Naděje, že silnější konkurence z Číny spolu s uklidněním inflace konečně stlačí ceny nových aut dolů, může vzít rychle za své. Automobilkám totiž rostou náklady na elektroniku, suroviny i dopravu. Do boje o důležité součástky navíc vstoupil soupeř, kterému výrobci automobilů jen obtížně konkurují. Umělá inteligence.
Automobilový průmysl má nedostatek čipů ještě poměrně čerstvě v paměti. Před několika lety chybějící polovodiče zastavovaly výrobní linky, prodlužovaly čekací lhůty a některé značky kvůli nim dokonce dočasně omezovaly výbavu svých vozů.
Nyní se začíná objevovat podobný problém, jeho příčina je však tentokrát odlišná. Automobilky totiž o výrobní kapacity nebojují pouze mezi sebou. Stále větší část dostupných technologií potřebují společnosti budující datová centra určená pro umělou inteligenci.
Mohlo by vás zajímat
Právě tato centra spotřebovávají obrovské množství pamětí, procesorů a dalších specializovaných elektronických součástek. Pro jejich výrobce navíc představují technologické firmy mimořádně zajímavé zákazníky. Jsou schopné zaplatit vysoké částky a dodavatelům často nabízejí atraktivnější marže než tradiční automobilový průmysl.
Automobilky dostávají nového a velmi bohatého soupeře
Dodavatelé elektroniky mají přirozeně zájem prodávat tam, kde na svých výrobcích vydělají nejvíce. Pokud proto proti sobě stojí objednávka automobilky a technologického gigantu budujícího další obří datové centrum, nemusí být výrobce automobilů tím zákazníkem, který dostane přednost.
Důsledky už jsou vidět u cen některých paměťových komponentů. Jejich spotové ceny se v určitých případech zvýšily o stovky procent. Pro automobilky tak nejde pouze o otázku dostupnosti, ale také o výrazně vyšší pořizovací náklady. A právě tady začíná problém, který se může poměrně rychle projevit také v cenících nových vozů.
Současné auto totiž s mechanicky jednoduchými vozy minulosti nemá mnoho společného. I relativně běžný rodinný model dnes obsahuje desítky řídicích jednotek, množství senzorů, procesorů, pamětí a dalších integrovaných obvodů. Ještě výraznější je závislost na elektronice u hybridních a čistě elektrických automobilů. Každé výraznější zvýšení ceny polovodičů se proto promítá do celkových výrobních nákladů.
Vyšší účet nakonec může zaplatit zákazník
Automobilka má v podobné situaci několik možností, žádná z nich však není příliš příjemná. Vyšší cenu komponentů může zaplatit ze své marže, může hledat úspory jinde, případně zvýšit cenu výsledného auta. Prostor pro další šetření je ovšem omezený.
Výrobci současně investují obrovské prostředky do nových elektrických platforem, vývoje softwaru, pokročilých asistenčních systémů, baterií a technologií potřebných ke splnění stále přísnějších bezpečnostních a emisních požadavků.
Dlouhodobě proto není možné očekávat, že automobilky budou všechny dodatečné náklady jednoduše platit ze svého. A pokud se tlak na ceny komponentů udrží, část výsledného účtu se s velkou pravděpodobností přenese na zákazníky.
Nejde jen o čipy. Zdražují také důležité materiály
Elektronika přitom představuje jen jednu položku na stále delším seznamu problémů. Automobilky potřebují velké množství hliníku, mědi, lithia, niklu a speciálních druhů oceli. Tyto materiály najdeme v karoseriích, kabelových svazcích, elektromotorech, bateriích i elektronických systémech. Zvýšení jejich cen proto může ovlivnit prakticky celé auto.
Další komplikaci představuje doprava. Současný automobilový průmysl funguje prostřednictvím mimořádně složité sítě dodavatelů rozprostřených po celém světě. Jediná součástka může během výroby projít několika zeměmi a kontinenty, než se dostane na finální montážní linku. Geopolitické napětí, obchodní omezení, cla nebo problémy v námořní dopravě proto mohou velmi rychle zvýšit náklady.
U velkých výrobců se dodatečné výdaje mohou pohybovat ve stovkách milionů až desítkách miliard korun. Krátkodobě lze část těchto nákladů absorbovat, z dlouhodobého hlediska však podobný postup není udržitelný.
Rodinné SUV za 600 tisíc už je minulostí
Dopad případného zdražování je dobře vidět při pohledu na ceny běžných rodinných automobilů. SUV, které ještě před několika lety stálo kolem 604 tisíc korun, dnes může bez problémů stát přibližně 725 až 966 tisíc korun. A další zvýšení výrobních nákladů může tuto hranici posunout znovu výše.
