Ford Escort Mark I.
První dítě společné evropské divize koncernu Ford vzniklo spojením britské a německé větve Fordu. Stalo se tak v roce 1967, kdy se rodí Ford Europe a pod jeho záštitou možná nenápadně vyhlížející, ale s velkými ambicemi přijíždějící malý rodinný sedan Escort. Jeho kariéra trvala téměř 33 let v pěti generacích, během kterých vyjelo přes 20 milionů vyrobených kusů. Tím se stal nejúspěšnějším modelem Fordu vůbec.
Zaměřme se na první, nejslavnější a nejklasičtější generaci Escortu, vyráběnou v letech 1968 – 1975. Představil se na lednové výstavě v Bruselu v roce 1968 a už v prvním roce se stal 4. nejprodávanějším autem ve Velké Británii. Vyráběly se souběžně v Halewoodu a v Kolíně nad Rýnem jako dvoudveřový a čtyřdveřový sedan střední třídy, třídveřové kombi a dodávka. Escorty s levostranným řízením se montovaly zprvu v Genku v Belgii, od 1970 v Saarlouis v Německu.
Bezmála čtyři metry dlouhá karoserie se tak trochu inspirovala tvary velkých amerických bratrů ve stylu „coke bottle“ – láhev od koly. Nutno říci, že takové tvary snad nestárnou a první Escort vypadá i po letech opravdu výborně. Navíc s rozvorem 2 400 mm dokázal nabídnout i dostatek vnitřního prostoru, včetně zavazadlového prostoru s objemem 425 litrů. Klasicky řešené pohonné ústrojí znamená podélně uložený motor s předovkou vpředu a náhon na zadní kola. Přední náprava McPherson byla odpružená vinutými pružinami, zadní tuhá pružila na půleliptických listových perech. Dvouokruhové bubnové brzdy s posilovačem se daly vylepšit, za příplatek jste dostali kotouče dopředu.
Široká škála modelů a motorů byla takříkajíc trefou do černého a rozhodně stála za úspěchem Escortu. V základních modelech Standart, lepších Super a GT figurovaly řadové čtyřválce s rozvodem OHV s pětkrát uloženou klikovou hřídelí. Dodávaly se v objemech 1,1 a 1,3 litru a podávaly výkon 49, resp. 58 koní, což ve spojení s váhou 760 kg zajišťovalo dostatečnou dynamiku pro běžný provoz. Oba motory přenášely sílu přes čtyřstupňovou přímo řazenou převodovku, na přání se dodával třístupňový automat. Sportovnější varianta 1300 GT s dvojitým karburátorem WEBER nabízela 75 koní. Třešničkou na dortu z anglických dílen byla verze Twin Cam s dvouvačkovou šestnáctistovkou od Lotusu, která disponovala 109 koňmi, jenž je dnes mezi sběrateli jednou z nejcennějších. Stala se výborným sportovním náčiním a také základem následujících úspěchů Escortů na závodních tratích. K tomu přispěla spolupráce s firmou Cosworth a také angažmá vynikajícího pilota Rogera Clarka, který obdivuhodným způsobem vodil Escorty do cíle na prvních místech (např. triumf v Tulipánové Rallye). Z této spolupráce vznikly opravdu ostré modely RS1600 a RS2000.
RS1600 s šestnáctiventilovou hlavou (prakticky první Ford s 16V hlavou) měl špičkových 115 koní a 148 Nm. S váhou 785 kg akceleroval z 0-100 km/h za 8,9 sekundy a jel maximálně 182 km/h. Model RS2000 měl trochu umírněnější řadový čtyřválec s osmiventilovým rozvodem OHC 1994 cm3 s výkonem 100 koní a točivým momentem 146 Nm. Dosahoval rychlosti 176 km/h a zrychloval z 0-100 km/h za 9,3 sekundy. Možnost přikoupit sportovní doplňky jako tužší tlumiče, rozšířené blatníky, větrané kotouče (nevětrané v sérii), samosvorný diferenciál, sportovní sedačky nebo přídavná světla „udělaly“ z Escorta už použitelný stroj a taky pastvu pro oči. Ve spojení s tehdy módními malými litými koly s pneu 165 SR 13 vypadal Ford prostě parádně. S téměř soutěžní technikou navíc pekelně dobře jezdil.
Způsob, jakým první Escorty prolétávaly a v rámci historických Rallye dnes stále prolétávají rychlostní zkoušky je dechberoucí. Zejména styl projíždění zatáček neustále „dveřma napřed“ je v porovnání s dnešními „předokolkami“ parádní záležitost a vyžaduje skutečné řidičské umění. Však také Escorty MkI (Mark I) RS1600 dokázaly na okruzích naložit i dvoulitrovým BMW. Rok 1974 znamenal titul Mistra Evropy pro Hanse Heyera. K největším úspěchům v rallye pak rozhodně patří vítězství Hannu Mikoly v mimořádně obtížné Rallye Safari 1972.
Ford Escort se i díky úspěchům v automobilovém sportu prodával téměř jako rohlíky na krámě. Navíc byl levný, praktický a spolehlivý. Objevil se i ve filmu, namátkou úvodní rallycrossová scéna italského snímku Jestli se rozzlobíme, budeme zlí s legendární dvojicí Bud Spencer a Terence Hill je nezapomenutelná. Stala se z něj postupem času klasika, která neumírá. Výroba nadcházejících generací skončila až Escortem MkVII v roce 2000.
« Škoda Mission L concept – novodobá Felicia? Hyundai i30 druhé generace odhalen »
