bmw-m2-competition-exterior-7

Test BMW M2 Competition M-DCT. Nejlepší sportovní auto současnosti

20. 2. 2019 • BMW, Exkluzivní testy, Novinky, Sportovní vozy, Testy

Motor: 100%

Podvozek: 100%

Převodovka: 100%

Zpracování: 95%

Radost z jízdy: 100%

BMW M2 Competition už není hračkou pro vyzrálé kluky, kteří pouze milují řízení. Potřebuje dobrého řidiče. Je ale daleko čitelnější a předvídatelnější než větší M4 (M3). A právě proto si v hyerarchii BMW M beze zbytku zasluhuje své čestné místo. Je to ve výsledku vlastně fantastické auto, které vám už dneska nikdo jiný nenabídne.

Verdikt:

Vozy BMW M Competition odjakživa vznikají přiostřením původních modelů. U BMW M2 na to ale v Mnichově šli jinak a z velmi dobře postaveného auta udělali doslova chuligánský nástroj, se kterým se rovnou můžete přihlásit do národního šampionátu v driftování…

Na úvod krátké srovnání. BMW M2 je jedním z těch aut, za které by mi rozhodně nebylo líto dát peníze. Jezdí sice měkčeji než o třídu větší Mka, díky své kompaktní velikosti je ale přesně tou řidičskou hračkou, o jaké se člověku čas od času zdává. Není to kdovíjak rychlé auto a ani vás svým charakterem nevyděsí, jenomže když si pak sednete do větších, pompéznějších a mnohem silnějších sporťáků, zjistíte, že na běžné jezdění zkrátka nepotřebujete nic brutálnějšího.

m2_6

A M2 Competition? Po zkušenostech s motorem S55 v BMW M3 a M4 jsem čekal ledacos, protože dát podobně brutální ústrojí do ještě menšího auta, …to chce buď jistou dávku geniality, bláznovství, anebo nejlépe od obojího trochu… Jistě si dovedete představit to chvění v žaludku, před prvním nastartováním. Ale jak setkání nakonec dopadlo?

Realita je brutální stejně jako čísla

Začněme od píky – motorem. BMW vzalo tu nejtvrdší přeplňovanou šestiválcovou jednotku, jakou kdy vyrobilo, a nacpalo ji do auta s rozvorem 2693 mm. Její výkon sice při přesunu do „mrňouse“ ztratil pár koní, výsledná hodnota 302 kW (410 koní) a 550 N.m v rozmezí téměř 3000 otáček ale pořád mluví za vše.

Do M2 Competition si zároveň stále můžete vybrat, jestli chcete „klasickou“ dvouspojku M-DCT s teatrálním (a pro mnohé velmi přitažlivým) projevem, anebo zda vám víc voní trojice pedálů a kožená hlavice řadicí páky. Osobně bych ale šel do dvouspojky – hned vysvětlím proč.

Auto je s ní o něco rychlejší, při každodenním používání vás nebude otravovat a její projev se k modernímu Mku pocitově hodí mnohem lépe. V porovnání obou převodovek je navíc M-DCT jasným vítězem.

m2_3 m2_4

Zatímco vynikající manuál dnes dostanete třeba u Porsche nebo u Hondy (v Civicu Type R), vývoj BMW se poslední roky ubírá jiným směrem. Takže dvouspojka je opravdu vypiplaná, o manuálu se to ale říct nedá. A ty zlé pohledy, které byste na mě nejraději vrhli… Věřte, že ani mně se chalozpěvy na samočinnou převodovku ve stínu manuálu nepíšou lehko, ale doba od dob BMW E46 (které mimochodem stojí u mě v garáži) nevyhuntelně pokročila.

BMW M2 Competition je zároveň o zhřuba třicet procent tužší. Nad přední nápravu dostalo spolu s tvrdým motorem i karbonovou vzpěru, která z něj spolu dalšími dílčími změnami činí doslova telepaticky přesný nástroj. A právě zde je cítit největší rozdíl oproti původní M2, která se tu a tam dokázala nepříjemně nahrbit hlavně pod brzdami. Inženýři nemuseli auto razantně přitvrzovat v podvozku. Tím, že je samo o sobě výrazně tužší (a to hlavně vpředu), dokáže lépe absorbovat nerovnosti a ve volantu působí neskutečně kompaktně.

