Renault žádá více času na plnění evropských emisních cílů. Pokud se podmínky nezmění, podle šéfa skupiny Françoise Provosta může být ve hře omezení výroby přibližně o 300 tisíc vozidel ročně. Automobilka zatím neoznámila uzavření konkrétních závodů ani propouštění. Její vedení však dává najevo, že současné nastavení pravidel může ovlivnit nabídku modelů i objem evropské produkce.
Pro evropské automobilky bude zásadní nejen to, jak přísné emisní limity musí splnit, ale také za jak dlouhé období se bude jejich výsledek počítat. Právě na tuto otázku nyní Renault soustředí svůj tlak na evropské politiky. Chce získat větší prostor, aby mohl případný slabší prodej nízkoemisních vozidel v jednom roce vyrovnat lepšími výsledky v letech následujících.
Generální ředitel skupiny François Provost na konferenci Paris Automotive Summit 13. října upozornil, že bez pružnějších podmínek může evropská výroba Renaultu klesnout zhruba o 300 tisíc aut za rok. Pokud nedojde ke změně, mohl by přibližně za rok předložit správní radě návrh, který by počítal s vyřazením některých modelů a snížením produkce.
Mohlo by vás zajímat
Takové rozhodnutí ale zatím nepadlo. Provost nejmenoval továrny, kterých by se případné škrty týkaly, ani neupřesnil možné dopady na zaměstnanost. Jeho vystoupení je proto třeba chápat jako varování před možným vývojem, nikoli jako oznámení schváleného plánu na zavírání závodů.
Rozhoduje skladba prodaných aut, nikoli emise továren
Jádrem sporu jsou emisní cíle pro začátek příštího desetiletí. Platný evropský rámec požaduje, aby průměrné emise CO₂ nových osobních automobilů v období let 2030 až 2034 klesly o 55 procent oproti cílové úrovni roku 2021. Pro nové dodávky je stanoveno snížení o 50 procent.
Tato čísla se nevztahují k emisím vznikajícím při provozu automobilových továren. Posuzuje se průměr nově registrovaných vozidel daného výrobce. Zároveň nejde o požadavek, podle kterého by každý jednotlivý model musel snížit své emise o uvedené procento.
Pro konečný výsledek je zásadní, jaká auta si zákazníci skutečně pořídí. Vyšší zastoupení elektrických a hybridních modelů může výrobci pomoci snížit průměrné emise celé jeho registrované flotily. Pokud však prodej vozidel s nízkými nebo nulovými výfukovými emisemi nebude dostatečný, plnění cílů se zkomplikuje.
Právě odtud pramení úvahy o omezení některých modelů. Automobilka může reagovat tím, že sníží prodej aut s vyššími emisemi, a tím změní poměr mezi jednotlivými druhy pohonu. Pouhé omezení výroby napříč celou nabídkou by ale samo o sobě nepomohlo. Jestliže by skladba registrovaných vozidel zůstala stejná, nižší počet vyrobených aut by emisní průměr automaticky nezlepšil.
Renault chce výsledky počítat za pět let
Možnost rozložit plnění požadavků do delšího období už evropské instituce výrobcům jednou poskytly. V květnu 2025 schválila Rada EU úpravu, díky níž se výsledky za roky 2025, 2026 a 2027 mohou vyhodnocovat společně. Automobilka tak může horší výsledek v jednom roce vyrovnat lepším výsledkem v jiném roce tohoto tříletého období.
Další změny navrhla Evropská komise v prosinci 2025. Součástí jejích návrhů byla možnost společného vyhodnocování emisních cílů za roky 2030 až 2032 i zmírnění požadavku pro dodávky. Je však nutné rozlišovat mezi těmito návrhy a platnými pravidly.
Provost nyní požaduje ještě širší časový prostor. Prosazuje pětileté období od roku 2028 do roku 2032, v jehož rámci by se plnění cílů posuzovalo souhrnně. Renault by tak získal větší možnost vyrovnávat meziroční rozdíly v prodeji a ve skladbě registrovaných vozidel.
Požadavek automobilky tedy míří především na způsob vyhodnocování výsledků. Právě delší období má podle jejího vedení pomoci předejít situaci, kdy by bylo nutné zasahovat do modelové nabídky a omezovat evropskou produkci.
Čínská expanze má přinášet práci i evropským dodavatelům
Emisní pravidla nebyla jediným tématem, na které šéf Renaultu upozornil. Vyjádřil se také k rostoucímu konkurenčnímu tlaku čínských automobilek a k tomu, jaké podmínky by měly jejich působení v Evropě provázet.
Mohlo by vás zajímat
Podle Provosta by pravidla měla čínské výrobce motivovat k místní výrobě a ke spolupráci s evropskými dodavateli. Rozšiřování jejich aktivit na evropském trhu by tak mělo přinášet prospěch také zdejšímu průmyslu.
Renault tím otevírá dvě úzce související otázky: jak zvládnout přechod k nižším emisím a současně zachovat výrobu v Evropě. O dalším vývoji přitom nerozhodne jen samotná výše emisních cílů, ale také způsob jejich vyhodnocování a schopnost automobilek prodat dostatečný počet vozidel, která jim pomohou požadované průměry splnit.
