Ministr dopravy Ivan Bednárik před pondělním jednáním vlády upozornil, že není možné, aby ceny pohonných hmot u čerpacích stanic rostly v Česku tak rychle jako nyní. Podle něj dokonce zdražují rychleji než samotná ropa. Premiér Andrej Babiš zase uvedl, že za vysokými cenami stojí především rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečné kapacity.
Nelze si nevšimnout, že ceny pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích se v posledních dnech lehce utrhly ze řetězu. Nafta v Praze celkem běžně atakuje hranici 50 korun za litr a podle současného vývoje může být ještě hůř.
Také podle analytiků je jedním z hlavních důvodů zdražování situace na trhu s palivy, do něhož se výrazně promítá geopolitické napětí. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,34 koruny. Za litr nafty nyní řidiči podle dat společnosti CCS zaplatí v průměru 45,89 koruny.
Mohlo by vás zajímat
V meziročním srovnání je benzin zhruba o osm korun na litr dražší než před rokem. U nafty je rozdíl ještě výraznější, protože motoristé za ni před rokem platili přibližně o 13 korun za litr méně.
Ministr upozorňuje na rozdíl mezi cenou ropy a cenami na pumpách
Podle ministra dopravy Ivana Bednárika současný růst cen u čerpacích stanic neodpovídá tomu, jak se vyvíjí cena ropy Brent. Uvedl, že zdražení na čerpacích stanicích je výraznější, a proto by se podle něj měla situace řešit.
Jaká konkrétní opatření by vláda měla přijmout, však ministr neupřesnil. Jasně se vymezil pouze proti případnému snižování spotřební daně, na kterou by podle něj stát sahat neměl.
Premiér Andrej Babiš zároveň odmítl, že by problém spočíval v přehnaných přirážkách provozovatelů čerpacích stanic. Podle údajů, které kontroluje ministerstvo financí, se jejich marže pohybují maximálně kolem tří korun na litr. Prostor k výraznějšímu snížení cen přímo u čerpacích stanic proto podle premiéra příliš velký není.
Vývoj dalších cen je nejistý
Ceny pohonných hmot navíc mohou podle analytiků v nejbližší době dále růst. U nafty může být situace citelnější než u benzinu, protože její velkoobchodní cena v poslední době stoupá podstatně rychleji.
Analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek proto upozornil, že návrat průměrné ceny nafty nad hranici 47 korun za litr není nijak vzdáleným scénářem. Zároveň připomněl, že trh s palivy je nyní mimořádně citlivý na geopolitické zprávy, takže ceny se mohou během několika dnů vydat i opačným směrem.
Analytik společnosti Bidli Petr Špirit si ovšem nemyslí, že by hlavním důvodem současného zdražování byly marže. Případné zastropování marží obchodníků by podle něj mělo pouze omezený dopad.
Zlevnění by podle jeho odhadu mohlo dosahovat nanejvýš desítek haléřů až jednotek korun na litr. Hlavní faktory ovlivňující konečnou cenu, tedy cena ropy, rafinérské náklady a daně, by totiž zůstaly beze změny.
Zastropování marží by podle analytika mnoho nevyřešilo
Vláda by proto podle Špirita měla především sledovat vývoj marží a zajistit maximální transparentnost trhu. Plošné zásahy do cenotvorby by podle něj dávaly smysl především tehdy, pokud by se skutečně prokázalo zneužívání současné situace.
V opačném případě by mohla být účinnější cílená opatření. Mezi ně by mohla patřit například dočasná úprava daňového zatížení v případě mimořádně prudkého růstu cen pohonných hmot.
Dopravci se bojí dalšího zdražování nafty
Dalšího růstu ceny nafty se obává také Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Podle něj by vláda měla alespoň zvážit obnovení regulace cen paliv. Zátěž způsobenou prudkým zdražováním by se podle sdružení měla rozložit mezi spotřebitele, přepravce a stát.
Ceny ropy na začátku nového týdne pokračují v růstu především kvůli obavám z narušení dodávek z Blízkého východu v souvislosti s konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem. Právě rychlým zdražováním pohonných hmot se má zabývat také vláda.
Mluvčí Česmadu Martin Felix připomněl možnost návratu k opatřením použitým v dubnu, která by mohla zmírnit negativní dopady vysokých cen na dopravce i běžné motoristy.
Mohlo by vás zajímat
Podle sdružení by se státu případné dočasné snížení daňového zatížení mohlo částečně vrátit díky lepší kondici podniků, vyšším daňovým odvodům a větší atraktivitě Česka pro tankování. Česmad zároveň poukazuje na to, že státní intervence obnovilo například Polsko, zatímco ve Španělsku pokračuje podpora profesionální silniční dopravy.
