Zimní výbava auta: Řidiči často tápou v tom, co je povinné. Jak to má Česko a jeho sousedé?
Pravidla pro zimní výbavu aut v Evropě jsou všechno, jen ne jednotná. Většina států v našem okolí nějakou podobu zimní ale povinnosti má – někde jde o povinnost vázanou na počasí, jinde na konkrétní datum, často navíc doplněnou dopravním značením.
Výsledkem je, že řidič, který se na přelomu roku pohybuje po Evropě, má v hlavě slušný zmatek. Jsme sice v rámci Evropské unie, ale co země, to jiný systém. A to se teď bavíme jen o tak zdánlivě jednoduché věci, jako je přezutí na zimní pneumatiky a povinnost je skutečně na autě mít. K otázce zimního obutí se pravidelně vrací snad všechny automobilové redakce a ani letos to není jinak. Jak tedy vypadají pravidla v zemích, kam se český motoristka či motorista běžně vydá?
Rakousko: povinnost od listopadu do dubna dle situace na silnici
Nejbližší horský soused, kde je sníh v zimě spíš pravidlem než výjimkou, je Rakousko. Tamní legislativa je na první pohled jednoduchá: od 1. listopadu do 15. dubna platí tzv. situativní zimní povinnost.
To ale neznamená, že přesně o půlnoci na 1. listopadu musí mít každý bez výjimky obuté zimní pneumatiky. Podstatné je, zda panují typicky zimní podmínky – tedy leží na vozovce sníh, uježděná vrstva sněhu, břečka nebo je náledí. V takovém okamžiku musejí osobní auta a lehká užitková vozidla do 3,5 tuny jezdit na zimních pneumatikách, případně mít na hnací nápravě nasazené schválené sněhové řetězy.
Používání řetězů má ale svá pravidla. Nelze je mít nazuté jen „pro jistotu“, zákon je dovoluje pouze na souvisle zasněžené či zledovatělé vozovce. A kdo někdy zažil rakouskou kontrolu, ví, že tamní policie i silničáři mají pro výmluvy typu „ráno ale bylo sucho“ jen velmi omezené pochopení. Praktický závěr? Chystáte-li se v zimě přes Alpy, nevyplatí se nechávat přezutí na poslední chvíli. V údolí může být ráno jen mokro, ale o pár stovek výškových metrů už se můžete potýkat s čerstvou sněhovou nadílkou.
Slovinsko: povinné zimní obutí bez ohledu na počasí
O něco jižněji, ve Slovinsku, jsou pravidla ještě přísnější. I tady sice existuje časové období, kdy je zimní výbava povinná, ale koncept je jiný. Od 15. listopadu do 15. března platí všeobecná, nikoli jen situativní zimní povinnost.
To znamená, že v uvedeném období musí být auto vybavené zimními pneumatikami nebo jinou odpovídající zimní výbavou bez ohledu na to, jestli leží na silnici sníh, nebo je sucho a deset stupňů nad nulou. A aby to nebylo málo, zimní povinnost může „skočit“ i mimo tento interval – jakmile nastanou zimní jízdní podmínky, opět se aktivuje.
Z technického hlediska jsou Slovinci také konkrétní: všechny pneumatiky musejí mít minimální hloubku dezénu 3 mm a zimní obutí musí být na všech kolech, žádné „napůl“ jen na nápravě. Celoroční pneumatiky jsou tolerované, pokud splňují stejný požadavek na minimální hloubku dezénu.
Zajímavostí je i možnost použít sněhové řetězy na letních pneumatikách – ovšem jen ve specifických podmínkách. Letní pneumatiky musejí mít opět minimálně 3 mm vzorku a řetězy lze nasadit jen tehdy, když je vozovka skutečně pokrytá sněhem či ledem. Stejně jako v Rakousku platí, že řetězy nejsou „ozdoba“, ale nouzová pomůcka do skutečně zimních podmínek. Maximální povolená rychlost s nasazenými řetězy je pevně stanovena na 50 km/h. Hřeby Slovinsko naopak zakazuje.
Itálie: vše se řídí oblastmi, značkami a… hřeby
Itálie tradičně přináší „pořádek po italsku“ – existuje sice základní rámec pro zimní výbavu, ale řada detailů se liší podle regionu a dopravního značení. V praxi to znamená, že zimní povinnost je rozkouskovaná podle oblastí a klíčové je sledovat značky, které po cestě míjíte.
Právě dopravní značení určuje, kde začíná povinnost zimní výbavy, kde stačí mít řetězy v kufru a kde už bez zimních pneumatik vůbec nesmíte pokračovat. Zvláštností oproti Slovinsku je, že v Itálii jsou povolené pneumatiky s hřeby.
