Před radarem ubrat, projet kolem něj a vzápětí znovu sešlápnout plyn. Někteří řidiči považují tento postup za spolehlivý způsob, jak se vyhnout pokutě. Jenže měřicí zařízení nemusí zajímat pouze přijíždějící auta. Podle použité technologie a nastavení může zaznamenat také rychlost vozidla, které se od něj vzdaluje.
Pohled do zpětného zrcátka může vyvolat falešný pocit jistoty. Radar už zůstal za autem, a řidič proto předpokládá, že má kontrolu za sebou. Ve skutečnosti ale samotné projetí kolem měřicího zařízení nic takového nezaručuje. Jeho dosah nemusí končit na úrovni sloupku nebo skříně, ve které je umístěné.
Nejde přitom o zvláštnost jedné země. S různými způsoby měření a pořizování snímků se motoristé setkávají v Česku, Polsku i Rakousku. Rozhodující je konkrétní technika, její umístění a nastavení. Odhadovat podle vzhledu radaru, kdy už lze bez rizika překročit povolenou rychlost, tak může být drahá chyba.
Rozhoduje nastavení, nikoli poloha auta vůči sloupku
Představa, že radar musí automobil vždy vyfotografovat zepředu, je příliš zjednodušená. Některá zařízení dokážou měřit přijíždějící i vzdalující se vozidla. Pokud tedy řidič začne po průjezdu kolem radaru zrychlovat nad povolený limit, může se stále nacházet v prostoru, který zařízení sleduje.
Mohlo by vás zajímat
Je přitom potřeba rozlišovat dvě věci. Měření provozu v obou směrech samo o sobě ještě neříká, zda konkrétní kamera fotografuje každé auto zepředu i zezadu. Stejně tak nelze předpokládat, že všechny radary stejného typu pracují na každém místě shodně. Záleží na jejich konfiguraci a způsobu použití.
Ani snímek bez viditelného obličeje řidiče nemusí být bezcenný. Fotografie zadní části automobilu může zachytit registrační značku, podle které lze určit vozidlo a zahájit další postup. To, že kamera nezabrala člověka za volantem, proto automaticky neznamená, že případ skončí bez následků.
V Rakousku může kamera zachytit záď vozu
Na různé způsoby fotografování upozorňuje rakouský automobilový klub ÖAMTC. Podle jeho informací mohou měřicí zařízení v závislosti na umístění a dopravní situaci pořizovat snímky vozidel v obou směrech.
U klasických pevných radarových boxů může být běžným způsobem dokumentace právě fotografie zezadu. Mobilní technika umístěná například v automobilu naopak může zachytit přijíždějící vůz zepředu. Řidič, který očekává kontrolu výhradně před radarem, se tak může snadno přepočítat.
Rakousko navíc využívá také modernější laserová zařízení. ÖAMTC uvádí, že systémy nasazované od roku 2023 zvládají zaznamenávat více vozidel současně. Některé jsou rovněž propojené s dopravními informačními systémy. Pouhá zkušenost s tím, jak fungoval určitý radar v minulosti, proto nemusí být spolehlivým vodítkem.
Polské radary dostávají modernější techniku
Také v Polsku se možnosti automatického dohledu nad provozem rozšiřují. Tamní systém CANARD v posledních letech prošel výraznou modernizací. Mezi používanou techniku patří například zařízení MultaRadar CD, Mesta Fusion RN nebo TraffiStar SR390.
CANARD v souvislosti s obnovou vybavení zmiňuje větší dosah a kvalitnější důkazní záznamy. Novější přístroje mají zároveň zvládat provoz i za náročných povětrnostních podmínek. U některých systémů je výhodou možnost sledovat více jízdních pruhů nebo rozsáhlejší prostor.
Z toho ovšem nelze vyvozovat, že každý radar u polské silnice automaticky fotografuje z obou stran. I zde záleží na konkrétní instalaci. Pro řidiče je podstatné především to, že okamžik průjezdu kolem zařízení nemusí být okamžikem, kdy přestává být jeho rychlost sledována.
Ani v Česku není kontrola omezena na jeden směr
S obousměrným měřením se lze setkat také na českých silnicích. Břeclav například uvádí stacionární měřič na silnici I/40, který kontroluje rychlost v obou směrech. Na další komunikaci ve městě funguje obousměrně také úsekové měření. Nový Jičín zase ve zveřejněných informacích popisuje stacionární zařízení pro okamžité měření rychlosti v obou směrech. Policie ČR uvádí rovněž obousměrná úseková měření na vybraných dálničních úsecích, například na D0 nebo v dálničních tunelech.
U úsekového měření je však princip odlišný od kontroly okamžité rychlosti. Rozhoduje průměrná rychlost mezi začátkem a koncem sledovaného úseku. Projetí kolem první kamery tedy znamená teprve začátek měření. Krátké zpomalení v její blízkosti řidiči nepomůže, pokud zbytek úseku projede tak rychle, že výsledný průměr překročí povolenou hodnotu.
Bez záblesku ještě nemusíte být bez záznamu
Měřicí systémy mohou využívat radarovou nebo laserovou technologii. Zařízení vyhodnotí rychlost vozidla a při překročení nastavené hranice vytvoří záznam, který může sloužit jako důkaz přestupku.
Řidič přitom nemusí postřehnout žádný výrazný záblesk. Některá moderní zařízení se obejdou bez klasického viditelného blesku. Spoléhat na to, že se nic nerozsvítilo, a proto radar nic nezaznamenal, tak není rozumné.
Platí ale i opačná situace. Samotný záblesk ještě nezaručuje, že přijde pokuta. Může jít o kontrolní nebo testovací snímek a ne každý záznam je použitelný pro další řízení. Důležité je, aby obsahoval potřebné údaje a umožňoval přestupek prokázat. Komplikací může být například nečitelná registrační značka, technická závada nebo počasí, které zhorší kvalitu fotografie.
Dopis ze zahraničí může dorazit se zpožděním
Pokud je záznam dostatečně průkazný, může následovat správní řízení a pokuta. Při cestách do zahraničí ovšem nelze očekávat, že případná zásilka dorazí hned po návratu domů.
Například v Polsku může zpracování nějakou dobu trvat. Součástí dalšího postupu může být také výzva k určení osoby, která automobil v době zaznamenaného přestupku řídila. Ani delší čekání tedy samo o sobě nepotvrzuje, že se nic nestalo.
Mohlo by vás zajímat
Nejspolehlivější pravidlo je přitom jednoduché. Povolená rychlost platí i za radarem a jeho poloha neurčuje místo, od kterého je možné limit překračovat. Kdo začne přidávat jen proto, že měřicí zařízení zahlédl ve zpětném zrcátku, může si právě v tu chvíli zadělat na pokutu.