Váš avatar!

Po usednutí do anatomických sedadel a ujetí jen několika málo metrů máte okamžitě pocit, že se vám prodloužily paže, a že ne zadní kola, nýbrž vaše pravá noha ukrývá těch 410 koní. A to je velmi návykové. Na vlhké silnici se chování podvozku dá dokonce bez pardónů srovnávat s klasickou motokárou, kterou si pro zábavu většina z nás půjčuje.

m2_2 m2_1

M2 Competition je jako dokonale padnoucí oblek, který si zkrátka nechcete sundat. Je jako Avatar, do kterého jste se převtělili. Po několika okamžicích za jeho volantem vám připadá, že z vás mnichovská automobilka vytvořila doslova automobilového Iron Mana. Už to zkrátka není příběh řidiče a jeho auta. Vy oba jste jedna bytost!

A je z vás atlet

A to ve zkratce znamená jen jedno. Při řízení máte pocit, jako by to bylo vaše tělo, které má těch 1550 kilogramů živé váhy, a díky dobře uzpůsobenému svalstvu s ním dokážete prakticky nemožné. Čistá stopa? Žádný problém… Driftem ve 130 km/h? V pohodě, umíme. Blbnout celý den na závodní dráze? Ano, prosím!

I přesto že jsem řídil auto bez příplatkových brzd, čitelnost předních šestipístků byla ukázková. A jak je to se sílou? Na zimních pneumatikách bez problému. Po zahřátí Michelinů Pilot Sport Cup 2 by vám ale brzdy nejspíš moc nepoděkovaly. Na příplatkových brzdách určitě nešetřete, a pokud rádi taháte okruhy, časem se alespoň lepším destičkám stejně nevyhnete. Ale to patří k věci.

m2_5

A jak je to s nedostatky? Představte si klasické BMW M2 jako řadového pekelného služebníka. S motorem N55 soptí, brblá, chrlí oheň a jde z něj hrůza. BMW M2 Competition je potom samotný Lucifer. Jenomže Lucifer s páskou přes ústa. Lucifer, jehož schopnosti ačkoliv se nikam neztrácejí, je vám kvůli pásce (filtru pevných částic ve výfuku) a umělému zvuku z reproduktorů trochu pro smích. Pro smích do doby, než vás kousne tak hluboko, jak to žádný z obyčejných čertů neumí.

Potřebuje řidiče

Co tím chtěl básník říci? Toho výfuku s prakticky žádným zvukem je vážně škoda. Z M2 Competition se vytratilo takové to chuligánství obyčejnějšího BMW M2. Vytratila se z něj ta prvotní vášeň, kterou vynikající zvuk vzbuzuje v každém automobilovém fanatikovi. Ale pozor! Vytratila se z něj jen na oko.

BMW M2 Competition je důkazem geniality inženýrů BMW M. Je důkazem, že dílčí změny dokážou z velmi dobrého řidičského nástroje učinit ještě lepší, ačkoliv v tomto případě úplně jiné auto.

m2_7

BMW M2 Competition už není hračkou pro vyzrálé kluky, kteří pouze milují řízení. Potřebuje dobrého řidiče. Je ale daleko čitelnější a předvídatelnější než větší M4 (M3). A právě proto si v hierarchii BMW M beze zbytku zasluhuje své čestné místo. Je to ve výsledku vlastně fantastické auto, které vám už dneska nikdo jiný nenabídne, i když je úplně jiné, než jsem čekal. Je to takový Lucifer s páskou přes ústa. Ale kdyby si ho náhodou někdo z vás chtěl koupit, ozvěte se mi. Rád se s vámi svezu a dám vám kontakt na někoho (Akrapoviće), kdo tu pásku umí odlepit.

.

« »

MENU