbavy a pohonu všech kol.
Osm cestujících se uvnitř mačkat nebude
Jednou z hlavních předností Transporteru zůstává množství prostoru. Dokonce i kratší karoserie dokáže nabídnout dostatek místa ve všech třech řadách sedadel. Dospělí cestující se nebudou cítit stísněně ani úplně vzadu.
Vzdušnosti pomáhá vysoká střecha, velké prosklené plochy a téměř svislé boky karoserie. Na rozdíl od běžných sedmimístných SUV zde třetí řada neslouží pouze dětem nebo příležitostným pasažérům.
Zadní lavice lze z vozu vyjmout, nejsou však posuvné. Vnitřní variabilita proto není tak propracovaná jako u některých osobněji zaměřených velkoprostorových modelů. Manipulace s těžkými lavicemi navíc vyžaduje sílu a dostatek místa pro jejich uskladnění.
Zavazadelník potřebuje chytré skládání
Za třetí řadou nezůstává v kratší karoserii přebytek místa na délku. Zavazadelník však těží z velké výšky. Pokud se podaří náklad rozumně poskládat do několika vrstev, dokáže Transporter odvézt překvapivé množství vybavení.
Menší tašky a batohy lze uložit také pod zadní lavici. Při plném obsazení osmi lidmi přijde vhod rovněž střešní přepravní koš. Každý cestující si obvykle veze vlastní zavazadlo a bez vnějšího nosiče by mohl prostor za poslední řadou rychle dojít.
Interiér se snaží připomínat osobní automobil
Přední část kabiny se v mnoha ohledech přiblížila běžným osobním vozům. Řidič a spolujezdec mají pohodlná sedadla s vlastními loketními opěrkami. Před řidičem se nachází digitální přístrojový panel a uprostřed palubní desky velká obrazovka multimediálního systému.
Příjemná poloha za volantem a dobrý výhled usnadňují každodenní používání. Člověk sedí vysoko a má slušný přehled o dění kolem vozu. Rozměry Transporteru ovšem nelze úplně přehlížet, především při parkování nebo průjezdu úzkými místy.
Zvláštní homologace umožnila neobvyklou konfiguraci
Testovaný exemplář je homologován jako vozidlo zvláštního určení kategorie SG. Právě toto řešení umožňuje spojit osmimístné provedení, nejsilnější diesel 2.0 TDI s výkonem 125 kW a pohon všech kol.
Homologace stejné konfigurace jako klasického osobního automobilu nebo užitkového vozidla kategorie N1 by byla pro Volkswagen problematická kvůli flotilovým emisím. Zákazník, který chce osm sedadel, nejsilnější turbodiesel a pohon všech kol současně, proto musí zvolit provedení zvláštního určení.
Přestavba od společnosti Sicar tak nepřidává pouze expediční vzhled a ochranné vybavení. Současně otevírá cestu ke konfiguraci, která by v běžné nabídce nebyla jednoduše dostupná.
Univerzálnost je jeho největší zbraní
Expedičně upravený Volkswagen Transporter Kombi představuje velmi specifické auto. Není tak komfortní a tiché jako klasický osobní vůz, ve městě potřebuje dostatek prostoru a kvůli úpravám spotřebuje více paliva. Terénní pneumatiky a střešní konstrukce se zároveň podepisují na hlučnosti.
Za tyto kompromisy ovšem nabízí mimořádně široké možnosti využití. Odveze osm lidí, pojme velké množství zavazadel, zvládne každodenní provoz a díky pohonu všech kol, vyššímu podvozku a důkladné ochraně se nemusí zastavit tam, kde končí asfalt.
Stále jde o prostorné auto schopné dlouhých dálničních přesunů. Jen k tomu přidává větší odolnost a schopnost vyrazit na místa, kam by se s běžnou osobní dodávkou nikdo příliš nehrnul.
Mohlo by vás zajímat
Ve všední den může vozit rodinu nebo větší skupinu lidí, o víkendu poslouží jako přepravník sportovního vybavení a během dovolené se promění v základnu pro dobrodružnou expedici. Právě v tom spočívá největší kouzlo Transporteru. Z jednoho automobilu může vzniknout téměř cokoliv.
