Majitelé a provozovatelé aut se budou v některých případech jen obtížně vymlouvat na to, že za volantem seděl někdo jiný. Slovensko zpřísňuje objektivní odpovědnost už od září 2026, zatímco Polsko připravuje výrazné změny, které mohou přinést sankce přesahující 42 tisíc korun.
Pravidla objektivní odpovědnosti se u našich sousedů postupně mění. Slovensko má nové podmínky zavést od 1. září 2026 a podstatně rozšíří počet přestupků, které bude možné řešit přímo s provozovatelem vozidla. V Polsku se zatím připravuje ještě přísnější systém, který má motivovat majitele aut, aby na výzvy úřadů skutečně reagovali.
Mohlo by vás zajímat
Nejvyšší plánovaný správní poplatek může v přepočtu přesáhnout 42 tisíc korun. Týkat se má případů, kdy majitel vozidla odmítne spolupracovat při objasňování závažného dopravního přestupku.
Slovensko rozšiřuje počet přestupků
Slovenská policie bude moci od začátku září prostřednictvím objektivní odpovědnosti řešit více druhů porušení dopravních předpisů než dosud. Nově mezi ně má patřit například nedodržení minimální nebo bezpečné vzdálenosti od vozidla jedoucího vpředu. Stejným způsobem bude možné postihovat také používání mobilního telefonu během řízení, jízdu bez zapnutého bezpečnostního pásu nebo jízdu v protisměru.
Důležitou změnou je také samotný princip odpovědnosti provozovatele vozidla. Ten se již nebude moci jednoduše zbavit problému pouze oznámením osoby, která automobil v okamžiku spáchání přestupku skutečně řídila.
Pokutu bude muset řešit provozovatel auta. Následně však může požadovat její uhrazení po řidiči, kterému vozidlo půjčil.
Cílem je mimo jiné omezit situace, kdy majitel oznámí, že automobil používala třetí osoba, například někdo ze zahraničí, a další vymáhání sankce se kvůli tomu výrazně komplikuje.
V Polsku má být spolupráce s úřady výrazně důležitější
Ještě rozsáhlejší změny se připravují v Polsku. Tamní ministerstvo infrastruktury zveřejnilo návrh nové úpravy pravidel týkajících se rychlostních radarů a následného řešení zaznamenaných přestupků.
Jedním z hlavních problémů současného systému je totiž značný rozdíl mezi počtem zaznamenaných provinění a skutečně uložených pokut.
Například úsekové měření na varšavské rychlostní silnici S2 zaznamenalo během prvních šesti měsíců více než 30 tisíc přestupků. Pokuta však byla uložena v méně než 10 600 případech.
Důvodů je několik. Systém CANARD se potýká s omezenými personálními kapacitami, zároveň však část provozovatelů vozidel na zaslané výzvy vůbec nereaguje nebo úřadům neposkytne potřebné údaje. Právě tento problém má nový systém výrazně omezit.
Radary mohou reagovat už na menší překročení rychlosti
Součástí polského návrhu je rovněž snížení tolerance rychlostních radarů. V současnosti jsou zařízení nastavena tak, že postih zpravidla hrozí při překročení nejvyšší povolené rychlosti nejméně o 11 km/h.
Nově by se hranice měla snížit na 5 km/h. Na rychlostních silnicích a dálnicích má tolerance činit 6 km/h. Pokud tedy bude návrh schválen v současné podobě, prostor, který dnes řidiči při jízdě kolem radarů fakticky mají, se výrazně zmenší.
Nestačí jednoduše uvést jméno jiného řidiče
Změnit se má také postup při určování osoby odpovědné za přestupek. Jakmile radar zachytí překročení rychlosti, příslušný úřad kontaktuje provozovatele nebo vlastníka automobilu. Pokud je majitelem například leasingová společnost, bude muset úřadům poskytnout údaje o člověku nebo společnosti, která vozidlo používá.
Jestliže majitel automobil osobně neřídil, nebude už stačit pouze napsat jméno údajného řidiče. Úřady budou požadovat také vyplněné prohlášení skutečného uživatele vozidla, který potvrdí přijetí nebo odmítnutí sankce.
Tento postup má omezit případy, kdy provozovatelé uváděli smyšlené nebo obtížně dohledatelné osoby a další vyšetřování přestupku se tím prakticky zastavilo.
Kdy bude možné sankci odmítnout
Nová pravidla samozřejmě počítají také s případy, kdy majitel za přestupek skutečně odpovědný není a řidiče zároveň nemůže jednoduše určit. Postihu se bude moci vyhnout například tehdy, když doloží, že v době spáchání přestupku automobil již nevlastnil.
Stejně tak má být možné prokázat, že vozidlo bylo před spácháním přestupku odcizeno. Výjimkou budou také případy, kdy řidič jednal v krajní nouzi. Problém ale nastane ve chvíli, kdy provozovatel nebude na výzvy úřadů reagovat vůbec.
Ignorování dopisu může vyjít velmi draho
Polský návrh počítá s tím, že pokud provozovatel vozidla nebude na doručenou výzvu reagovat do 30 dnů, může mu být uložen správní poplatek. Jeho výše se bude odvíjet od závažnosti původního přestupku.
Při překročení povolené rychlosti nejvýše o 30 km/h má jít přibližně o 8 400 korun.
Při překročení rychlosti od 31 do 40 km/h by sankce činila přibližně 13 500 korun.
Za překročení rychlosti od 41 do 50 km/h by šlo přibližně o 16 800 korun.
Při překročení od 51 do 60 km/h by mohl správní poplatek dosáhnout zhruba 25 200 korun.
Překročení rychlosti od 61 do 70 km/h by znamenalo sankci přibližně 33 600 korun.
Nejpřísnější postih má čekat na případy, kdy řidič překročí nejvyšší povolenou rychlost o více než 71 km/h. Správní poplatek by se v takovém případě vyšplhal přibližně na 42 100 korun.
Vysoké částky hrozí také za červenou nebo železniční přejezd
Systém se nemá týkat pouze rychlosti. Za projetí křižovatky na červenou by při nespolupráci s úřady mohl být uložen správní poplatek přibližně 16 800 korun.
Ještě výrazně vyšší sankce se plánuje za vjezd na uzavřený železniční přejezd. V takovém případě by částka dosahovala přibližně 33 600 korun.
Návrh současně obsahuje určitou motivaci k rychlému zaplacení. Pokud majitel nebo uživatel vozidla požadovanou částku uhradí do 30 dnů od doručení oznámení, sankce by měla být o 20 procent nižší.
Polská změna zatím není definitivní
Zatímco zpřísnění objektivní odpovědnosti na Slovensku má začít platit už 1. září 2026, v případě Polska je situace odlišná. Tam jde stále pouze o legislativní návrh, který musí projít schvalovacím procesem. Během něj se mohou jednotlivé podmínky, výše sankcí i další části systému ještě změnit.
Mohlo by vás zajímat
Pokud však celý návrh projde v plánované podobě, nová polská pravidla by mohla začít platit od 1. ledna 2028. Přepočet polských částek na české koruny vychází z aktuálního kurzu přibližně 5,61 Kč za jeden zlotý a výsledné částky jsou zaokrouhlené.