Pokud by automobilky zvýšily ceníkové ceny přibližně o tři až pět procent, u vozu za zhruba 725 tisíc korun by zákazník zaplatil přibližně o 22 až 36 tisíc korun více. U auta s cenou okolo 1,21 milionu korun by stejné procentuální zdražení znamenalo navýšení přibližně o 36 až 60 tisíc korun.
A to se bavíme pouze o samotné ceně automobilu. Výsledné náklady mohou dále zvýšit příplatková výbava, financování, pojištění nebo servisní balíčky.
Největší problém mohou mít levná auta
Paradoxně nemusí být nejvíce ohrožená drahá prémiová auta, ale právě modely z opačného konce trhu. U malých dostupných vozů mají výrobci tradičně menší prostor pro zisk. Přitom musejí používat řadu stejných povinných bezpečnostních systémů jako mnohem dražší automobily.
Elektronika, kamery, radary, řídicí jednotky a další povinné prvky dokážou tvořit významnou část výrobních nákladů bez ohledu na to, zda jde o luxusní SUV nebo malé městské auto. Každé další zdražení součástek proto levné modely zasahuje mimořádně citelně.
Výsledkem nemusí být pouze vyšší cena. Automobilky mohou také omezovat nabídku nejlevnějších verzí, rušit některé základní motorizace nebo celé modely jednoduše stáhnout z trhu, pokud se jejich výroba přestane ekonomicky vyplácet.
Dražší nová auta mohou zvednout ceny ojetin
Problém navíc nemusí skončit u bran autosalonů.Pokud nová auta výrazně zdraží, část zákazníků svůj nákup odloží. Jiní místo nového automobilu začnou hledat několik let starou ojetinu. Tím se zvýší poptávka právě po mladých ojetých vozech, které jsou dnes pro mnoho lidí kompromisem mezi cenou nového auta a riziky spojenými se starší ojetinou.
Oblíbená jsou zejména auta do pěti let stáří s nájezdem přibližně do 50 tisíc kilometrů. Často mají moderní bezpečnostní výbavu, mohou mít ještě část tovární záruky a přitom jsou levnější než srovnatelný nový vůz. Jenže pokud se o ně začne zajímat výrazně více zákazníků, jejich ceny mohou zamířit nahoru.
Mohla by tak vzniknout nepříjemná situace, kdy zdraží nová auta a krátce po nich také kvalitní mladé ojetiny. Úspora při koupi použitého vozu by se tím zmenšila, zatímco rizika spojená s jeho předchozím provozem zůstávají. Kupující navíc musí počítat s možností skrytých závad, budoucích servisních nákladů a kratší zbývající záruky.
Vyplatí se nákup auta odkládat?
Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Současný vývoj však zatím příliš nenasvědčuje tomu, že by měla nová auta v dohledné době plošně a výrazně zlevňovat. Proti sobě totiž působí dvě síly.
Na jedné straně stojí stále agresivnější čínská konkurence, která nutí tradiční značky bojovat o zákazníky cenou i výbavou. Na druhé straně rostou náklady na technologie, suroviny, dopravu a vývoj. Ani čínští výrobci navíc nejsou vůči problémům globálního obchodu imunní. Také oni musejí řešit cla, logistiku a nejistotu v dodavatelských řetězcích.
Pokud tedy někdo našel konkrétní nový vůz skladem za zajímavou a garantovanou cenu, nemusí být automaticky výhodné čekat několik dalších měsíců s představou, že automobil určitě zlevní.
Současně ale není dobré nechat se k nákupu dotlačit pouze strachem ze zdražení. Rozhodující by měla být konečná částka včetně financování, pojištění, servisních služeb a případné příplatkové výbavy.
Kdo nové auto nepotřebuje okamžitě, může dál sledovat skladové vozy, akční nabídky a výprodeje předchozích modelových roků. Nelze však počítat s tím, že slevy budou automaticky větší než v minulosti.
O čipy už nebojují jen automobilky
Automobilový průmysl se tak může dostat do dalšího složitého období. Tentokrát přitom nejde pouze o klasický nedostatek součástek. Výrobci automobilů se ocitli ve světě, kde o stejné čipy, paměti, suroviny a výrobní kapacity soupeří s technologickými společnostmi investujícími obrovské částky do rozvoje umělé inteligence.
A pokud dodavatelé dokážou na technologiích pro datová centra vydělat více než na součástkách pro automobily, mají jen malý důvod dávat automobilkám přednost.
Mohlo by vás zajímat
Výsledek nakonec může pocítit člověk, který s technologickým boomem kolem umělé inteligence zdánlivě nemá vůbec nic společného. Stačí, když se vydá do autosalonu pro nové auto.