Rozhodnete-li se pro ně, mají svá jasná pravidla: hřeby musejí být na všech kolech, a to včetně nápravy případného přívěsu, pokud s ním jedete. U detailních podmínek používání hřebů nebývá jednoduché se vyznat a zkušenosti z praxe se mohou lišit – pokud má někdo konkrétní poznatky, bývá vítáno, když se o ně podělí v diskuzích pod podobnými články.
Také v Itálii existují úseky a města, kde se uplatňuje pevně dané období zimní povinnosti bez ohledu na aktuální počasí. Typickým příkladem je oblast Jižního Tyrolska.
Jižní Tyrolsko: plošná povinnost a omezení pro motocykly
Jižní Tyrolsko má vlastní, poměrně přísný režim. Při zimních jízdních podmínkách tu platí zimní povinnost, ale některé komunikace mají navíc pevně vymezené období, kdy musí být vozidla zimně vybavena bez výjimky.
Ve městě Bolzano a na úseku dálnice A22 na Brennerském směru mezi Bolzanem a Affi platí generální zimní povinnost od 15. listopadu do 15. dubna. V tomto termínu se neřeší, zda zrovna leží sníh, nebo je sucho – vozidlo jednoduše musí mít zimní výbavu.
Motorkáři to tu mají ještě drsnější. Jakmile panují zimní jízdní podmínky nebo začne sněžit, je pro motocykly jízda zakázaná úplně. Neplatí ani žádné „jen to dojedu“ na letních pneumatikách. Stejně jako ve Slovinsku je i v Itálii s nasazenými sněhovými řetězy maximální povolená rychlost 50 km/h – tento limit je v podstatě standardem v celém okolním regionu.
Německo: zimní výbava podle situace
Německo přistupuje k zimním pneumatikám volněji než Slovinsko nebo Jižní Tyrolsko, ale o to větší důraz klade na „vhodnost“ výbavy vůči aktuálním podmínkám. V zákoně nenajdete pevné datum, od kdy do kdy musíte mít zimní gumy, místo toho je stanovená situativní zimní povinnost podobná té rakouské.
Jakmile nastanou zimní podmínky, má být vozidlo obuté do vhodných pneumatik. Zároveň se počítá s tím, že řidič je povinen přizpůsobit jak rychlost, tak technickou výbavu vozu počasí a stavu vozovky. V praxi to znamená, že v zimě s letními pneumatikami se sice teoreticky můžete trefit do období bez sněhu, ale při prvním náledí už jste jednoznačně v rozporu s pravidly.
Maďarsko: bez plošné povinnosti, ale s možností lokálních omezení
Maďarsko patří mezi země, kde obecná celostátní zimní povinnost neexistuje. To ale neznamená, že řidiči mohou zimu úplně ignorovat. Pomocí dopravního značení mohou tamní úřady krátkodobě na konkrétních úsecích vyhlásit povinnost mít zimní pneumatiky či sněhové řetězy, pokud nastanou zimní podmínky.
Jestliže máte řetězy nasazené, platí opět omezení maximální rychlosti na 50 km/h. Zajímavostí maďarské praxe jsou také kontroly přímo na hranicích – pokud se očekává výraznější sněžení, může policie či pohraniční stráž kontrolovat, zda jsou auta adekvátně vybavená.
Česká republika: kombinace počasí a dopravních značek
V Česku je řidič zvyklý na kombinaci situativní povinnosti a úseků vyznačených značkami. Mezi 1. listopadem a 31. březnem platí obecná zimní povinnost při zimních podmínkách. Tedy v době, kdy je na silnici sníh, led, břečka nebo lze vzhledem k počasí takový stav důvodně předpokládat.
Jinými slovy – už by mělo být přezuto, případně by řidič za výše popsaných podmínek vůbec neměl vyjíždět. K tomu se přidávají úseky označené značkou „Zimní výbava“, kde je zimní obutí (nebo jinak stanovená výbava, typicky včetně řetězů) povinné po celou dobu platnosti značky bez ohledu na to, jestli zrovna sněží, nebo ne.
Bez přehledu o pravidlech riskujete peníze i bezpečí
Společným jmenovatelem všech okolních států je fakt, že zimní výbava není jen doporučením, ale různě definovanou povinností. Rozdíly jsou v tom, jestli je vázaná na kalendář, aktuální počasí, konkrétní regiony, nebo kombinaci všeho dohromady.
Pro českého řidiče to znamená jediné: plánujete-li zimní cestu do zahraničí, nevyplatí se spoléhat na to, že „u nás to takhle stačí“. Neznalost pravidel neomlouvá – a v zimě to neplatí jen o pokutách, ale i o bezpečnosti.
.« Evropa se loučí s naftou: Prodeje dieselů byly poprvé překonány elektrifikovanými auty A je to tady! Britové budou platit za každý kilometr jízdy s elektromobilem »
