Autojournal

Loni vzbudil velkou pozornost požár elektrického Jaguaru i-Pace v obtížně přístupných podzemních garážích v Praze. Znovu se tím rozjela debata o tom, jak moc jsou požáry elektromobilů nebezpečné a zda je vůbec možné je normálně uhasit. Jenže podobné diskuse často stojí na polopravdách, přehnaných závěrech a mýtech. Podívejme se proto na téma optikou těch, kdo to řeší v praxi – hasičů. Kolik čistých elektromobilů u nás vlastně hořelo V Česku zatím požárů čistě bateriových aut (BEV – Battery Electric Vehicle,

Lincoln jsem donedávna znal spíš jako americkou legendu než jako auto, které bych někdy potkal na české silnici. Jenže pak mi do ruky přišlo MKT – obří, extravagantní SUV/MPV kříženec, který budí emoce už jen tím, že existuje. Jaké je žít týden s pětimetrovým „dinosaurusem“ s 355koňovým šestiválcem, šesti plnohodnotnými sedadly a komfortem, který připomíná staré dobré limuzíny? Přiznám se bez vytáček: za volantem žádného Lincolnu jsem dosud nikdy neseděl. A upřímně, ani jsem jich za celý život moc nepotkával

Vznikl přehled značek a konkrétních modelů, u nichž řidiči nejčastěji sbírají prohřešky na silnici. A pozor, nejde jen o rychlé sporťáky pro nadšence. V seznamu se objevují i úplně obyčejná rodinná auta a populární SUV, která potkáváte každý den. Existuje celá galerie zakořeněných představ: že „největší divočáci“ jezdí v prémiových německých autech, že rodinné kombíky jsou z podstaty klidné a že některé značky mají v DNA bezpečnost a rozvahu. Jenže pak přijde statistika a vezme tyhle jistoty jednu po druhé.

Německý autoklub ADAC z Mnichova pravidelně zveřejňuje praktické rady, jak v běžném provozu snížit spotřebu benzinu, nafty i elektrické energie. Když se jimi budete řídit, ulevíte peněžence a zároveň vypustíte do okolí méně zbytečných emisí. Zbytečná kila v autě stojí peníze Každá nadbytečná hmotnost znamená víc práce pro auto – a tím pádem i víc spáleného paliva. Podle výpočtů ADAC platí jednoduché pravidlo: za každých 100 kilogramů navíc může spotřeba stoupnout až o 0,3 litru na 100 km. Vyplatí se

Elektrická parkovací brzda je s námi už přes dvě dekády a dnes ji najdete téměř v každém novém autě. Spoustě řidičů možná chybí klasická „ručka“ – už jen proto, že s ní šlo na prázdném zasněženém parkovišti vyčarovat aspoň malý kontrolovaný smyk. Jenže kromě zábavy tu existuje mnohem podstatnější věc: bezpečnost. Co když selžou běžné brzdy, nebo řidič náhle přestane být schopný reagovat? Právě tehdy se hodí vědět, že elektrická parkovací brzda má i nouzový režim. A ten by neměl

Skryté servisní (nebo také inženýrské) režimy jsou v podstatě neveřejná softwarová menu, která výrobci záměrně nenechávají běžně na očích. Primárně jsou určená pro servisní techniky a do systému se obvykle odemykají konkrétní kombinací tlačítek, delším podržením ovladače nebo určitou sekvencí úkonů. Co se v nich dá najít a proč vůbec existují Jakmile se do takového menu dostanete, může se před vámi otevřít překvapivě detailní pohled na auto. Někde jde „jen“ o technické informace o infotainmentu (verze softwaru, hardware, stav jednotek),

V Číně vzniká bezpečnostní systém postavený na až překvapivě přímočaré myšlence. Jakmile čidla v autě zachytí první známky nekontrolovaného přehřívání akumulátoru, tedy jevu označovaného jako thermal runaway, spustí se série malých pyrotechnických náloží. Ty mají jediný úkol: doslova vyhodit celý bateriový modul z podvozku ven a pryč od kabiny. Princip připomíná katapultážní sedadlo u letadel, jen místo pilota letí ven baterie. Efektivní? Možná. Bezpečné pro okolí? To je kámen úrazu V teorii to zní jako rychlá záchrana posádky. Jenže praktická

Honda HR-V druhé generace patří ve světě mezi oblíbené kompaktní crossovery, jenže u nás se nikdy pořádně nechytla. Hlavním viníkem byla cenovka, která z ní udělala auto pro fajnšmekry, ne pro masy. Otázka tedy zní: dává smysl dnes, když už má za sebou největší propad hodnoty a v bazarech leží kusy klidně za zhruba třetinu původní částky? A nehrozí, že si místo chytré koupě pořídíte kasičku bez dna? Pojďme si HR-V rozebrat. Design: žádná plakátová hvězda, spíš nenápadný parťák Druhá generace

Mazda CX-5 první generace dnes láká hlavně jako výhodná ojetina, jenže pozor – není to jen další „rozumné“ SUV do rodiny. V testu se nám sešla v té nejlákavější kombinaci: vrcholný naftový čtyřválec 2.2 s dvojitým přeplňováním, šestistupňový automat a výbava, která nešetří ničím podstatným. Přidejte k tomu design Kodo, překvapivě jistý podvozek a schopný pohon všech kol, a rázem z ní je auto, které umí být pohodlné i zábavné zároveň. Jak se žije s CX-5 po letech, co stojí